Dva roky čekal na šanci v italské Fiorentině. Marně. V prvním týmu dostal šanci jen v jednom utkání v italském poháru. Teď se v kariéře fotbalového reprezentanta do jedenadvaceti let Ondřeje Mazucha blýská na lepší časy. Ve čtvrtek se vedení italského celku dohodlo s Andrelechtem Brusel, že Mazuch zamíří na roční hostování právě do druhého týmu belgické ligy. Tam by se mohl setkat s reprezentanty Janem Polákem a Danielem Zítkou.

Dva roky jste v Itálii nedostal pořádnou šanci. Přesun do Anderlechtu jste tedy uvítal?
Určitě jsem rád. Už v zimě jsem měl na devadesát procent odejít, jen díky neshodám klubů z toho sešlo. Ale vedení Anderlechtu mi řeklo, že počká do června a pokusí se o mě znovu. Už mi řekli i ve Fiorentině, že mě v létě uvolní na hostování. Opět to byla jen otázka dohody klubů, teď už to naštěstí vyšlo.

Kdy jste se dozvěděl, že odcházíte?
Dneska mi zavolal manažer Zíka, že se kluby dohodly. Dvaadvacátého června poletím do Belgie, podepíšu smlouvu a už tam zůstanu.

Anderlecht vás získal na roční hostování s případnou opcí na přestup. Volil byste ještě návrat do Itálie?
Vše záleží na tom, zda se prosadím a zda by Anderlecht chtěl opci uplatnit. Ale do Itálie už bych se nerad vracel.

Litujete odchodu do Fiorentiny?
To zase ne. První rok jsem tam byl spokojený, vše probíhalo podle dohody. Ale druhý rok to už bylo horší. Bylo mi řečeno, že budu nastupovat, ale nestalo se tak a ten rok jsem ztratil. Druhého roku lituju.

Jak vidíte své šance prosadit se do sestavy „fialek“?
Nikde není psáno, že přijdu a hned budu hrát v základu. Budu se muset poprat o místo a makat, ale jsem přesvědčený, že šanci dostanu.

Měl jste ještě jiné nabídky? V zimě se hovořilo také o pražské Spartě…
O zájmu Sparty každý věděl, ale ve hře byl ještě klub z německé ligy a teď se přihlásil ještě jeden tým z anglické Premier League.

Trenér Soukup říkal, že i když nehrajete, přesto jste fotbalově vyrostl…
Tréninky v Itálii nejdou srovnat s naší ligou. Přece jen, když na nich hlídám Mutua nebo Gilardina, něco mi to dá. Byla to velká škola, cítím, že jsem se zlepšil. Ale už to chce hrát, musím zase získat zápasovou praxi.

Projednával jste přesun do Anderlechtu s krajany Janem Polákem nebo Danielem Zítkou, s nimiž se tam možná setkáte?
Vedení Anderlechtu se na mě bylo podívat při kvalifikaci v San Marinu, ale nečekal jsem, že všechno proběhne tak rychle. Neměl jsem čas nikoho kontaktovat, ale generální manažer Anderlechtu mi říkal, že má s českými fotbalisty jen ty nejlepší zkušenosti. To hrálo také roli v mém rozhodování.

V Belgii si polepšíte už jen možností větší herní praxe, navíc klub čeká kvalifikace o Ligu mistrů…
Myslím si, že úvodní předkolo se mě ještě týkat nebude. Nejprve se musím s týmem sžít a zapadnout do mančaftu.

Belgické liga by vám mohla víc sedět než italská, je to tak?
To určitě, říkal mi to i manažer Zíka. Italská liga je hodně svázaná taktikou, já jsem typ, kterému vyhovuje volnější styl hry.

V úterý jste odehrál kvalifikační zápas za jedenadvacítku v San Marinu. Jste rád, že aspoň v reprezentaci s vámi nepřestali počítat?
Jsem rád, pořádný zápas jsem hrál skoro po čtyřech měsících. I když jsme vyhráli osm nula, nebylo to nic jednoduchého.

Jak vidíte svou účast na zářijovém světovém šampionátu do 21 let v Egyptě?
Bavil jsem se o tom s trenérem Dovalilem, ten mi řekl, že se mnou počítá a já moc rád pojedu.

Máte v hektickém období vůbec čas na dovolenou?
Měl jsem jet v úterý do Turecka, ale teď jsem to musel zrušit. Pojedeme jen s přítelkyní aspoň na tři dny někam do lázní, abych si odpočinul.