Michal Kordula: Trenérský vzor nemám, od každého čerpám něco

Osobnost Deníku

Březina dal rodným Kozojídkám dva góly: Čekají mě poslední dva zápasy

Poprvé přijel do rodných Kozojídek v dresu soupeře. I přesto, že kanonýr Ondřej Březina…

Přečíst článek >

„To byste se ale měl raději zeptat manželky, ale jsem, bohužel," dodává muž, který aktuálně studuje nejvyšší trenérskou licenci.

Za trenéra Habance jste téměř nebyl vidět. V poslední době to vypadá, že mančaft koučujete vy. Kdy se to změnilo?

Ve druhém poločase proti Jihlavě. Trenér Levý musel v poločase kvůli nevolnosti do nemocnice, tak jsem zápas dokoučoval. Takhle to rozhodl.

Takže po zápase proti Jihlavě jste si sedli a trenér Levý rozhodl, že mužstvo budete od lajny koučovat vy?

Ano. Trenér řekl, proč v tom nepokračovat dál, když to zafungovalo. Klobouk dolů před ním, že to řekl. Jako asistentovi mi dává hodně prostoru k realizaci. Tvrdí, že bude mít větší prostor se na zápas dívat z nadhledu a já ho mám koučovat.

Podílíte se i nějakým způsobem na sestavě?

Ne, sestavu určuje hlavní trenér. Stejně jako za trenéra Habance, tak chce znám můj názor i trenér Levý. Říkám ho, ale konečné slovo má hlavní kouč.

Souhlasíte s ním vždycky?

Musím říct, že se shodujeme.

Zápasy prožíváte hodně emotivně. Jak moc vás koučování vyčerpává?

Tak vyčerpává…po zápase nespím, ať je vyhraný nebo prohraný. Po tom prohraném sednu do auta a uklidňuji se jízdou po okolí. Jedu kde mě zrovna napadne, ale nejčastěji směr Uherský Brod a Luhačovice. Znovu si přehrávám, co jsme udělali špatně, ale na druhou stranu si říkám, že je každý neúspěch cesta k úspěchu.

Před začátkem ligové soutěže vyhlásilo vedení zlepšit umístění z minulé sezony. Je to pro trenéry velká výzva přivést mužstvo, které bylo spíš oslabeno k takovému cíli?

My trenéři se vždycky snažíme připravit mančaft co nejlépe. Tak, aby uspěl v následujícím zápase. V dalších kolech uvidíme, jestli na to mužstvo bude stačit nebo ne. Umístění je jedna věc, druhá věc je ta, že máme v kádru hodně odchovanců Slovácku. Ti kluci dostávají čuchnout k lize, získávají zkušenosti, měří se s nejlepšími. To je skvělá vizitka trenérů mládeže. Dělají svou práci výborně, my tenhle proces musíme neustále zlepšovat, posouvat a neusnout na vavřínech.

Podle vašich slov má tedy Slovácko z čeho brát?

Určitě. Talentů je spousta, musíme na to být hrdí a dávat to veřejnosti najevo. Ti kluci v Hradišti vyrostli, perou se za klub, to je podle mě důležitá věc. Samozřejmě, že umístění je na prvním místě. Áčko je výkladní skříní klubu, ale pak jsou kvalitní odchovanci, které má klub k dispozici. To je budoucnost Slovácka.

Ještě se vraťme k předchozí otázce. Je tedy v silách mužstva překročit osmou příčku z uplynulé sezony?

Hodně napoví poslední tři podzimní zápasy. Máme Hradec, jedeme do Liberce a na Duklu, uvidíme.

V uplynulém kole jste k tomu nakročili důležitou výhrou v Karviné…

Samozřejmě, tři body byly umocněny výsledky mužstev z konce tabulky, ale zase nějak bych to nepřeceňoval. Výhra byla důležitá pro další práci. Musíme jít dál ve stejném duchu, posunout se a dostat ještě větší chuť do přípravy.

Ve hře je ještě devět bodů. Je reálné při vyrovnanosti ligy vyhrát všechny zápasy?

Osobně se dlouho dopředu nedívám. Chci vyhrát vždycky ten následující zápas. Bude stejně důležitý jako ten předchozí v Karviné. Nechci plánovat nějaké body do konce podzimu, to nedělám. Liga je strašně vyrovnaná, může se stát cokoliv.

Naskočil jste k áčku jako vedoucí mužstva, aktuálně působíte jako asistent trenéra. Nevedl jste žádné mládežnické kategorie. Cítíte to jako nějakou nevýhodu?

Tak to úplně přesné není. Nějaké zkušenosti mám. Chodil jsem pomáhat trenérům mládeže k žáčkům. Je pravda, že to nebyla úplně trenérské činnost, spíš to bylo takové oťukávání, ale jsou dvě cesty. Někteří trenéři si to prošli postupně od mládeže až k áčku. Někteří začali okamžitě u prvního mužstva, jestli je to nevýhoda nebo výhoda, tak to nedokážu posoudit. V současné chvíli se snažím komunikovat s trenéry mládeže ve Slovácku. Částečně mně to pomáhá i ve studiu profilicence.

Jak moc vám studium narušuje přípravu s mančaftem?

Jednou za měsíc jsem od pondělí do čtvrtka v Praze. Někdy je výhoda, že to vyjde jako teďka v ligové přestávce. Přípravu to určitě narušuje, nicméně k mojí další trenérské profesi je to potřeba. Aktuálně jsem dokončil první semestr, abych pravdu řekl, tak ani nevím, kdy studium přesně končí. Je to někdy v létě.

Který trenér vás v kariéře nejvíc ovlivnil? Od kterého jste si vzal nejvíc?

Jako hráč jsem vycházel se všemi trenéry, neměl jsem s nikým sebemenší problém a od každého jsem si vzal něco. Nemůžu říct, že by byl jeden, od kterého bych si vzal nejvíc, a byl nějaký můj vzor. Myslím, že to ani nejde. Každý je svým způsobem individualita, snažím se čerpat od každého. Těch poznatků mám spoustu, chci je přebírat do další práce. Hodně mně pomáhá i literatura.

Z trenérů je v poslední době hodně v kurzu Adrián Gula, který zavedl v Žilině společné snídaně. Pokud mají hráči odpolední trénink, tak mužstvo zůstává i na společném obědě a odpočinku. Jaký je na to váš názor?

S Adriánem jsem velký kamarád. Hráli jsme spolu v Jablonci, je to další z těch lidí, s kterými rozebírám různé věci, voláme si dost často. Určitě správné jídlo a odpočinek je pro profi hráče důležitý. My na hráče i v tomhle smyslu apelujeme, doporučujeme výživové poradce a jednoznačně je to další střípek ke zlepšování hráčů. Nicméně to nejdůležitější je kvalitní tréninkový proces.

Pokud byste dostal nabídku jako hlavní trenér, třeba i v nižší soutěži. Jak byste reagoval?

Musím říct, že za svou krátkou trenérskou kariéru už jsem nějaké lasa dostal, ale já jsem v klubu spokojený. Mám to tady rád, nejenom klub ale i lidi, kteří v něm pracují. Jsem tu spokojený, i proto, že jsem dostal šanci ve Slovácku pracovat po skončení kariéry a za to jsem klubu vděčny.

Pojďme na závěr k hráčům. V sestavě se neobjevuje Kalouda, nehrává ani Biolek a Hlúpik. Mohli bychom jmenovat ještě další. Můžete prozradit, jestli budou po skončení podzimu nějaké hráčské změny?

To určitě ne, nezlobte se.