Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Poslední duel s Bosonohami už na postavení mužstev nemohl nic změnit, přesto domácí trenér Zemánek nepříznivý výsledek 1:4 těžce nesl. „Někdy už je toho moc. Občas se cítím otrávený, jindy se zase na kluky těším. Musím si všechno probrat, zvážit. Zatím ale nevím, zda budu v Mutěnicích pokračovat,“ uvedl bývalý ligový útočník ještě v pátek večer. O víkendu se ovšem s vedením klubu domluvil na další spolupráci a Pod Búdama i nadále zůstává.

I přes závěrečnou porážku musíte být se sezonou spokojený. Dlouho jste s Tišnovem bojovali o vítězství v krajském přeboru. I když jste nakonec skončili druzí, vyrovnali jste bodové maximum ze sezony 2013/2014.
Věřil jsem, že uhrajeme ještě více bodů, ale poslední tři kola jsme prohráli. Každopádně s druhým místem jsem spokojený. Chtěli jsme skončit lépe než loni, kdy jsme byli čtvrtí, což se nám podařilo. Jsme na bedně, takže jsme cíl splnili. I když nám v posledních zápasech chyběla motivace, měli jsme závěr sezony zvládnout lépe.

Pokud by přišla nabídka ze svazu na mimořádný postup do divize, brali byste ho?
Já si myslím, že Mutěnice momentálně nejsou připravené na to, aby šly zpátky do divize. V současném fotbale o všem rozhoduje ekonomická stránka a s ní souvisí i hráčský kádr. Toto mužstvo by v případě postupu do divize potřebovalo posílit. Už teď v krajském přeboru jsme měli problémy, když se nám zranilo několik hráčů. I proti Bosonohám nám scházelo čtyři, pět hráčů ze základního kádru. Jejich absence byla znát, ve vyšší soutěži by to však bylo ještě horší.

Vím, že jste se s hráči v kabině o případném postupu bavili a pouze dva z nich se divizi nebránili. Není to málo?
To záleží na každém hráči. Kluci asi taky vidí, že by se v divizi mohli trápit. To si ale každý z nich musí srovnat v hlavě sám. Tři řekli, že by s divizí neměli problém a rádi by ji hráli. Tomu jsem byl rád, protože každý to chce dotáhnout co nejdál. Na druhé straně je potřeba si uvědomit i další hlediska nebo fakt, kolik toho každý může fotbalu obětovat. Když jsme hráli divizi, většina kádru ještě studovala. Dnes už chodí normálně do práce. Zaměstnání je nesmírně těžké skloubit s fotbalem. Vyšší soutěž je fyzicky i časově náročnější. Někteří kluci ani v krajském přeboru neabsolvují všechny tréninky.

Už víte, zda budete v Mutěnicích pokračovat i v příští sezoně?
V tuto chvíli nevím, zda tady zůstanu. Tři porážky jsou na mě moc. V hlavě se mi těsně po posledním zápase honí spousta myšlenek. Samozřejmě je přičítám také sobě. Přemýšlím nad různými věcmi. Zda mám mužstvu pořád co dát, nebo jestli nepotřebuje nový impulz. Už jsem s kluky přece jenom nějaký čas. Uvidíme, co bude. Vím, že se musím rozhodnout co nejdřív.

Tým ale zůstane pohromadě, ne?
Já doufám že jo. Byla by velká škoda, kdyby se měl tým měl rapidně změnit nebo rozpadnout. Mužstvo kromě posledních tří kol fungovalo. Poslední výsledky ale byly dány situací v tabulce. Tým určitě má svoji perspektivu.

Jak moc ovlivnily jarní výkony a výsledky zranění a absence důležitých hráček?
Hodně nám ublížilo zranění Koštuříka, který je takový náš špílmachr a nejzkušenější hráč. Věřím, že kdyby hrál třeba v Bohunicích, tak tam vyhraje. To byl zápas právě pro něj. Měli jsme převahu, šance, ale chyběl nám někdo, kdy by mužstvo strhl a dal gól. Věřím tomu, že s ním v sestavě bychom se dostali do vedení a zápas bychom dotáhli. Po výhře v Bohunicích by pak všechno vypadalo jinak.

Zatímco na podzim jste vstřelili čtyřiačtyřicet branek, ve druhé polovině sezony jste jich dali pouze třiadvacet. Byla koncovka vaším největším jarním problémem?
Fotbal se hraje na góly, a když je střílíte, hraje se lépe celému mužstvu. My jsme se v hodně zápasech střelecky trápili. V některých utkáních jsme byli jasně lepší, ale zvítězili jsme pouze 1:0 nebo 2:0. Nevím, proč jsme na jaře dávali tak málo branek. Všechno ale souvisí se vším.

Co říkáte na úroveň krajského přeboru? Čekal jste, že zrovna Tišnov soutěž vyhraje?
Tišnov má kvalitu, navíc je takovým lákadlem pro lidi. Má v sestavě spoustu bývalých ligových hráčů. Jsem rád, že jsme s nimi do předposledního kola drželi krok. Na rozdíl od předcházejících sezon dlouho nebylo nic jasného. Chtěli jsme Tišnov potrápit ještě víc, ale už jsme na to neměli fyzicky ani psychicky.

Nechyběl vám v přeboru okresní rival? I když se vám třeba se Bzencem v minulosti nedařilo, derby vždy měla náboj i diváckou kulisu.
Vždycky je lepší, když je v soutěži nějaké okresní derby. Samozřejmě se Bzencem jsme rivalové, ale takové zápasy mi chyběly. I utkání s Hodonínem v divizi měly náboj.

Co říkáte na postup sousedního Hodonína do MSFL?
Samozřejmě jsem rád, že Hodonín divizi vyhrál a do třetí ligy postoupil. Je to sice náš rival, ale okres i celý kraj potřebuje více mužstev ve vyšších soutěžích. Dlouhé roky tady pořádná třída nebyla. Třetí liga pomůže i jiným okresním týmům. Naopak bude velká škoda, pokud z Moravskoslezské ligy sestoupí hodonínští dorostenci. Je to velmi kvalitní soutěž. Hodonínu zápasy v této třídě hodně dají. Bude velká škoda, pokud hráči z regionu přijdou v této věkové kategorii o konfrontaci s nejlepšími moravskými týmy.

V Hodoníně působí i váš syn Petr, kterého v létě čeká zkouška ve Spartě Praha. Věříte, že půjde ve vašich stopách a prosadí se v ligovém týmu?
Kontakt na Spartu jsme dostali díky trenéru Mariu Rossimu. Peťa to půjde zkusit. Měl by ve Spartě nastoupit desátého července do přípravy. Uvidíme, jestli na to bude mít. Nebudeme si nic nalhávat, protože rozdíl bude asi obrovský. Záleží pouze na něm, zda šanci využije, nebo ne. Za zkušenost ale nic nedá. Až čas ukáže, zda se prosadí. Za tu šanci jsem ale rád, protože fotbal ho nesmírně baví. Obětuje mu všechno.