Poslední sezona fotbalistům hodonínského Nesytu rozhodně nevyšla. I o těch několik málo bodů přišli, kvůli neoprávněnému startu čtyř Slováků. Navíc následovala dvacetitisícová pokuta od okresního svazu. „Je to pro nás velká rána. Bohužel jsem to nechal na jiných lidech. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Nemá smysl se odvolávat. Je to nejnižší trest, který jsme vůbec mohli dostat,“ řekl v polovině května předseda Nesytu Hodonín Jan Šnajdr.

Už tehdy uvažoval, že nepřihlásí muže do nového ročníku. A tak se i stalo. „Muže jsme nepřihlásili z jednoduchého důvodu. Jednak minulé výkony byly velmi špatné, a jednak jsme hráli jen se třemi kmenovými hráči a s deseti na hostování. Poměr měl být opačný,“ vysvětlil důvody nepřihlášení Šnajdr.

Podle něj i z těch hráčů, které má Nesyt na hostování v Lužicích a Radějově, by měli zájem hrát tři, čtyři. Jedním z těch, kteří se chtěli vrátit zpátky, byl i obránce Václav Sedlák. „Myslel jsem, že to přihlásí. To, že se hrát nebude, mě překvapilo. Domlouval jsem se, že se vrátím,“ posteskl si bývalý zadák Nesytu a Radějova.

Předseda Nesytu si myslí, že konec mužů souvisí především s absencí dorostenců. „Po tom, co skončil dorost, se ukončilo také doplňování u mužů. A pak už se to látalo, jak se dalo. Dávaly se těžké peníze za hostování a hráči nepředvedli to, co se za ně zaplatilo,“ přiblížil situaci šéf hodonínského klubu.

Ten se kromě žen stará ještě o minizákladnu, která na Nesyt přešla z RSM, a to společně s hokejovým rozhodčím Netopilem. „Budeme se věnovat mladým a vychovávat si nové fotbalisty,“ nastínil další dlouhodobou práci předseda fotbalového Nesytu.

Ten zahájil svoje působení v regionálních soutěží v roce 1976. „Muži začali hrát čtvrtou třídu U Červených domků. Pak přešli sem. Poté tady byli chvíli žáci a dost dlouho dorostenci. Ti se dokonce dostali až do I.B třídy. Potom nebyl, kdo by je trénoval a tak je rozpustili. To byl začátek konce mužů,“ vzpomíná Šnajdr.

V posledním roce se na Nesytu objevilo i několik Skaličanů. „Pomalu jsme je museli vozit. A tak to nejde. V těchto třídách se to musí hrát srdíčkem pro zábavu,“ zamýšlí se předseda hodonínského Nesytu, který funguje bez sponzora. „U nás každý člen oddílu platí příspěvek sto padesát korun. Možná i proto nechtěli někteří chlapi u nás hrát. Navíc někde dostávali za své góly i peníze, takže šli raději jinam,“ postěžoval Jan Šnajdr.

Na Nesytu pomáhal v posledních dvou sezonách s trénováním Miroslav Fečo. „Pokud nejsou hráči a peníze, tak je to zlé. Poslední zápasy se dohrávali v osmi, devíti lidech. Bylo těžké vůbec někoho sehnat, aby šel hrát,“ konstatuje současný trenér mutěnických starších žáků.

Ten ale věřil v to, že by následující sezona mohla být lepší. „Letos nebyl dobrý výběr hráčů, navíc nevyšla ani spolupráce se sponzorem. Loni jsem měl v mančaftu deset devatenáctiletých kluků, a to by do budoucna šlapalo. Jenže odešli na hostování,“ povzdechl si Fečo, který to srovnal s letoškem. „Ale letos si kluci dělali, co chtěli. Kdo měl ruce a nohy, tak hrál. A na tréninky vůbec nechodili. A ke konci už tam chyběli i fotbalisté. To už byla jen znouzecnost, dohrát sezonu, aby se neplatily pokuty,“ okomentoval závěr poslední sezony Miroslav Fečo.

Podle něj je ale škoda, že mužský fotbal na Nesytě skončil a fotbalisté v okresním městě nemají kde hrát. „Kdyby do toho někdo šel, tak by nebyl problém sehnat hráče z Hodonínska. Je tady dost kluků, kteří skončili s fotbalem za posledních pět let. V Hodoníně je fotbalistů a fotbalistů, kteří třeba nemají na vyšší soutěž, nebo se jim nechce nikam dojíždět,“ dodal Fečo.