Měl být jednou z nejzářivějších zimních posil. Jiří Kaciáň nakonec odehrál jen několik zápasů a balil. Hostování v třetiligových Mutěnicích mu skončilo dříve, než původně čekal. S odstupem času tvrdí, že na angažmá na jihu Moravy vzpomíná v dobrém. V hlavě mu zůstane hlavně skvělá parta v kabině.

„Je to těžké. Už jsem se s tím smířil. Je to prostě fotbalový život. Majitel se tak rozhodnul. Podali jsme si ruce a všechno je v pořádku. Beru to,“ říká Kaciáň. A důvod brzkého odchodu? Údajně mizivá šance na výhru v soutěži. „Dohodli jsme se, že hostování zkrátka ukončíme. Říkal jsem, že je zbytečné se ještě vzdávat. Ale bylo to rozhodnutí majitele. Přijal jsem ho,“ pokračuje zkušený útočník.

Odchod z Mutěnic jej mrzí hlavně kvůli spoluhráčům. V kabině poznal výbornou partu, která se mu opouštěla těžce. „Všichni byli fajn. Hold to někdy nedopadne tak, jak si člověk představuje,“ povzdechl si Kaciáň. Ten v zimní přestávce přišel k Vinařům z Kladna společně s dobrým kamarádem Davidem Hlavou. Blonďatého záložníka si však fanoušci také příliš neužili. Ze hry jej vyřadilo vážné zranění kolene. „David byl překvapený. Divil se, že naráz museli odejít dva hráči i s koučem. Nečekal to,“ připomíná Kaciáň odchod gólmana Vaňáka a trenéra Hrušky, kteří se stěhovali zároveň s ním.

Nyní se jeho zrak ubírá k Pardubicím. Tamní klub ho oslovil s nabídkou, zda by chtěl hrát za ně. A jak se zdá, důrazný forvard kývne. Nabízí se mu totiž také možnost, že by si zkusil roli žákovského trenéra. Nová výzva jej láká.

„Je možné, že už zůstanu doma. Moc se mi nechce někde trmácet kvůli kačce navíc. Je tam mužstvo, které postoupilo do divize, tak uvidím. Co se týká trénování, tak si chci vyzkoušet, jestli na to mám,“ tvrdí Kaciáň.

Přesto ještě existuje možnost, že se vypraví za sluncem. V létě se mu má ozvat jeden z kyperských klubů.