Ten zažil stejný pokřik i ve svém prvoligovém angažmá. „Měli jsme ho i v Teplicích. Vlastně jen v Baníku Ostrava byl jiný, jinak všude se zpíval tento,“ uvedl zkušený stoper.
V kabině naftařů má na starost známý pokřik jeden z nejmladších členů. „Tibor Jáger nám předzpívává, celá kabina po něm pak opakuje. Vždycky je po něm pak skvělá nálada,“ usmál se Dressler.
Pozápasovým rituálem je pro většinu fotbalistů občerstvení. Zatímco na vesnicích provoní šatny klobásky z udírny, do kabiny Hodonína nosí vedoucí mužstva David Helísek krabice s pizzami. „Už před zápasem se nás ptá, jakou si dáme. Po domácích zápasech si někdo dá z hospůdky u hřiště klobásku, ale po venkovních zápasech se vždycky objednává pizza do autobusu,“ prozradil bývalý hráč Karviné, Vlašimi či Žižkova.
O tom, že každé mužstvo má svého baviče a módního guru, není pochyb. Kdo zastává tyto role v hodonínské kabině? „Módní guru je Páťa Švantner, který se věnuje modelingu. Terčem žádných vtípků v kabině ale není, nechodí na tréninky oblečený tak, jak se fotí pro profi modelingovou agenturu,“ pravil Dressler.
Hlavního baviče našla kabina v novém masérovi, který přišel až letos v létě. „Neměli jsme jednoho hlavního člověka, který by dělal zábavu, vždycky to bylo rozděleno mezi víc kluků. Teď se k nám vrátil na pozici maséra David Michna, který u nás dřív hrával, a kabinu nám dost oživil. Má dobré vtípky, narážky, ale všechno v dobrém slova smyslu, to on prostě umí,“ nadhodil.
Jak se za dobu Dresslerovy hráčské kariéry změnila atmosféra ve fotbalových kabinách? „Když jsem začínal v dospělém fotbale, v kabinách hrála rádia, někde větší stereo soupravy, teď frčí reprákové bedýnky na bluetoothe,“ netajil Dressler.
play_fill
Zatímco nová doba přinesla několik vymožeností, lídr naftařů nedá dopustit na respekt ke starším hráčům, který podle něj byl v minulosti daleko větší. „Když jsem poprvé přišel do kabiny Viktorky Žižkov nebo Teplic všichni mladí měli ke starším hráčům obrovskou úctu. Nenarážím tím na své spoluhráče, ale myslím, že dnešní mladí hráči jsou daleko větší spratci. Někdy to může být na hřišti výhoda, ale víc slušnosti by jim rozhodně neuškodilo,“ dodal.
Ať už se atmosféra v kabinách mění k lepšímu či horšímu, každý, kdo někdy hrál fotbal, na ni jistě nikdy nezapomene. Pro hráče je to určitá aura, rodina, sdílení svého soukromí. Někdo se tím nechá pohltit víc, někdo míň, ale každého ovlivní. Důležitým aspektem vítězných týmů vždycky byla, je a bude kabina, která drží při sobě!
