Psychickou vzpruhou pro devětadvacetiletého forvarda byly i dvě branky v síti Blanska. Pokud bude bývalý hráč Zbrojovky Brno, Slovácka, Dukly Praha či Nitry střílet góly i ve zbytku podzimní části, může opět bavit fanoušky v nejvyšších soutěžích. „Třeba se zase vrátím do profesionálního kolotoče," věří zkušený fotbalista.

V Blansku jste poprvé nastoupil v základní sestavě RSM. Svému novému týmu jste dvěmi brankami pomohl k jednoznačnému vítězství 5:0. Jak poslední mistrovský duel hodnotíte?

Výsledek hovoří za vše. Nečekali jsme, že zápas vyhrajeme tak vysokým rozdílem. Hodně nám pomohl první gól. Po rychlé brance jsme se uklidnili. Začali jsme si vytvářet další šance a přidávat další góly. Soupeř zahrozil až po půlhodině hry. Pokud by domácí vyrovnali, mohl se zápas odvíjet jinak. Takto jsme Blansko v závěru první půle potrestali a druhou půli v klidu dohráli.

Hodonín je po čtyřech kolech první. Čekal jste tak povedený začátek?

Určitě nečekal. Měl jsem naopak informace, že se Hodonínu v posledních sezonách vstup moc nepodařil. Teď tady vládne spokojenost. Nesmíme ale polevit a dál odvádět takové výkony jako doposud.

Vedení klubu před sezonou o postupu nemluvilo. S jakými ambicemi jste do RSM šel?

Poslední rok byl pro mě dost špatný. Měl jsem problémy v klubu, nemohl jsem hrát. Pak jsem se zranil, se kterým jsem dlouho laboroval. Nakonec jsem se rozhodl pro operaci chrupavky. Kdybych na ni šel dřív, třeba bych už půl roku hrál. V Hodoníně se chci znovu dostat do fotbalového světa a pořádně potrénovat. Nějaká přehnaná očekávání nemám. Spíš chci co nejvíc hrát.

Zdravotně už jste zcela v pořádku?

Po zákroku koleno pořád cítím. Nebyla to totiž jednoduchá operace. Začal jsem ale poctivě trénovat a teď už jsem na tom lépe.

Jak jste se do divizního klubu vůbec dostal?

Po neshodách v Banské Bystrici jsem odešel do Německa. Kvůli zranění jsem tam ale vůbec nehrál. Pak jsem na jednom turnaji potkal trenéra Rossiho, který mi něco naznačil. Já jsem začal nad jeho nabídkou přemýšlet, ale pořád jsem chtěl jít hrát vyšší soutěž. V létě jsem měl i nabídku z druhé ligy, ale s tamním vedením jsme se domluvili, že kvůli mému zdravotnímu stavu nebudeme riskovat. Pořád mám nějaké plány, které bych si rád splnil.

Pavel Vrána
Datum narození: 13. července 1985
Místo narození: Brno
Výška: 188 cm, váha: 81 kg.
Pozice: útočník
Kariéra: FC Zbrojovka Brno (2005–2009), 1. FC Slovácko (2006), FC Nitra (2007–2008), HFK Olomouc (2009), FK Dukla Praha (2009–2011), MFK Karviná (2011), Pias Gliwice (2011), MFK Karviná (2012), FK Dukla Banská Bystrica (2013), RSM Hodonín (2014).
V první a druhé lize dohromady odehrál 157 utkání, ve kterých zaznamenal třicet branek.

K dosažení vytoužených cílů či angažmá ve vyšších soutěží vám mohou pomoct vstřelené branky. Souhlasíte?

Určitě. Góly mě nejen psychicky povzbudí. I lidé, kteří nejsou na utkání se třeba dozví, že jsem se trefil. Branky mě mohou nějakým způsobem zviditelnit. Navíc mi pomohou do budoucna pomoci.

Máte za sebou angažmá ve Zbrojovce Brno, Slovácku, Dukle Praha či Nitře. Jak na vás působí hodonínský klub?

Na divizní poměry je v Hodoníně výborné zázemí. Na stadionu je posilovna, atletický ovál. K dispozici máme dvě travnaté plochy. Opravdu si nemám na co stěžovat.

A co spoluhráči? Znal jste před svým příchodem na Slovácko vůbec někoho?

Některé hráče jsem znal jenom podle jména. Osobně jsme se poznali až tady. Parta je v Hodoníně dobrá. Oproti mě jsou tady hlavně mladí kluci. Líbí se mi, jak na trénincích pracují. Podle mě za to hodně může i kouč Rossi, který je v dobrém slova smyslu velký blázen a umí hráče správně nahecovat. Pod ním mohou kluci růst a kvalitně trénovat.

Když se ohlédnete za předchozími angažmá, na kterou štaci nejraději vzpomínáte?

Ze Zbrojovky jsem většinou chodil na půlroční hostování. Nejraději vzpomínám na angažmá v Nitře. Tam jsme pod trenérem Hapalem hráli výborný fotbal. Chodili na nás diváci a až na zranění to tam bylo skvělé. Líbilo se mi i v Karviné, kde byly ambice postoupit do první ligy. Škoda, že se zatím nenaplnily.

Hodonín hrál v minulých sezonách pouze o záchranu divize. Letos by se to mohlo změnit. Mluví se v kabině po čtyřech kolech o postupu do třetí ligy?

Na to je ještě hodně brzy. Máme za sebou teprve čtyři kola. Před námi je spousta těžkých zápasů. Ve hře je hromada bodů. Stát se může cokoliv. Přijdou karty, zranění, útlum a všechno je pryč. Doufám ale, že se všemu vyhneme a že tvrdou prací na tréninku a vůlí v zápasech budeme dál pravidelně bodovat a udržíme se v popředí tabulky. V zimní přestávce bude dost prostoru na diskuze (úsměv).

V pátek přijedou do Hodonína silné Rosice. Podcenění asi nehrozí, že?

To určitě ne. Rosice patří k nejlepším divizním týmům. Každoročně hrají nahoře. V létě dokonce odmítly mimořádný postup do třetí ligy. Mají tam kvalitní hráče. Když jsem neměl angažmá, tak jsem si tam byl pod trenérem Čuhelem párkrát zatrénovat. Nebude to vůbec jednoduchý zápas.

Je pro vás velký problém, že se hraje již v pátek?

Mně je to jedno. Já osobně bych ale páteční termín preferoval. V zahraniční se tak hraje a víkendy pak mají volné, což se mi líbí.