Jak vlastně vznikla myšlenka vytvořit druhý hodonínský tým?
To je spíše otázka na vedení klubu, díky kterému B-tým vznikl. Prvotní myšlenka byla, že nový klub bude záložním týmem áčka, ale to teď asi nehrozí. Celek nebylo snadné dát dohromady, ale nakonec se to povedlo. Menším problémem však bylo, že mužstvo se začalo tvořit poměrně pozdě, někdy začátkem června. Času tudíž nebylo moc, ale zvládli jsme to a kádr jsme dali přes to všechno nějakým způsobem dohromady, což nás velmi těší.

Kdy vás oslovilo vedení klubu na pozici hlavního trenéra?
Nabídku jsem dostal hned potom, co jsem skončil u A-týmu.

Zvažoval jste angažmá, nebo to bylo jednoznačné rozhodnutí?
Právěže nabídku jsem zvažoval, neboť jsem v té době měl na rozmyšlenou další tři. Nakonec jsem si ale vybral cestu hlavního trenéra ve třetí A třídě.

O jaké další možnosti se jednalo?
Dostal jsem nabídku trénovat mladé kluky Hodonína, což mě samozřejmě zajímalo, protože si myslím, že Hodonín má dobrou žákovskou základnu. Navíc práce s mládeží je super, hlavně když vidíte, jak vám kluci rostou pod rukama. Bylo to vcelku lákavé. Víc mě přitahovala možnost, že bych vůbec poprvé vedl tým jako hlavní trenér a mohl vést hotové hráče.

Jakou vizi jste měl v hlavě, když jste si potřásl rukou s vedením klubu, že do nabídky hlavního trenéra jdete?
Co se týká budoucího vývoje, tak že B-tým by měl tvořit záložní tým třetiligového áčka. Chtěli bychom tedy časem postupovat do vyšších tříd a soutěží. To je budoucí plán.

A hlavní motivací tedy je?
Jednak hrát vysoko a postupovat. Druhou věcí je rozhodně to, že budu trénovat muže. No a v neposlední řadě, není to tak ani motivační věc, ale chtěl jsem si odpočinout, neboť předešlé roky u třetiligového kádru byly jakožto pro asistenta trenéra poměrně náročné. Zvláště když jsem musel kombinovat práci s fotbalem. Takže jsem si řekl, že si rok odpočinu a zkusím to u mužů.

Na jak dlouho vidíte, že u nového týmu zůstanete? Máte smlouvu?
Tak samozřejmě může se stát cokoliv. Zatím jsem ale tady a co bude třeba za rok, nevím. Může se stát, že dostanu novou nabídku.

Zmiňoval jste, že tým se skládal celkem obtížně. Co bylo zapotřebí k jeho startu?
Celek vznikl, nebo se vlastně formoval, na začátku června. Není to tak dlouho, co jsme hráli první generálku, jestli by se to tak dalo nazvat. Nebylo to dobré. Museli nám pomáhat kluci hokejisté a další hráči, takže jsme to tak nějak poskládali. Nakonec jsme ve Velkých Bílovicích uhráli remízu 3:3.

Proč museli pomáhat jiní hráči?
Některé hráče mám ještě na dovolených, takže nic jiného nám nezbývalo.

Kdo by měl tvořit kostru týmu?
Páteř tohoto mužstva měli tvořit hráči z Mikulčic. Viktor Linhart, jenž je zároveň trenérem Mutěnic. Dalšími jsou Filip Pochylý, Václav Stráník nebo Bureš. Paradoxně nám byli tito hráči uvolněni až ve čtvrtek, den před prvním zápasem, takže jsem měl poměrně bezesnou noc. Dopadlo to ale naštěstí dobře.

K premiérovému startu třetí A třídy jste měl k dispozici pouze třináct hráčů.
Ano, je to tak. Jak už jsem říkal, hodně kluků je na dovolených. Navíc teď se nám v zápase zranili dva hráči, což není zrovna dobrá zpráva hned na startu. Jsou to však pouze svalová zranění, tak uvidíme. Každopádně kádr bych chtěl ještě rozšířit.

Času už ale moc nezbývá.
To sice nezbývá, ale pokusíme se ještě někoho oslovit. Termín je myslím někdy do září, takže ještě je relativně čas.

Máte už vybraná konkrétní jména?
Měl jsem nějaká, ale moc se do třetí třídy nehrnula.

Kde vidíte největší slabinu týmu?
Deficit bych viděl v rychlosti týmu. Bylo by dobré sehnat rychlého tahouna dopředu. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom posílili nejen kvalitou, ale i kvantitou.