Poslední rok nehodnotí zrovna pozitivně, vážně si totiž poranil koleno, navíc v opavských Městských sadech mu skončila smlouva, novou mu klub nenabídl. „Na Opavu ale nemohu říci nic špatného. Jednání pana Hadamczika bylo férové, na čem jsme se domluvili, to do puntíku splnil,“ říká Radek Víšek.

„Jen mě mrzí, že mě neuvolnili na zahraniční angažmá do Ázerbájdžánu. Byla to poslední možnost, jak si na stará kolena vydělat nějakou tu korunu,“ krčí rameny zkušený obránce.

Navíc poté přišlo jeho martýrium se zraněným kolenem, operace a dlouhá rekonvalescence. „Poslední rok nestál za nic. Nejraději bych na něj zapomněl. Holt i takový dokáže být život,“ kroutí hlavou bývalý hráč Baníku či Třince.

Poté, co mu v Opavě nebyl nabídnut nový kontrakt, ocitl se rázem bez angažmá. „Zatím nic nemám. Člověk se musí jít zaregistrovat na pracák, což nebylo zrovna příjemné,“ popisuje Víšek. Na fotbalový důchod ale úplně nemyslí. „Mám rozjednané nějaké Rakousko, jedná se o nižší soutěž. V nejbližší době bych tam měl doladit podmínky smlouvy,“ přiznává obránce s tvrdou střelou.

Hráč s jeho zkušenostmi má ale ještě ve třiatřiceti letech na víc než na regionální soutěž v Rakousku. „Myslím si, že na druhou ligu bych ještě stačil, ale abych pravdu řekl, na vrcholový fotbal jsem zanevřel. Už nemám do něj chuť, fotbal ale jako takový mám rád,“ svěřil se Radomír Víšek a dodal: „Svou roli sehrálo i mé zranění.“

Mezi zájemci o jeho služby je i rodný Kyjov, účastník krajského přeboru. „Přece jen v Rakousku si ale člověk vydělá nějakou tu korunu,“ doplnil levonohý zadák. Trénuje zatím individuálně v rodném Kyjově. „Večer chodím běhat a také hrát do haly fotbal s klukama. Bez pohybu nemohu být, navíc i na Rakousko musím být připraven,“ zdůrazňuje dnes již exopavský zadák.

„Nyní musíme pracovat na tom, ať si najdu civilní zaměstnání. Na něčem již pracuji. Řeknu jen, že se jedná o investice, celkem mě to chytlo,“ prozrazuje někdejší opavská opora. I přesto, že je nyní v Kyjově, s Opavou je ve spojení.

„S klukama si volám, až bude čas, určitě do Opavy vyrazím,“ uzavřel krátké povídání Radomír Víšek.