„Celý život se pohybuji ve fotbale, jsem rád, že jsem u něj mohl zůstat. Udělal jsem si trenérské áčko a momentálně trénuji ve Skalici sedmnáctku. Je to ideální, nemám to daleko, asi nějakých pětadvacet kilometrů,“ přiblížil Radomír Víšek. Jeho svěřenci hrají druhou ligu a bývalý obránce Opavy funguje v klubu jako profi trenér. „Trénujeme čtyřikrát týdně, do toho o víkendu zápas. Tréninky jsou odpoledne a to mi vyhovuje. Manželka doma dělá kosmetiku, a jelikož máme malou dcerku, dopoledne ji hlídám a žena může pracovat. Odpoledne si to prohodíme,“ pochvaluje si Radomír Víšek, který si zakopal ligu v barvách Drnovic a během své kariéry oblékal vedle Opavy například i dres Třince.

A jak se Radomír Víšek ke slovenskému angažmá dostal? „Život je o náhodách. Stejně jako jsem se dostal z Lovčic do Kroměříže, tak i na Slovensko. Měli jsme v týmu kluky ze Skalice, jeden z nich tam dělal i do fotbalu a dal mi nabídku. Dělal jsem si trenérské áčko a domluvili jsme se. Musím přiznat, že trénování mě chytlo,“ svěřil se Víšek. K dalším trenérským ambicím řekl: „Člověk si klade ty nejvyšší cíle. Mi ale Skalice vyhovuje, kdyby ale přišla nabídka z vyšší soutěže, nebránil bych se. I když musím říct, že důležitým faktorem pro mě je rodina. Vše se nyní odvíjí od ní,“ podotkla bývalá opora Opavy, která momentálně ještě kope okresní přebor za TJ Družba Bukovany.

Radomír Víšek žije v Kyjově a tady se nabízí otázka, co on a víno. „Otec měl kdysi vinohrad. Teď už ale máme trnky a děláme pálenku. Letos máme něco okolo 100 litrů slivovice. Budeme mít i hruškovici,“ prozradil bývalý zadák, který se sám aktivně na pálení podílel. „Otec šel na operaci s kolenem, takže pálení bylo na mně. Dostával jsem rady po telefonu, myslím si, že konečný výsledek se povedl,“ pousmál se třiačtyřicetiletý Víšek.

Opava? Nejpovedenější angažmá v kariéře

Radomír Víšek během své kariéry prošel několika kluby. V mládežnických letech oblékal dres ostravského Baníku. Šestadvacet utkání si střihl za ligové Drnovice. Kopal také za Třinec, Kroměříž nebo Hodonín, chvíli také působil v Rakousku, kde oblékal dres USVG Großrußbach. „Hrál jsem ligu za Drnovice, ale když se zpětně ohlédnu, tak nekrásnější tři roky své fotbalové kariéry jsem prožil v Opavě,“ vyznal se. Bylo to období, kdy klubu šéfoval z pozice generálního manažera Pavel Hadamczik. „V kabině byla super banda. Bylo o nás skvěle postaráno, fotbalem jsme se bavili. Krásný stadion a k tomu úžasní fanoušci, na to nejde prostě zapomenout. Tímto bych chtěl do Opavy pozdravit Džekyho a Duba,“ zdůraznil Radomír Víšek. S klubem ze slezské metropole zažil jeden velký emoční moment. „Zápas v Jihlavě mě budí ze sna. Budívám se z toho zpocený. Byli jsme malý kousek od první ligy. Mrzí mě to a štve zároveň, že se nám to nepovedlo. Zahrát si za Opavu v lize by bylo splněným snem,“ vzpomíná na moment, kdy byli Slezané krok od první ligy.

Angažmá v Opavě skončilo pro Radomíra Víška vážným zraněním kolena. „Tak už to někdy v životě chodí, bohužel,“ pokrčil rameny. „Měl jsem tenkrát našlápnuto k zajímavému přestupu do Ázerbájdžánu, kde jsem si mohl vydělat slušné peníze. Jenomže jsem se zranil a padlo to,“ konstatoval Radomír Víšek. Opavu i po letech stále sleduje. „Držím jim palce, jsem rád, že se tam hraje liga. Přeji jí, aby tomu bylo tak co nejdéle,“ zakončil povídání.