Zatím na Slovácku přílišná spokojenost nepanuje. I jeden z nejzkušenějších hráčů týmu, čtyřiatřicetiletý ochovanec FC Veselí Tomáš Randa, si představoval, že se mužstvo bude po deseti odehraných kolech pohybovat v jiných patrech prvoligové tabulky, než je tomu ve skutečnosti.

Tomáši, jak se díváte na umístění Slovácka po první třetině ligy?

Je jasné, že bych byl rád, abychom nebyli tam, kde jsme. Představovali jsme si to určitě úplně jinak. Realita je ale taková, jaká je. Namočili jsme se tam sami a sami se z toho musíme také dostat. Doufám, že to bude co nejspíš.

Jakým způsobem se z toho chcete dostat? Kde hledat recept na lepší výsledky?

Z toho vede jediná cesta. Makat na tréninku, snažit se a hlavně to pak přenést do zápasů. Nesmíme ztrácet hlavu, máme před sebou ještě dvacet zápasů a já věřím, že to určitě přijde.

Vy jste v nejvyšší soutěži odehrál 195 utkání. Pamatujete ve své kariéře na takovou sérii, když jste pět zápasů za sebou nedali ani gól?

Pamatuji si to z Olomouce, když jsme se zachraňovali. Musím říct, že je to těžká „bažina“ a nikomu to nepřeji, protože to je hnus. Doufám, že do toho nezapadneme úplně a rychle se z toho vyhrabeme.

Slovácko dostalo v lize po střížkovských Bohemians nejvíc gólů. Jak se na to díváte vy osobně jako jeden z hráčů obrany?

Některé branky, které dostaneme (chviličku se odmlčí) – to je prostě také náš kopec smůly a štěstí soupeřů. Třeba první zápas proti Plzni jsme byli lepší a oni to dvakrát trefili do šibenice. Nebo při posledním zápase s Baníkem. Urby (Urbánek – pozn. aut.) chce odkopávat míč a trefí Němčického, od kterého se odrazí do vlastní branky.

Nálada v kabině asi také není zrovna ideální, že?

Každý z nás určitě ty špatné výsledky vnímá, ale že by bylo nějaké mrtvolné ticho, tak to ne. Sranda je pořád. Když si to člověk moc bere, tak je to obyčejně ještě horší. Teď přišel Lukáš Zelenka, který bude určitě posilou. Je vidět, že to má v noze a bude jenom otázka času, až se do toho ještě víc dostane.

Další kolo hrajete na Bohemians 1905. V uplynulé druholigové sezóně jste s tímto soupeřem prohráli oba zápasy. Jak na ně vzpomínáte?

Musím uznat, že zhruba před rokem byla Bohemka u nás lepší. Dala hned ze začátku rychlý gól a my už jsme si s tím nedokázali poradit. Na jaře jsme ale v Praze mohli klidně vyhrát. Neproměnili jsme svoje šance a oni vyhráli šťastným gólem.

Na koho si budete muset dávat na Bohemians největší pozor?

Určitě na všechny. Hlavně ale na Lukáše Hartiga, kterého dobře znám ze společného působení v Olomouci. Je to typ hráče, který nic nevypustí a nedá vám nic zadarmo. Do všeho jde, do všeho vletí, žádný balón pro něho není ztracený. Pro obránce je strašně těžké, když ho útočník pořád takto agresivně napadá.

Do konce podzimní části ligy schází šest zápasů, na kolik bodů si troufáte?

Já si žádné bodové plány nedělám. Určitě ale chceme uhrát ještě co nejvíc bodů, abychom měli klid do jarních odvet.

Teď vás čekají dva hodně důležité zápasy. Hrajete s mužstvy z dolní poloviny tabulky. S čím budete spokojený po tomto dvojzápase?

Venku se počítá každý bod. Kdyby jich bylo šest, tak by to byla nádhera, ale budu spokojený i s remízou v Praze, kterou ale musíme potvrdit výhrou doma s Kladnem.

Jak vy sám zatím hodnotíte své výkony během podzimu?

Zatím mám takové smíšené pocity. Po některém zápase se cítím dobře, že se povedl, někdy je to bohužel horší.

Během vaší kariérou jste toho zažil už hodně. Troufnete si srovnat současný kádr Slovácka s mužstvy, kde jste hrával?

Srovnat se to určitě dá. V žádném případě tady není kádr na boj o záchranu. Síla mužstva je minimálně na střed tabulky.

Autor: Stanislav Dufka