O tři roky později je vše jinak. Skromný tým přezimuje s dvanácti body předposlední. Na jaře tak budou hrát Veličané znovu je o záchranu soutěže. „Věděli jsme, že to pro nás bude velmi těžké. Hodně kluků skončilo nebo odešlo. Mužstvu chybí hlavně střelec,“ říká v rozhovoru pro Hodonínský deník předseda TJ Kordárna Velké Veličkou Petr Kohůt, který vytáhl celek z Horňácka z první B až do krajského přeboru. Po devítiletém působení u mužů však přenechala ikona Velké nad Veličkou své místo na trenérské lavičce mladšímu bratrovi Stanislavovi.


S patnáctým místem asi nepanuje na Horňácku moc velké spokojenost?
Věděli jsme, že to pro nás bude velmi těžké. Hodně kluků skončilo, nebo odešlo. Do týmu přišli kluci z dorostu, někteří hráči se k fotbalu vrátili po dvou letech. Určitě jsme nečekali, že by se do toho dostali nějak rychle. Na druhou stranu jsme rádi, že chodí a chtějí pro to něco dělat. Vrátil se Dušan Macko, z Kněždubu přišel Petr Němeček. Z hlediska předvedené hry nebyl propad až tak velký. To, co mužstvu chybí, je především střelec. Máme nejméně vstřelených branek v soutěži.

Týmu se vůbec nedařilo na hřištích soupeře, kde nezískal ani bod. Čím si to vysvětlujete?
Venku se nám nedaří. Většinou se držíme jenom první poločas. Po prvním inkasovaném gólu se sesypeme a pak nám to tam padá hodně lehce. Ale někdy to bylo i dobré. V Židenicích jsem hráli dobře, bohužel jsme si nevytvořili šance. Domácí naopak pozorně bránili a dávali po brejcích branky. V Novosedlech jsme měli smůlu, vytvořili jsme si o šanci víc, bohužel soupeř možná trochu se štěstím dvakrát skóroval, a my jen jednou.

V čem je tedy kouzlo vašeho hřiště? Některé týmy na Horňácko moc rády nejezdí…
Doma je to jiné. Hřiště nám vyhovuje lépe než soupeřům, navíc také máme potřebné štěstí, což k domácímu hřišti trochu patří. Určitým pomocníkem jsou i diváci.

Vy jste trénování prvního mužstva v létě přenechal bratrovi. Proč jste skončil?
Trénoval jsem nepřetržitě od roku 1989. Začínal jsem u přípravky a postupoval až do mužů, u kterých jsem strávil jako trenér devět let. Mimo to pracuji jako předseda oddílu více než dvacet let. Zaměstnání mě zabírá stále více času. Staňa je dobrý a poctivý trenér. Postoupil s žáky a v minulé sezoně i s dorostem. Při nástupu nové generace hráčů se to jeví jako nejlepší řešení.

Řešíte s bratrem základní sestavu? Jako předseda přece můžete trenérovi radit…
Sestavu řešíme celý týden. Dalším, kdo u toho asistuje, je bývalý hráč Pavel Holubík. Navrhujeme, spekulujeme, jak by to bylo nejlepší.

Na podzim vám chyběl střelec. Budete v zimě přemlouvat syna Petra, aby se vrátil domů?
Syna přemlouváme pořád, zatím se nám to nedaří. Uvidíme, zda a kdy se objeví v červenočerném dresu Velké.

Jako náhrada za vašeho syna přišel z Kněždubu útočník Němeček. Jak hodnotíte jeho účinkování v dresu Velké?
Petr (Němeček – pozn. red.) je dobrý fotbalista. Bohužel to má těžké se prosadit. Stejně jako celé naše mužstvo.

Ani minutu nechyběli brankář Sládeček a kapitán Valášek. Jsou opravdu nepostradatelní?
Ano, tihle dva jsou nepostradatelní. Sládeček i Valášek drží partu v kabině, tak i na hřišti. I když se jim třeba někdy nedaří, tak jak by oni sami chtěli, nejde hrát pořád výborně. Sládeček je navíc jeden z top brankářů v kraji.

Co vás čeká fotbalisty Velké v zimě?
Zúčastníme se turnaje ve Veselí nad Moravou. Dále máme domluveny přípravná utkání v Rohatci a ve Vacenovicích. Soustředění neplánujeme.

Kdy začínáte se zimní přípravou?
Teď chodíme dvakrát týdně do haly. Kluci hrají jen fotbálek, žádná dřina. Se zimní přípravou začneme někdy po novém roce. Máme k dispozici halu, posilovnu a kopce kolem Velké (úsměv).

Plánujete posílení týmu?
Vždycky jsou nějaké plány. Jak moc se zrealizují, uvidíme časem. Zima je dlouhá.

Je někdo na odchodu?
Na odchodu by snad neměl být nikdo. Zatím nevím o nikom.