Když jste přišel zhruba v půlce ledna do Blatnice, tak jste si přál najít s hráči společnou řeč. Podařilo se to?
Já myslím, že jo. Opravdu si nemám na co stěžovat, v Blatnici je radost pracovat. Příklad je poslední čtyřdenní soustředění v Hluku. Hráči byli zvyklí trénovat dvakrát týdně a já jsem jim na tomto soustředění připravil čtyřfázové tréninky. Ráno před sedmou jsem přišel na šatnu a všichni kluci byli připravení a oblečení na první výběh. Všechno šlo bez jediného odporu nebo protestu ze strany fotbalistů.

Čtyřfázové tréninky nejsou obvyklé ani ve vyšších soutěžích. Neměli toho hráči plné zuby?
Měli, ale nikdo nereptal. Po tréninku si ještě udělali sami strečink a nebylo nutné nikomu nic připomínat. Ten přístup byl opravdu vzorný.

Na soustředění byl kompletně celý kádr?
Trošku mě mrzelo, že ty pohyby tam byly, někteří kluci měli zkoušky na vysoké škole. Byly tam odjezdy a příjezdy hráčů v průběhu celého soustředění. Z čeho jsem měl vůbec největší radost, bylo to, že jsme měli jediný zdravotní problém v průběhu celého soustředění.

Kolik fotbalistů tedy začalo přípravu na jarní část soutěže?
Začal jsem s kádrem dvaceti lidí. Do přípravy nenastoupili tři hráči. Dva fotbalisté ze základního kádru Radek Vyskočil a Honza Cícha půjdou pravděpodobně na jaře na operaci a příštího půlroku s nimi nemůžeme počítat. Pak mně ještě vypadl Tomáš David, kterého k nám klub odmítl pustit a vypadá to, že na jaře bude hrát za Kunovice.

V Blatnici jste trénoval naposled před dvěma lety. Co se za tu dobu v klubu změnilo?
Je tam daleko kvalitnější kádr a větší konkurence. Soutěž se hraje stejná, tehdy jsme se zachraňovali a dneska hraje Blatnice v popředí tabulky. Přišla kvalita, nejenom co se týče jmen, ale i po stránce přístupu hráčů k fotbalu. Chci do kádru zapracovat i některé domácí dorostence, například sedmnáctiletý Patrik Janík a Kuba Cícha jsou velice talentovaní kluci

Proč jste vlastně před dvěma lety v Blatnici skončil?
Byl jsem tam jenom na výpomoc na šest zápasů. Domluva byla taková, že mužstvo vezmu jenom do konce sezony. Trénoval jsem ještě dorost v Hluku a slíbil jsem vedení, že se tam také vrátím. Chtěl jsem si stát za svým slovem.

Nemrzí vás dneska, že jste svoje tehdejší angažmá přece jenom neprodloužil?
Teďka možná …(nedořekne větu) Kluci k tomu nepřistoupili tak, jak bych si představoval. Já jsem jim tu důvěru dal, ale věková kategorie v Hluku je taková, jaká je. Je tam obrovská díra od prvního mužstva až po přípravku. Tam plave snad osm ročníků. Chtěl jsem s tím pomoci, ale dopadlo to nevalně. Poprvé za třináct roků trénování u dorostu jsem zažil, že jsme kvůli nedostatku hráčů neodjeli na zápas a prohráli kontumačně. Nás zachránilo to, že sousední Boršice zrušily dorost a tři kluci přešli hrát k nám. Nějak se soutěž dohrála, ale pro Hluk hodně nedůstojně.

Sledoval jste fotbalisty Blatnice, i když jsi je už nevedl?
Určitě, viděl jsem čtyři nebo pět jejich zápasů. Snažil jsem se toho půlroku, co jsem netrénoval, využít a udělat si nějaký přehled o soutěžích jak na Zlínsku, tak na Hodonínsku. Viděl jsem spoustu zápasů a dovolím si tvrdit, že krajské soutěže v Jihomoravském kraji jsou na větší úrovni jak ve Zlínském. Možná je to i tím, že spousta hráčů z Hodonínska prošla akademií Slovácka a Brna a postupně se vracejí do svých mateřských klubů.

Obyčejně si nový trenér přivede posily. Máte vytipované nějaké hráče?
Nebudu nikoho jmenovat. Ještě budeme zkoušet některé fotbalisty, kteří se objeví v dalších přípravných zápasech.

Jedna z nových tváří je brankář Zdeněk Podolan. Přišel na váš popud?
Ne, ne. Toho jsem vůbec neznal. Toho přivedl výbor jako náhradu za mladého Chvojku. Zdeněk se ukazuje velmi poctivě a dobře. Podle dosavadní výkonnosti je to kvalitní gólman. Bohužel je vázaný a omezený školou a nemůže chodit na všechny tréninky, což je obecně problém. Zastávám názor, že i v té nejnižší krajské soutěži trénovat dvakrát týdně je málo.

Do Blatnice má namířeno opora sousední Ostrožské Lhoty Martin Zalubil. Jak to vypadá s jeho případným přestupem?
O Martina zájem je, teďka prodělává aklimatizační období a dohání tréninkové manko, které má z podzimu. Zatím odehrál všechny přípravné zápasy, je snaživý, ale trošku se trápí s koncovkou. Já o jeho služby stojím enormně. Je to vysoký fotbalista a my máme typologicky menší hráče a téměř celá naše břeclavská skupina má osu mužstva kolem 185 cm.

Nemáte obavy, že vám bude ve Lhotě vyčteno, že jste přetáhl nejlepšího fotbalistu do Blatnice?
Já si plně si uvědomuji, že každý hráč, který přechází z nějakého mužstva, mu bude scházet – dobrých hráčů je nedostatek. Martin je vítězný typ fotbalisty, kterému nestačí jenom záchrana v soutěži. Je to o jakémsi sportovním pojetí a soutěživosti toho hráče a to pro mě znamená nejvíc. Budu se snažit toto oslabení Lhoty kompenzovat. U nás dojde ke zúžení kádru a pokud najdu pochopení u hráče, který toho černého Petra dostane, tak mu určitě nabídnu hostování ve Lhotě.

Kdyby vás oslovili funkcionáři Ostrožské Lhoty, vzal byste tu nabídku?
Lhota mě oslovila během podzimu, když jsem byl bez angažmá. Přiznám se, že jsem odmítl z toho důvodu, že kolektiv tam není takový, abychom mohli spolupracovat. Mám určité priority a nechtěl jsem, aby to dopadlo jako v Hluku u dorostu. Čekat, jestli mně kluk přijde nebo nepřijde na zápas – chyběl mi tam ten zájem hráčů.

Na celém Hodonínsku se mluví o tom, jak skvělé jsou podmínky pro fotbal v Blatnici. Jsou tyto zprávy pravdivé?
Hráči mají podmínky, které jim zaručují myslet pouze na fotbal.

Už jenom na cestovném musí klub vyplatit nemalou sumu peněz. Patří Blatničané k finančně zabezpečeným klubům regionu?
V každém případě, co si budeme nalhávat. Pokud by kluci cítili, že nějaký slib, který jim vedení dalo, se neplní, tak by se to okamžitě projevilo. Jsem rád, že to tak funguje. V současné době se k nám fotbalisté naopak hlásí.

Na vedoucí Lanžhot ztrácíte na čtvrtém místě tabulky čtyři body. Mluví výbor o postupu?
Takto to postaveno nebylo. Já chci vyhrát každý zápas a v tento moment se nedívám na konec června, ale k nejbližšímu utkání. Každopádně Lanžhot je největší favorit a má to nejlépe rozehrané.

Konzultoval jste nové trenérské angažmá v rodině ?
Jistě. Jsme sportovní rodina. Manželka hraje volejbal ve Lhotě, dcera Andrea v Hluku, mladší dcera Zuzana šermuje za Slováckou Slávii Uherské Hradiště a syn trénuje v přípravce Slovácka. Sportovní záležitosti řešíme společně.

STANISLAV DUFKA