„Stadion byl vybudován v akci Z, která byla v dobách komunistického režimu neplacenou pracovní činností obyvatel. Šlo o výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly ať už z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování nezvládla,“ připomíná dlouholetý fotbalový funkcionář Josef Formánek.
Garantem kompletní výstavby stadionu v Moravském Písku byla obec. „Na jeho realizaci se ovšem brigádnicky podíleli především sami sportovci, příznivci, písečtí občané, různé spolky, škola, jednotné zemědělské družstvo či místní podniky. Vyjmenovat všechny, kteří měli největší podíl na jeho vzniku, nelze,“ prohlásil Formánek.
Známý činovník připomíná, že v rámci různých brigád byly odpracovány desetitisíce hodin. „Vznikl tak ojedinělý sportovní areál, kteří si vybudovali sami občané a právem jsou na něj pyšní,“ dodal Formánek.
Slavnostní akt byl součástí Běhu Moravským Pískem a také oslav výročí devadesáti let od založení fotbalového klubu v obci. Pamětní deska se nachází nad schody, které vedou na hlavní tribunu stadionu.
Největší návštěva přišla na Pražský výběr a Mišíka
Na to období v Moravském Písku vzpomínají dodnes. Mužstvo pod vedením trenérů Jozefa Koleniče a později i Richarda Grossmanna postoupilo z okresního přeboru až do I.A třídy, která se v obci na Veselsku hrála v letech 1974 až 1979. „Byla to nejlepší éra našeho klubu,“ tvrdí Josef Formánek.
Známý sportovní činovník sice 28. října oslaví osmdesáté narozeniny, přesto dál u fotbalu zůstává a v oddíle vede přípravku. „Pořád mě to baví a naplňuje,“ vysvětluje.
Podle Formánka patřil ke stěžejním osobnostem moravskopíseckého fotbalu především dlouholetý předseda František Trachtulec. Zapálený a obětavý činovník, který bydlel hned vedle stadionu, šéfoval klubu více než dvacet let. „Až v roce 1993 ho vystřídal Petr Stuchlík,“ připomíná Formánek.
Fotbalisty Moravského Písku v minulosti vedli také trenéři Karel Lejsal starší, Stanislav Vajčner, Ladislav Žák, Dušan Hurban a další okresní osobnosti.
Kádr mužstva tvořili třeba Miroslav Chromek, František Bílek, Dušan Bahula, Eduard Symerský, Viktor Kolůch, František Madaj nebo Zdeněk Podskalský. „Hodně jsme sázeli na spolupráci se sousedním Veselím,“ připomíná Formánek.
Nejznámějším odchovancem klubu je brankář František Pavlíček, který chytal za Ratíškovice, Slušovice, Chomutov, Drnovice nebo Uherský Brod.
Členové výkonného výboru klubu měli velký podíl nejen na sportovních výsledcích a fungování oddílu, ale také na udržování areálu stadionu. „Hlavní snahou bylo zajistit finanční prostředky na chod oddílu,a to jak sběrem železného šrotu, pořádáním tanečních zábav, koncertů a podobně,“ říká Formánek.
Největší akcí, na které se fotbalový oddíl podílel, byl koncert skupiny Katapult a pak dvoudenní festival populárních hudebních skupin z celé republiky. „Bylo to v létě 1982 za krásného počasí. Na akci dohlíželi příslušníci Státní národní bezpečnosti. Návštěvnost byla největší v historii stadionu. Na legendární Pražský výběr a Vladimíra Mišíka přišlo pět a půl tisíce diváků,“ vzpomíná Formánek.
Druhý ročník legendární akce se ale nekonal. „Okresní národní výbor v Hodoníně nám ho zrušil,“ kroutí i po letech hlavou Formánek.
Oddíl pro své členy pořádal také autobusové zájezdy k moři, do Karlových Varů, Chomutova nebo Prahy.