Věřím, že Rosicím ještě na podzim pláchneme, říká záložník Paděra

Stejnou medaili Paděra získal i před dvěma lety v Černé Hoře, nyní si blyštivý kov pověsil na krk i v Maďarsku. „Jsem spokojený, je to pro nás velký úspěch. Třetí místo je nádherné, protože kvalita týmů stoupá a i celá úroveň šampionátu šla hodně nahoru," říká Ondřej Paděra.

Český celek nezvládl na turnaji jediný ze sedmi zápasů. V semifinále podlehl Kazachstánu 0:3.

Přemožitel českého výběru se nakonec stal evropským šampionem, když ve finále zdolal Chorvatsko 3:2 po pokutových kopech.

Poprvé tak Euru nekralovali Rumuni, kteří vyhráli šest předcházejících ročníků. Letos nezvládli souboj s Anglií. Hrdému Albionu ve čtvrtfinále vystavila stopku česká reprezentace. „Vzhledem k tomu, že odpadli největší favorité, jak byli Rumuni, Maďaři nebo Rusové, se kterých jsme měli největší respekt, tak jsme věřili, že bychom to letos mohli vyhrát. Bohužel se nám to nepovedlo," posteskl si Paděra.

Český tým setřepal semifinálové zklamání lépe než před rokem, kde v boji o bronz podlehl Bosně a Hercegovině 3:4. V Maďarsku zdolal Černou Horu 2:0.

Vítěznou trefu si připsal boskovický kanonýr Paděra. Hráč divizního Hodonína na třetím Euru po sobě vstřelil pět gólů. V Székesfehérváru dal ještě čtyři branky při premiéře Portugalsku. „Fakt nevím, čím to je. Docela mi to tam ale padalo," usmívá se střelec. „Když jsem dal první zápas čtyři góly, myslel jsem, že jich dám na turnaji víc, ale asi to tak mělo být, že jsem dal rozhodující. Těší mě, mnohem víc si však cením, že jsme udělali výbornou partu a vystupovali jako mančaft," přidal se svou typickou skromností.

Kromě Paděry se do nominace dostali také další tři hráči z jižní Moravy, kteří nechyběli ani minulý rok u čtvrté příčky v Chorvatsku. Ve výběru byli brankář Marek Gruber, Patrik Levčík a Jan Koudelka.

Reprezentační trenéři plánují, že tým z Eura v Maďarsku vytvoří základ českého výběru v malém fotbalu, který se příští rok v červnu pokusí o medaili na mistrovství Evropy v Brně. Mužstvo ziskem bronzu z kontinentálního šampionátu v Székesfehérváru ukázalo, že do něj příliš zasahovat nemusí. „Byl bych moc rád, kdybych se domácího mistrovství dočkal," přeje si Paděra.

Sedmadvacetiletý fotbalista ovšem bere malou kopanou jako příjemné zpestření. Úspěchů si však nesmírně považuje, i když ví, že na evropském šampionátu startují spíše hráči z nižších soutěží. „Nevím, jak je to jinde, ale u nás nemohou hrát profesionální fotbalisté ani futsalisté, kteří jsou v reprezentaci nebo mají smlouvy," připomíná boskovický rodák.

Jiné evropské země to však mají jinak. „Za Anglii třeba hráli čtyři borci, kteří hrají futsalovou Premier league. Za Rusko zase nastoupil borci, kteří mají start i za áčkovou reprezentaci ve velkém fotbale," upozorňuje hodonínský středopolař, který sportu obětuje veškerý volný čas.

Paděrovi momentálně zabírá nejvíce času cestování. Do Hodonína dojíždí až pětkrát týdně, stokilometrovou trasu pokaždé absolvuje dvakrát. „Je to dost náročné, ale skloubit se to určitě dá," říká. „Když máme v Hodoníně volno, tak zase mám zápas nebo trénink v malém fotbale. Takto je to pořád dokola, ale zatím to zvládám," přidává.

Přepnout z klasického hřiště na menší prostor není jednoduché, navíc divizní fotbal není mistrovství Evropy v malé kopané. „Hrací doba je kratší, takže tempo o dost vyšší než třeba v divizi, ale zase to není nic, z čeho bych měl být hotový. Je to rychlé, dynamické a jsem častěji u míče," uvedl Paděra.

Ten připomíná, že jde o dva zcela rozdílné sporty. Navíc šikovný záložník má v klubu jiné úkoly a povinnosti než v reprezentaci. „Pro mě je to velký rozdíl. V Hodoníně mám na starosti především rozehrávku, kdežto v malém fotbale se ode mě čekají hlavně góly," uvedl Paděra.

Nyní se však soustředí na divizní fotbal. Hodonín totiž společně s Rosicemi vládne skupině D, v pěti zápasech získal plný počet patnácti bodů. Spokojený je nejen trenér Komňacký, funkcionáři a fanoušci, ale i samotní hráči. „Je to perfektní. Snad to tak bude i nadále pokračovat," přeje si Paděra. „Doufám, že si na podzim vytvoříme takovou výchozí pozici, abychom to na jaře zvládli a divizi vyhráli," doplnil.

I když slovácký celek zatím neztratil ani bod, je v tabulce až druhý. Za vedoucími Rosicemi Komňackého parta zaostává pouze ve skóre. „Věřím, že Slovanu ještě na podzim pláchneme. Máme ho doma, navíc tak kvalitní a vyrovnaný kádr nemá ani hodně týmů ve třetí lize," míní Paděra.

Podle něj divize letos nebude tak vyrovnaná jako v předcházejících sezonách. „Bude to jiné než loni," tuší bývalý hráč Břeclavi a Svitav. „Před rokem hrálo o postup více mužstev, nyní budou na špici maximálně tři týmy. Kromě nás a Rosic možná ještě Slavičín a Uherský Brod," odhaduje technický fotbalista.