Lebka skytské válečnice, již kdysi zřejmě zdobila čelenka

Kostra mladého skytského válečníka patřila ve skutečnosti třináctileté dívce

Zdroj: Vladimir Semjonov

Mladá válečnice byla uložena do hrobu s kompletní výzbrojí - sekyrou, metrovým lukem z březového dřeva a toulcem s deseti šípy o délce asi 70 centimetrů

Zdroj: Vladimir Semjonov

V hrobu se nenašly žádné korálky, zrcátka ani jiné známky toho, že by v něm byla pohřbena dívka

Zdroj: Vladimir Semjonov

"Bylo to ohromující. Když jsme otevřeli víko a já uviděl obličej s tou bradavicí, nesmírně to na mě zapůsobilo," popisoval vědec svůj objev

Zdroj: Vladimir Semjonov, M. O. Mašezerskaja

Část čelenky vyrobená ze slitiny obsahující 65 až 70 procent zlata

Zdroj: Institute of Archaeology, Russian Academy of Sciences

Skytský válečník z 2. století našeho letopočtu

Zdroj: Wikimedia Commons, Ministry of Culture - New Delhi Museum, GODL - India

Antická amfora s vyobrazením skytského válečníka, pocházející z Athén z doby 480 až 470 let před naším letopočtem

Zdroj: Wikimedia Commons, Mary Harrsch, CC BY 2.0

Reliéf zobrazující plně vyzbrojeného skytského válečníka se sekyrou, lukem a kopím

Zdroj: Wikimedia Commons, Walters Art Museum, volné dílo

Skytští válečníci vymalovaní podle zobrazení na nádobě nalezené na pohřebišti nedaleko krymského přístavního města Kerč. Zobrazení zachycuje typické špičaté kapuce, kabátce s kožešinovým nebo plstěným lemováním a zdobené nohavice

Zdroj: Wikimedia Commons, 2D-to-2D from Kul-Oba (400 až 350 př. n. l.), volné dílo

Antická amfora s vyobrazením skytského válečníka, pocházející z Athén z doby 480 až 470 let před naším letopočtem

Zdroj: Wikimedia Commons, Mary Harrsch, CC BY 2.0