Zatímco v jiných vesnicích mají dobrovolní hasiči problém nalákat do sboru mládež, v Čejkovicích je to naopak. Dvaačtyřicetičlenný sbor dobrovolných hasičů tady tvoří vlastně jen samí mladí lidé. „Staří harcovníci odešli do hasičského důchodu. V činnosti sboru pak nastala přestávka a teď to noví nadšenci oprášili a začínají od piky,“ přibližuje čejkovický starosta Pavel Novotný.
Sbor, jenž byl založenýv roce 1887, se začal nově formovat zhruba na konci dvacátého století. Od roku 1997 mu starostuje Jaroslav Drábek. Ještě nemá ani čtyřicet let, ale už nyní patří k nejstarším členům. „Jsme asi nejmladší hasiči v okrese. Nejstaršímu z nás je třiačtyřicet let, nejmladší má kolem dvaceti,“ upřesňuje Drábek. Veškerou mládež z Čejkovic se jim podařilo získat za poslední dva roky. „Máte tady jednoho aktivistu, ten má bráchu a ten hromadu kamarádů, které si sem zavolal. A kluci si pak dovedly své holky,“ popisuje, jak se sbor rozrůstal o omladinu, jednatelka Sboru dobrovolných hasičů v Čejkovicích Jana Drábková.
Nadšené hasičky
Mládež letos dokonce vytvořila dvě družstva mužů a dívek a vrhla se do závodění. „Kluci skončili v rámci okresu na slušném devatenáctém místě,“ hodnotí letošní sezonu hasičský starosta. Dívky sice v závodě O putovní pohár starosty Čejkovic skončily poslední, ale i tak je závodění nadchlo.
„Měly jsme za sebou, když to přeženu, deset tréninků, a čas jsme měly osmadvacet sekund, což je velice dobré, když vítězné holky mají kolem devatenácti,“ popisuje osmnáctiletá závodní hasička Marie Perná. Tu stejně jako další dívky láká na hasiččině adrenalin. „Stojíte na čáře, jste nervózní a jakmile zazní výstřel, víte, že se musíte snažit, protože když to jeden pokazí, tak to zkazí celému týmu,“ vypráví zaníceně.
Hospoda jim nestačí
Do hasičské zbrojnice přišla Marie jako jedna z prvních dívek, protože už ji přestalo bavit jen jezdit s kluky na závody. „Jít si zacvičit do tělocvičny je dobré, ale nejsou tam vidět žádné výsledky, žádná umístění. A nejde jen o závodění, ale že se i sejdeme v hasičárně, společně se pobavíme, probereme, jak se zlepšit. Nemusíme přece jen sedět v hospodě,“ říká. „Taky si navzájem pomáháme. Když se někomu doma něco stane, máme kámoše hasiče a ti přijdou a vždycky pomůžou,“ dodává.
Kromě závodění musí být ale čejkovičtí hasiči hlavně schopní zasáhnout. Zásahová jednotka má devatenáct členů. Vyjíždí třikrát až čtyřikrát do roka. „Je to dva měsíce, co hořel sklad u hřbitova a naši hasiči byli rychlejší než Mutěničtí a Hodonínští. Z toho jsem měl opravdu radost,“ pochvaluje si práci hasičů starosta obce Novotný.
Ale i on sám dobře ví, že sbor bojuje se zastaralou technikou. „Už by to chtělo nové auto, jenže to vyjde na dva až tři miliony korun a na to nemá obec peníze,“ povzdechne si starosta. Ten hasičům fandí. „Snažíme se jim pomáhat, ale jen v rámci možností. Víme, že by to chtělo napumpovat tam větší obnos, ale bohužel nám to rozpočet neumožňuje,“ uzavírá Novotný.
