„Spousta Vacenovjáků když někam vyjeli, a po návratu říkali: byli jsme na dovolence tam a tam, a když jsme řekli, že jsme z Vacenovic, tak jim to nic neřeklo, ale hasiče z Vacenovic tam znali,“ přiblížil věhlas hasičů z dvoutisícové obce na Hodonínsku velitel místních „dobráků“ Pavel Bábík.

Od svého ustavení, oficiálně v roce 1904, působili vacenovičtí hasiči jako zásahová jednotka. A nejen to. Podíleli se také na kulturním vyžití tamních občanů, a to hraním divadelních her a pořádáním plesů.

Podstatná změna ve vacenovickém sboru dobrovolných hasičů nastala v sedmdesátých letech minulého století, které přinesly vynucenou generační výměnu. „Bohužel převážná část starších, našich tahounů, zemřela, a my jsme se k tomu dostali ještě jako klučiska,“ vzpomíná Pavel Bábík, který se tak do výboru vacenovického hasičského sboru dostal již v patnácti letech.

Se svými přáteli započali ve Vacenovicích něco novým. Začali inklinovat k požárnímu sportu.

Po Listopadu 1989 nastala ve Vacenovicích paradoxní situace. „Bohužel obec ztratila zájem o ustavení zásahové jednotky. V zájmu zachování naší organizace jsme se pak vyloženě vrhli na požární sport. V tom jsme to pak dotáhli až tam, kde jsem byli. Ještě před třemi roky jsme patřili mezi nejúspěšnější týmy v extralize České republiky v požárním útoku,“ upozornil Bábík.

Vacenovičtí v devadesátých letech řádili na okrese v požárním útoku jako černá ruka. Jedenáctkrát v řadě vyhráli okresní grand prix. Deset let se Vacenovice držely do osmého místa v republikové extralize. „I když obec nemá zájem o ustavení zásahové jednotky, tak se snažíme být Vacenovicím přínosem jinak. Jedenkrát ročně pořádáme Memoriál Mikuláše Bábíka, který je součástí extraligy České republiky v požárním útoku. Na tuto soutěž se sjíždějí mančafty z celé republiky,“ připomněl Pavel Bábík. Letos přijelo na nový vacenovický areál na sedmdesát týmů z pětatřiceti okresů republiky.

Krom toho, že jako jedni z mála hasičů nemají svoji domovskou zbojnici, tak se Vacenovickým nevyhýbají ani sportovní problémy. „I kvůli absenci zbrojnice jsme se dostali do fáze, kdy nejsou nástupci, což se odráží i na výkonnosti. To byl i důvod, proč jsme začali budovat tento areál.Výchovou mladých bychom se chtěli za pár roků vrátit tam, kde jsem byli před lety,“ přeje si Bábík, a dodává: „Nabízíme spolupráci každému, koho požární sport baví. Ve Vacenovicích mají dveře otevřené.“