Jen dva roky poté pak s obrovskou ostudou málem skončil. Fraška, která se odehrála u jednoho z vracovských požárů se dostala i do knihy Dějina města Vracova a stala se pro další generace varovným příkladem, kde mohou ušlechtilé zájmy skončit kvůli osobním ambicím.

„Roku 1883 už poměry v hasičském sboru zaváněly kocourkovštinou. Tak se jednou k požáru dostavil z Vracova jen jediný hasič. Velitel Müller odmítl přijít s odůvodněním, že jde na výroční trh. Oheň museli uhasit hasiči ze Bzence,“ popisuje v knize historik Rudolf Hurt.

Pár měsíců po této události přišla další, která dala situaci ve sboru pomyslnou korunu. Při dalším požáru se u ohně sešli bez velitele jeho zástupci Rot a Křižík. Začali se hádat, kdo bude zásahu velet. Zatímco prudká diskuze mezi nimi prý dokonce hrozila skončit rvačkou, oheň vesele hořel tak, že ohrožoval i sousední dům. Ten zachránili až hasiči ze Bzence.

„Velký posměch a nemalé rozhořčení však následovalo po zjištění, že v přivezených kádích Vracovských není ani trochu vody,“ zakončil povídání Hurt.

Za vším, co se tehdy událo, stály osobní ambice místního obchodníka s lihovinami Leopolda Müllera. Ten chtěl ovládnout vedení spolku, aby si zvýšil prestiž. Vyštval odtud jeho spoluzakladatele a pomocí dodávání levných lihovin si získával mezi členy popularitu. I kvůli alkoholu, který dokonce zlákal některé na něm závislé obyvatele k přihlášení do spolku, činnost hasičů upadala.

Se zvyšujícím se počtem závislých na alkoholu ale naopak rostl vliv velitele.

Konec ostudným poměrům znamenala až valná hromada svolaná po zmíněné frašce. Většina Müllerových příznivců na ní prý pro opilost nebyla schopná stát na nohou. Skončila hromadnou hádkou. Nedlouho poté obchodník lihovinami ze své funkce odstoupil. S ním odešli také jeho často opilí druhové a hasičský spolek se obrátil na správnou cestu.

Ani v současnosti nezažívají dobrovolní hasiči z Vracova nejlepší časy. A funkce velitele už dávno není něco, o co by se místní osobnosti bili. Ten současný se velení ujal teprve před pár měsíci. „Taková funkce je břemeno. Spíše to na mě spadlo, než že bych o to usiloval. Dnes mají lidé jiné koníčky a také zaměstnání každému bere daleko více času. Zbývá málo prostoru. S funkcí je spojena také spousta byrokracie,“ svěřil se dvaadvacetiletý velitel Milan Polášek.

Podle něj byli také vracovští dobrovolníci v poslední době terčem výtek profesionálů. Reputaci si u nich poškodili kromě jiného před Vánoci, kdy nebyli u velkého nočního požáru ve městě, kde uhořela jedna z místních. Přesto velitel věří, že se vše obrátí k lepšímu.

„Úloha dobrovolných sborů je stále důležitá. Profesionálové by to sami nezvládli. Ukázalo se to i nyní při velkém požáru v Miloticích. Dva profesionální sbory tam podpořilo při zásahu myslím sedm dobrovolných,“ připomněl Polášek.

Letos už Vracovští zasahovali při více než deseti požárech. V poslední době jsou to spíše rodinné domky. Méně už je nyní požárů v lese nebo dopravních nehod v okolí Vracova. Co však hasiče v posledních letech nejvíce trápí, je staré hasičské auto. O nové usilují už téměř deset let. Zatím se městu nepodařilo sehnat dostatek peněz.