Na počátku všeho je muž několika profesí Miroslav Tyrš

Ruku v ruce s tímto založením se rozvíjela estetická stránka sokolství, která se projevila v nejrůznějších atributech spojených se spolkovou činností.

Tento ráz Sokola určil už Miroslav Tyrš, jeho zakladatel, který byl původní profesí historik a teoretik umění, kritik, estetik a pedagog. Svými myšlenkami oslovil řadu vynikajících umělců devatenáctého století, jakými byli František Ženíšek nebo Mikoláš Aleš. Josef Mánes namaloval v roce 1862 pro první pražský Sokol hedvábný oboustranný prapor a ve stejné době navrhl také první sokolský kroj s červenou košilí, krátkým kabátkem a se slovanskou čapkou s pérem coby nezbytnou pokrývkou hlavy.

Příspěvek k utváření sportovní architektury 

To vše posilovalo identitu nového tělovýchovného spolku, který přinesl do českého prostředí nejenom sport, ale rovnou komplexní životní styl. Nepřehlédnutelný je kupříkladu příspěvek Sokola na utváření sportovní architektury, kterou se staly tělocvičny nazývané sokolovnami.


Podobně zásadní bylo budování sletových sportovišť pod širým nebem, které vyvrcholilo v roce 1926 postavením stadionu na Strahově podle projektu Aloise Dryáka, jehož plocha (na délku 310,5 metru, na šířku 202,5 metru) z něj učinila největší sportovní arénu světa.

Starostka Sokola Hana Moučková
Jsme jako rodina, jsme tu pro všechny, říká starostka Sokola Hana Moučková

Ve 20. a 30. letech minulého století byly sokolské slety prvořadou sportovně-kulturně-společenskou událostí po všech stránkách stmelující nové Československo. Staly se celorepublikovou slavností, jež měla svou výtvarnou podobu zachycenou na plakátech a pohlednicích, jež vytvořili umělci jako Alfons Mucha, Josef Kaplický či Jakub Obrovský.

Podstatu sokolství totalita nepoznamenala

Bohužel slet v roce 1948 byl na dlouhou dobu poslední. Sokolské slavnosti byly totalitním režimem zakázány. Podstatu sokolství a jeho étos však vynucená proluka nijak nepoznamenala. Od roku 1990 se vše opět rozběhlo. V rámci šestnáctého všesokolského sletu v roce 2018 se novému vedení České obce sokolské podařilo hned v několika rovinách ještě prohloubit kultivovanost, jež byla akcím Sokola vlastní.

Nejvýraznější bylo jednotné grafické pojednání celé akce Jakubem Spurným a Alešem Najbrtem, které se objevilo na plakátech, pozvánkách, programových skládačkách, ale také třeba tričkách a propagačních předmětech.

Sokol Řeporyje
Sokol slaví 160 let, přesto mu dominuje mladá krev

Důležitým příspěvkem k šestnáctému sletu se stala díla šesti současných umělců několika generací, aby vytvořili obrazy vztahující se k tématu sokolství. Nebyli nijak ovlivňováni, každý mohl tvořit naprosto svobodně. Motivací byl respekt k úctyhodné tradici, již Sokol za více než půldruhého století existence představuje.

Projektu se zúčastnili Michal Cihlář, Stanislav Diviš, Ivan Komárek, Zdeněk Netopil, Pavel Roučka či Jakub Špaňhel a soubor obrazů byl vystaven při slavnostním zahájení šestnáctého všesokolského sletu v Národním divadle. Podle sokolské tradice se objevil také na speciálních sletových pohlednicích (vždy jeden obraz od každého autora) a jako celek byly reprodukovány v exkluzivním portfoliu Sport & art.

Cena pro vítěze tradiční ankety Sokol roku

Dalším počinem, který rozšířil sokolské umělecké směřování, je cena pro vítěze tradiční ankety Sokol roku. V roce 2019, kdy byla vůbec poprvé předána patnácti laureátům, ji navrhl sochař Jakub Flejšar. Sokol je vysoký čtvrt metru a váží pět kilogramů, protože sestává ze čtyř desítek železných kusů. Má svou váhu. Sám autor pak ztělesňuje princip kalokagathie a ukazuje nám, jak jej lze vnímat v jednadvacátém století.

Vedle toho, že je Jakub Flejšar originálním a respektovaným umělcem, věnuje se sportu na nejvyšší možné úrovni: jako trenér přivedl snowboardistku Evu Samkovou až k olympijskému zlatu na zimních olympijských hrách v Soči a bronzu v Pchjongčchangu.

Vše ve výroční grafice

Umění je nedílnou součástí Sokola již sto šedesát let. Připomíná to jednak výroční grafika vydaná nákladem sto šedesáti kusů, ale hlavně rozměrné graffiti na zdi na Újezdě, které bude k vidění v průběhu března a dubna. Obojí vytvořil Michal Škapa, přední představitel českého street artu, jehož díla se dostala z ulic do prestižních galerií. Vzhledem k tomu, že „sokolské graffiti“ bude dobře viditelné z kolemjedoucích tramvají, stane se jedním z nejsledovanějších uměleckých děl letošního jara. Tyrš by měl z tohoto počínání určitě radost.

Autor: Petr Volf