Za loňský rok bylo borreliózou nakaženo dvaačtyřicet lidí a encefalitidou dva. Letos ale sezona začala dřív. O výskytu klíšťat i různých mýtech s nimi spojených vypráví vedoucí protiepidemiologického oddělení Krajské hygienické stanice se sídlem v Hodoníně Libor Šmíd.

Lze srovnat, jak si stojí Hodonínsko ve srovnání se zbytkem České republiky?
Pokud bychom srovnali Hodonínsko v rámci republiky, nedá se říct, že jsou zde vyloženě endemické oblasti. Klíšťata se zde ale samozřejmě vyskytují taky.

Pokud si najdu klíště a zkusím si ho vytočit, může se stát, že jeho část v ráně zůstane. Je to velký problém?
Když bude klíště infikované a hlavička v ráně zůstane, je vyšší riziko infekce. Neinfikované klíště poté může v místě zakousnutí způsobit zánět. Je tedy lepší vždy klíště odstranit celé. Pokud se to nepodaří, člověk by měl navštívit ambulanci.

Jak tedy funguje samotné zakousnutí? Jakým způsobem klíště infekci předá?
Když se klíště zakousne a saje krev, může svůj obsah vyzvracet do rány, kterou způsobilo, a tím se tam může dostat například právě bolérie. Zvlášť k tomu může dojít, když je klíště ve stresu z vytáčení.

Vyskytl se někdy na Hodonínsku případ, kdy by následkem kousnutí klíštěte někdo zemřel?
Takový případ si nepamatuji.

Lze nějak klíšťata kontrolovat? Chodíte na nějaký monitoring?
Ne že bychom vyšli ven, spíš jsou obory, které klíšťata sledují, a spolupracovníci, kteří vyráží do terénu a sledují aktivitu klíšťat. Stejně tak je tomu například u monitoringu komárů. Poté máme informace také z terénu, které máme například od pejskařů, kteří jdou na procházku se psem, a ten si klíště přinese.

Počasí přeje i zahrádkářům. Vyskytují se klíšťata i v městských zahradách, které jsou vyloženě uvnitř domovních bloků?
Mohou se objevit i tam, protože se klíšťata objevují i v městských parcích. Nedá se vyloučit, že by v zahrádce nebyli. Je to menší riziko, ale vyskytnout se mohou.