V play-off odchytal více minut Rozum, v základní části však hodonínskou klec častěji strážil Slovák Kotvan. Oba muži s maskou měli úspěšnost zákroků pod devadesát procent a průměr přes tři obdržené branky na zápas. Přesto to byli právě hodonínští gólmani, jejichž jména skandovali příznivci Drtičů nejčastěji.

Zatímco v obraně i v útoku museli trenéři SHK často improvizovat, brankářský post měli vyřešený. „Byla to celkem dobrá sezona. Nebýt zranění, mohli jsme v základní části uhrát ještě lepší výsledky a v play-off dojít o něco dál," míní Kevin Rozum.

Zlínský odchovanec stejně jako zbytek týmu litoval po skončení posledního ročníku hlavně absence opor a rozsáhlé marodky. „Škoda těch zranění," poznamenal Rozum. „Takový počet zmarodů nepamatuji. Ve Zlíně nebo v Prostějově, kde jsem dříve působil, se kluci za týden či za dva k hokeji vrátili, tady to byly dlouhodobější problémy. Někteří klíčoví hráči nám chyběli téměř celou sezonu," připomíná třiadvacetiletý brankář.

Bez Špoka, Zapletala, Piskoře, Vrby či Zezuly to měli Jihomoravané proti silným soupeřům složité. I když s Přerovem, Vsetínem nebo Porubou neodehráli Drtiči špatné zápasy, s letošní sezonou se rozloučili v Ostravě již na začátku března. „Pokud bychom byli kompletní, mohlo play-off dopadnout jinak," je přesvědčený Rozum, který do Hodonína přišel těsně před začátkem letošní sezony. „Bylo to za pět minut dvanáct. Loni v srpnu jsem ještě nevěděl, že budu dál chytat. Pak mi však zavolala paní Gajošová, že by o mě měla zájem. Tak jsme se domluvili na spolupráci," říká Rozum.

Dorostenecký mistr České republiky se Zlínem byl v tu dobu bez práce a zvažoval dokonce ukončení kariéry. „Byl jsem rád, že jsem mohl sezonu někde odehrát. Neřešil jsem, jestli budu jednička nebo dvojka," praví.

Šikovný brankář momentálně neví, zda bude na Slovácku pokračovat i v nadcházejícím ročníku. „V březnu nebo v dubnu se to nějak vyřeší. Buď se dohodnu s vedením Hodonína, nebo půjdu do světa," má jasno.

Rozum totiž moc dobře ví, že konkurence je v tuzemsku velká, ale volných míst málo. „V Česku to mají gólmani složité," moc dobře ví. „V extralize i v první lize je spousta výborných brankářů. Kdo se neprosadí v nejvyšší soutěži, tak se jde rozchytat na farmu nebo do jiného prvoligového týmu," připomíná.

Navíc ne všude jsou hokejisté za svoji práci správně ohodnoceni. „Chtěl bych se věnovat pouze hokeji. Skloubit práci se sportem je totiž hodně náročné," říká Rozum.

Ten měl kariéru slušně rozjetou, ale v mateřském oddíle pořádnou šanci nikdy nedostal. Navíc konkurence ve Zlíně byla vždy obrovská. „Mými vrstevníky jsou Kuba Sedláček a Libor Kašík, který tehdy byl na hostování v Olomouci. Po Sedláčkově odchodu se Káša vrátil, pak dostal prostor i Tomáš Štůrala. Já jsem takový prostor v juniorce nedostával, abych se mohl uchytit v první lize, nebo dokonce v extralize," uvádí Rozum.

Letos, když se Ševcům tolik nedařilo, si vedení PSG z druhé ligy nečekaně vytáhlo Petra Hromadu. Opora Vsetína soužícímu se mistrovi pomohla odrazit ze dna extraligové tabulky. „Měl velké štěstí, že byl ve správný čas na správném místě. Taky ho sledoval trenér zlínských gólmanů Ríša Hrazdíra. Dostal šanci a chytal skvěle," řekl Rozum, který Zlínu pořád fandí. „Jsem rád, že kluci uhráli šestku a nemuseli do předkola. I když má Kometa kvalitní mužstvo, tak Čajda ho tak vyburcuje, že Brno zvládnou," věří obhájci trofeje.

V kontaktu s bývalými spoluhráči ovšem není. „Jsou tam sice kluci v mém věku, se kterými jsem dřív hrával v dorostu nebo juniorce, ať už Patrik Urbanec, Pavel Sedláček, Tomáš Fořt, Tomáš Valenta, nebo Martin Matějíček, ale že bych si s nimi psal, to ne. Někteří, jako Petr Zámorský, už zase odešli," sděluje Rozum. Ostře sledovaná série začala ve středu v Brně. Čtvrtfinálové souboje, které jsou reprízou loňského finále, si nenechá ujít ani hodonínský gólman. „Mám v plánu se na nějaký zápas jít podívat," dodává.