„Měl jsem mít beton víc na ledě, takhle se mi prošoural až do brány. Tenhle gól beru na sebe,“ uvedl po pátečném zápase Zavadil. Ten si angažmá u Drtičů užívá. „S takovými fanoušky v zádech se hraje parádně,“ říká talentovaný brankář.

První finále nakonec skončilo po velkém dramatu vaší výhrou. Jaké převládají krátce po zápase pocity?

Všichni máme obrovskou radost. Byl to hodně těžký zápas a hodně lítý boj. Když jsme dostali v poslední třetině vyrovnávající branku, tak to pak bylo hodně těžké. V závěru prodloužení jsem se už připravoval na případné nájezdy, ale nakonec se nám povedlo v prodloužení rozhodnout a já i kluci jsme za to moc rádi.

První branka zápasu byla hodně kuriózní. Hostující brankář Novák si puk po Hlavačkově nahození srazil sám do branky. Dovedete se vcítit do pocitů, které v té chvíli váš kolega měl?

Určitě to není nic příjemného. Já jsem si takový gól dal kdysi také a pocity jsou hodně špatné. Důležité je, aby to hned hodil za hlavu a chytal dál, protože zápas nekončí a je potřeba se dál soustředit.

Rychle jste vedli 1:0, ale Technika dvěma góly duel otočila. Obě branky padly z bezprostřední blízkosti. Kde se stala chyba?

Těžko říct. Myslím si ale, že to bylo o chybách. Na první gól nahrával protihráč zpoza brány a z první mi to prošlo pod rukou. Na puk jsem si šáhl, ale prošlo to do brány. Ten druhý byl v jejich přesilovce a já jsem tam udělal chybu. Měl jsem mít beton víc na ledě, takhle se mi prošoural až do brány. Tenhle gól beru na sebe.

V prostřední části vám ale povedlo třemi brankami utkání otočit a vypadalo to, že už to dotáhnete v poklidu do vítězného konce. Pak ale hosté na konci druhé třetiny snížili a byli zpět ve hře…

Před třetí brankou byla dobrá střela beka od modré, kluci mi dobře odstoupili a já jsem dobře viděl. Bohužel se odražený puk dostal k soupeři přímo na hokejku a ten už dorážel do prázdné branky.

Potom přišel nešťastný moment, kdy jste při vlastní přesilovce inkasovali vyrovnávající čtvrtý gól…

Sám pořádně nevím, co se tam stalo. Snažili jsme se založit útok a z ničeho nic se tam dva naši hráči srazili. Bohužel, stalo se. Někdo vystřelil, puk se odrazil do rohu a k němu přijel útočník Techniky. Te do do toho jen tak plácl a puk prošel až za brankobou čáru. Možná jsem si to tam i kopl, nevím. Bylo to nešťastné.

Technika po vyrovnání ožila a místy vás dokonce přehrávala. Máte stejný názor?

Technika byla po této brance opravdu asi v laufu. Hodně dobře bruslila, útočila a hrála dobře. My jsme ale poctivě bránili a snažili jsme se těžit z jejich chyb. Je ale pravda, že nám už v závěru trochu docházely síly. Utkání bylo hodně fyzicky náročné.

Na první finále přišla nejvyšší návštěva v sezoně. Poprvé se počítadlo přehouplo přes dva tisíce diváků. Chytal jste někdy před takovou kulisou?

Tohle se mi zatím opravdu nepoštěstilo a bylo to naprosto skvělé. Mě osobně se chytá o moc líp, když je plný stadion, který fandí a žene nás dopředu. Je to takový ten pomyslný hráč navíc. My musíme příznivcům jenom poděkovat a smeknout před nimi. S takovými fanoušky v zádech se hraje parádně.

Takže jste si už na hodonínské fanoušky, kteří s vámi jezdí v hojném počtu i na venkovní zápasy, zvykl?

Trochu už ano (směje se). Je to super a neskutečné, že za námi fanoušci jezdí v takovém počtu a fandí nám i na zápasech venku. Jsme jim za to moc vděční. To se nepoštěstí každému.

Druhý duel se hraje v neděli v Brně. V čem bude tento zápas jiný?

Těžko říct, v čem se to bude lišit. Fanoušci nás určitě přijedou podpořit. Já jsem proti Technice ještě nechytal, takže uvidíme, s čím na nás vyrukují. My musíme dál hrát svou hru. Dobře bránit a udeřit z protiútoků a dát z nich nějaký ten gól.