Slovácký celek za šedesát minut nevstřelil žádný gól a po kruté porážce 0:3 tvrdě vystřízlivěl. Postupový sen se alespoň pro letošní rok rozplynul. „Pevně věřím, že se v příští sezoně znovu potkáme s příznivci na Zimním stadionu Václava Nedomanského a k tomu cíli, který jsme si vytyčili, společně dojdeme,“ říká Jana Gajošová.

Takže už z vás vyprchalo zklamání z vyřazení?
To víte, že to bolí. Ze všeho nejvíc mě mrzí to, že naši hráči před plným stadionem nebyli schopní dát gól, že zápas skončil 0:3. To je to, co mě nejvíce mrzí.

Jak hodnotíte celou semifinálovou sérii?
Po prvním zápase byl člověk natěšený, protože jsme tady soupeře suverénně přehráli. Po druhém zápase v Šumperku už ale byly nohy zpátky na zemi. Doma jsme soupeře přetlačili a vedli jsme na zápasy 2:1. Tam jsme opět ale prohráli, i když to bylo smolnější. Nejhorší pro mě byl poslední domácí zápas (0:3).

A celou sezonu, která skončila před pár dny, vidíte jak?
Sezonu budu hodnotit samozřejmě dobře. Na začátku jsme si vytyčili cíl, že do dvou let chceme postoupit do první ligy. To platí i nadále. Já však ve skrytu duše doufala, že by se nám to mohlo podařit už v letošní sezoně, protože když jsem se podívala na platy hráčů, které měli ve smlouvě, už jsem si říkala, že v první lize pomalu jsme.

Co pro tým i celý klub znamenal příchod olympijského vítěze z Nagana Romana Čechmánka?
Na základě výkonů a výkonnosti hráčů, která se mi vůbec nelíbila, jsem přistoupila k výměně trenérů. Musím říct, že jsem moc ráda, že pan Čechmánek přijal nabídku trénovat Drtiče, protože za mého působení v hodonínském hokeji je to první trenér, který mi uzavřel kabinu. Každý hokejový expert i každý normální fanoušek, který nešpiní, ale fandí, ví, že trenér Čechmánek klub a mužstvo posunul dopředu. Vnesl do kabiny řád, disciplínu a vštípil chlapcům do hlavy, že hokej je kolektivní hra. Od jeho příchodu šla hra Drtičů nahoru.

Takže jednoduchá otázka. Zůstává Roman Čechmánek v Hodoníně?
Já nevím. Někdy mám pocit, že nedořeknu větu v kabině a už se řítí Hodonínem. Takže pokud já budu působit u Drtičů, a já nikdy neutíkám, zůstane trenér Čechmánek u mužstva. Už včera (v pátek – pozn. red.) jsme si volali a domluvili se na schůzce. V kabině jsou hráči, se kterými je potřeba i nadále pracovat.

Pořád platí, že dojde k rozsáhlé obměně kádru?
Já nevím, kdo vám toto řekl, ale když se podívám na skladbu mužstva, tak je potřeba přivést do Hodonína silovější a větší hráče. Hokej totiž není pouze o herních dovednostech, ale někteří už když vyjedou na led, vzbuzují u ostatních respekt. Když se podívám na náš mančaft, který je mladý, což je dobře, ale co se týká fyzických dispozic, jsme jako junioři.

Takže už víte, kdo v týmu končí?
Toto absolutně neřeším. Bude záležet pouze na trenérovi. Pan Čechmánek ví, s kým může počítat. Víme, že v mužstvu je slušný potenciál. Chceme si vytáhnout mladé hráče, se kterými stojí za to pracovat. Letní příprava už nebude taková, jako v minulých letech, kdy tady bylo třicet hráčů, kteří tady za naše peníze trénovali a pak třeba odešli jinam. Přistoupíme k tomu jinak. Třeba budeme trénovat ve dvanácti lidech a celek postupně a vhodně doplníme.

Už víte, kdy začíná letní příprava?
Samozřejmě. Gajošové a Čechmánkovi začala po skončení posledního utkání a hráčům začne prvního května.

Do té doby mají nejen hokejisté, ale i fanoušci volno. Co vůbec říkáte na jejich přízeň?
Nejprve chci poděkovat mančaftu za sezonu, trenérovi Čechmánkovi a realizačnímu týmu za profesionální přístup. A v neposlední řadě chci vyzdvihnout naše fanoušky. Takovou návštěvnost, jakou máme my, neměl nikdo ve druhé lize. Normálních příznivců, kterých je devětadevadesát procent, si nesmírně vážím. Jsem ráda, že nám fandí, že při nás stojí, i když se nám nedaří. Z celého srdce jim za všechny v SHK děkuji a zvu je na příští sezonu.