O utkání v Šumperku. „Po dlouhé době jsme podali velmi disciplinovaný výkon směrem dozadu. Všichni hráči plnili taktické pokyny, které od nás trenér již od začátku sezony vyžaduje, a proto jsme také až do samotného závěru drželi nulu. Utkání bylo velmi dobré a muselo se líbit i lidem. Obě mužstva ukázala svoji kvalitu.

O brankáři Halodovi. „Velkou zásluhu na výsledku má i brankář Ondra Haloda, který ve svém mladém věku opravdu dozrál ve skvělého gólmana. Umí si počkat na střelce, velmi dobře čte hru a má výborné reflexy. Je to další skvělý produkt zlínského trenéra Ríši Hrazdiry, který umí z mladých udělat opravdu vyrovnané a kvalitní brankáře, aby byli připraveni na roli jedničky. Myslím si, že by Ondra zhruba do dvou let mohl pravidelně chytat extraligu nebo minimálně WSM ligu. Jsme rádi, že ho tady máme."

O vítězném nájezdu. „Trenér se zeptal, kdo si věří a kdo by chtěl jet. Já jsem se přihlásil, věřil jsem si. Jel jsem sice až čtvrtý, ale počkal jsem si na svůj čas a ten pak přišel, když bylo po třech nájezdech skóre nerozhodně.Po­zoroval jsem, jak se Peca Zavadil pohyboval. Mám několik variant zakončení, tak jsem špekuloval, co bych zvolil, kdybych náhodou jel. Při nájezdech jsem stál u Erika Hložánka, se kterým jsem probíral, co by na Pecu mohlo platit, a tak jsem se nakonec rozhodl pro bekhendovou kličku, jelikož chytá v opačném gardu."

O vedoucí brance ze hry. „Po buly v útočném pásmu jsem si jel pro puk do rohu a chtěl ho na chvíli podržet, navázat na sebe hráče. Zkusil jsem nahrát na Matulku (Dominik Matula – pozn. red.) mezi kruhy, který vyslal na bránu dobrou střelu. Peca (Petr Zavadil, pozn. redakce) ji ještě chytil, ale akce pokračovala dál a my se cpali do zakončení. Havran (Jakub Vrána – pozn. red.) mě pak zpoza brány našel krásnou přihrávkou na brankovišti, odkud už bylo lehké dát gól do prázdné branky. Vyšlo to z dobrého pohybu celého útoku. Řekli jsem si, že budeme hrát jednoduše, vše střílet a bruslit. Z toho to celé vyplynulo.

O prodloužení se třemi hráči. „Je parádní, když jste na puku a můžete si prakticky vymyslet, co chcete. Na druhé straně, my jsme se s Matulkou a Pokecem při druhém střídání v prodloužení nedostali k puku, takže to zase taková zábava nebyla (úsměv). Na druhé straně jsme to zase zvládli dobře dozadu. Matulka tam musel jednou vytáhnout dobrý obranný zákrok. Je vidět, že se naučil také dobře bránit, když hrál v Havířově (úsměv).

O herní krizi. „Už je pryč, byl to jen krátký výpadek. Krize nastává tehdy, když to trvá více než tři zápasy a v herním projevu není žádné zlepšení. My jsme se z toho dostali rychle, protože jsme nepanikařili. Trenéři nedělali zbytečné rošády v sestavě, neměnili herní systém, a to byla ta správná cesta. Máme svou herní tvář a styl, se kterým se prezentujeme a nesl nám dobré výsledky. Takže jsme se spíše víc semkli, navzájem se podpořili a věřili jsem si, že začneme zase vyhrávat."

O venkovních zápasech. „Když to popořadě zhodnotím, tak jsem hráli těžké zápasy na Vsetíně a v Porubě. Špatně a nedisciplinovaně jsme hráli ve Valašském Meziříčí a při tom herním výpadku jsme se nedokázali pořádně prosadit v Opavě. V kabině jsme si k tomu společně s trenéry něco řekli. Věděli jsme, že hlavně do venkovních musíme jít lépe nastavení v hlavě, aby každý víc přemýšlel o taktických věcech a zaměřil se více také na defenzivu. Jako třeba nedělat z nějaké zbytečné snahy útočné fauly. Prostě být více trpěliví a skládat střídání ke střídání. Všechno nejde hned, ale zápas v Šumperku ukázal, že to umíme, pokud to dodržujeme. Je klíčové, když máme tak mladý mančaft, abychom se stále učili a zlepšovali se každým zápasem. Starší hráči musí zase předávat zkušenosti a v těžších chvílích týmu pomoci."

O spolupráci ve druhé formaci. „Zapadlo to do sebe. Vytvořila se mezi námi pravá chemie. Hrajeme všichni tři podobný styl hokeje. Já to klukům hraji více odzadu. Myslím si, že se můžeme stále ještě zlepšovat. U Matulky bylo vidět, že byl po příchodu z Havířova méně rozehraný, když hrál jen pár minut za zápas ve čtvrtém útoku. Každým zápasem je lepší a lepší, už je jen otázkou, kdy mu tam začnou padat góly, protože šanci i tyček už má dost. Vždy je něco špatné k něčemu dobré, takže jde vidět, že se zlepšil i v defenzivních činnostech na ledě, protože v Havířově musel hrávat hlavně defenzivně. Havran je zase inteligentní a bruslivý hráč, který plní vše, na čem se domluvíme, což nesmírně zjednodušuje spolupráci v pětce, protože to můžeme pak hrát prakticky naslepo. K Pokecovi v obraně dobře zapadl Poles (David Polesný – pozn. red). Zlepšuje se každý zápas. Je to podobné jako u kluků v útoku, zatím plní vše, na čem se domluvíme v obranné činnosti a v rozehrávce. A to je také důležitý faktor našich zlepšených výkonů."

O osobních statistikách. „Je pravda, že se snažím střílet a vyhledávat příležitosti okolo branky více, než v předchozích sezónách. S mým kondičním trenérem Romanem Horákem jsme na tom také v létě hodně pracovali, abych měl lepší a rychlejší střelu. Vždy, když spolu mluvíme před zápasem, připomíná mi to, abych nepřehrával situace, ale jednoduše střílel a chodil branky a je pravda, že to nese ovoce. Jestli je reálné překonat osobní rekord, to uvidíme. S Romanem Horákem máme však velkou sázku na jednu metu vstřelených branek. Když jsme končili letní přípravu, museli jsme tu naši společnou práci nějak završit, tak jsme se vsadili. O co a na kolik branek, to neprozradím, ale ještě musím hodně makat a střílet, abych tu sázku vyhrál (úsměv)."

O souboji se Vsetínem. „Těším se. Jsem hlavně rád, že jsme se dostali z toho krátkého herního výpadku, ale na středu se musíme dobře připravit. Jedno je však jisté. Možná se Vsetín v takové síle porážet nedá, ale porazit určitě ano. My máme také vysoké ambice. Chceme postoupit do semifinále a pokusit se probojovat do finále. Nic není nemožné, pokud budeme věřit naši cestě, kterou zatím jdeme. S každým zápasem se zlepšujeme."