V kabině Drtičů strávil celou sezonu. I když ze začátku mírně tápal, postupem času se rozkoukal a hráčům Hodonína vytvářel dokonalý servis. „Tuto práci jsem dělal velmi rád a nelituji žádného dne, který jsem strávil společně s kluky v kabině. Poznal jsem něco úplně nového," říká v rozhovoru pro Hodonínský deník bývalý fotbalový sud, kterého kromě práce kustoda zaměstnávala i funkce delegáta ve futsale a v kopané.

Jak se známý okresní důchodce, který ve fotbale a futsale působí jako delegát, dostane na lavičku hokejového týmu?

Ke kustodovi jsem sem dostal přese manažera SHK Davida Bauera, se kterým jsem byl několikrát na dovolené. Ten mi tuto funkci nabídl. Významnou roli sehrál i obránce Radim Šťastný.

Jak dlouho jste nad nabídkou váhal?

Na rozmyšlení jsem měl čtyři dny. Pak jsem se rozhodl, že to zkusím.

Měl jste k hodonínskému hokeji nějaký bližší vztah?

Hokej mě baví. Byl jsem i u prvních hokejových krůčků kamaráda Aleše Dufka, který momentálně hraje v Hodoníně extraligu za mladší dorost. Absolvoval jsem s ním veškeré zápasy i turnaje. S jeho ročníkem jsem objezdil celou republiku.

Byly začátky ve vaší roli hodně složité?

S vedením jsme se na spolupráci domluvili třiadvacátého července a hned prvního srpna byl první trénink na ledě. Sešlo se tam asi pětadvacet hráčů, kteří vyfasovali nové věci. Bylo to hodně hektické.

Takže žádné vtípky a hecování, jak je u vás běžné?

Myslel jsem si, že bude to bude jednodušší. Spadnul jsem do toho ze dne na den. Dá se říct že jsem vstoupil do jámy lvové (smích). Navíc spousta lidí mě od toho odrazovala. Říkali mi, že to nebude žádná sranda. Teď jim musím dát za pravdu.

KOMPLETNÍ ROZHOVOR + HRÁČI HODONÍNA POHLEDEM KUSTODA SHK NAJDETE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ HODONÍNSKÉHO DENÍKU