Dvaačtyřicetiletý obránce nastupoval v české extralize kromě Vítkovic ještě ve Zlíně, Jihlavě, Opavě, Havířově, na Slovensku za Poprad, Slovan Bratislava, Košice a Žilinu. V poslední sezoně si zahrál za Zvolen a polskou Osvětim. Nyní je kapitánem druholigové Orlové.

Letos je to pro vás první sezona ve druhé lize?
Druhou ligu jsem začal hrát už v sedmaosmdesátém. A po dvaceti třech letech tam v podstatě skončím.

Jak byste srovnal úroveň druhé ligy tenkrát a teď?
Ještě jsem tady kdysi nastupoval proti Buřičovi a dalším, takže atmosféru tady znám dobře. Ta se tady nezměnila. Je tady pořád výborné prostředí.

Takže jste se sem vrátil rád?
Tak vždycky se tady hrál příjemný hokej. Hodonín byl vždy jeden z lídrů. Kvůli té hokejové atmosféře si sem vždy rád přijedu zahrát.

Nejvyšší soutěž jste hrál v Česku, Slovensku i Polsku. Dá se to srovnat?
Jak se říká, hokej je jen jeden a každý zápas je jiný. Někdy mi to na Slovensku připadalo, jak v Čechách. Někdy mi to v Polsku připadalo jak na Slovensku. Hrozně se to prolíná, takže je mi těžko odpovídat na tuto otázku.

Polská liga je na jihu Moravy celkem málo známá. Jakou má asi úroveň?
Jsou tam velké rozdíly mezi horní částí tabulky a spodní částí. Víceméně, spodek extraligy by možná nemohl hrát ani tuto druhou českou ligu.

Do Orlové jste přišel před tuto sezonou a hned nastupujete s kapitánským céčkem. Co o tom rozhodlo?
Rozhodli o tom hráči. Bylo tajné hlasování – klasický klobouk. Ale určitě jsem byl překvapený. Znal jsem tady jen pár kluků, a to jsem s nimi ani nehrál.

V současnosti je Orlová třetí. Je cílem klubu postup do první ligy?
Máme určitě ambice, ale těch týmů nahoře je víc. Kdyby se to povedlo, tak bychom byli určitě rádi. Ale že bychom vyloženě tlačili na pilu, tak to se nedá říct.

Nyní máte dvaačtyřicet. Do kdy plánujete ještě hrát?
Nevím. Dokud mi to umožní rodina a hlavně zdraví. Navíc chodím do práce, takže je to těžké skloubit. Hokej tak hraju po práci, takže něco musím šidit.