Kliknutím zvětšíteMěl jste nějaké náznaky, že by mohlo dojít k trejdu?
Náznaky jsem neměl. S lidmi z managementu Pittsburghu jsem se přes léto nebavil, protože jsem byl po operaci. Došlo tam ale k několika změnám. Jako každý člověk jsem sledoval zvěsti, že nový manažer si chce tým nějak udělat, a hodně se mluvilo i o trejdu s Karlssonem. V Americe už chvíli jsem, platové stropy tam hrají velkou roli, takže mi bylo jasné, že vzít si hráče, jako je Karlsson s jeho platem, bude znamenat, že Pittsburgh se toho bude muset hodně zbavit. Otázka byla jak moc. Do léta jsem úplně nešel s tím, že bych nemohl být vytrejdovaný. Úplně překvapený jsem proto nebyl. Když jsem na mobilu viděl číslo manažera, tak jsem si říkal, že se asi něco stalo. V tu chvíli člověk je v prvotním šoku, ale už do léta jsem šel s tím, že se musím dát do pořádku hlavně po zdravotní stránce, a ať to bude kamkoliv, tak můj cíl bude přijet stoprocentně připravený.
Takže vám o výměně řekl přímo manažer Pittsburghu?
Asi půl hodiny předtím, než to vyšlo na internetu, mi volal manažer Kyle Dubas a volal mi i agent. Člověk ani neví, co jim chce říct. Byl jsem samozřejmě rád, že mi manažer zavolal, protože jsem se s ním ani nepotkal.Je tam úplně nový. I tak mi ale zavolal, dal mi to vědět, popřáli jsme si hodně štěstí a já začal řešit stěhování.
San Jose právě prochází přestavbou. Jak se těšíte na novou výzvu?
Je to něco úplně jiného. Sezony v Chicagu i teďv Pittsburghu neskončily úspěšně, ale i tak to byly týmy, které vždycky chtěly útočit na play-off. Když se play-off neudělalo, tak se to bralo jako neúspěch, pořád se tam pokukovalo po pohárech. Úplně nevím, jak to bude teď v San Jose. Tým přišel o spoustu svých lídrů a noví lídři se budou buď hledat, nebo tvořit z mladých hráčů. Těším se na to. Teplejší počasí mi svědčí a jsem rád, že zase budu v týmu s nějakými Čechy. To bude super. Uvidíme, jak bude sezona vypadat, ambice asi nebudou tak vysoké, jako byly v Tampě.
Jako zkušený hráč byste mohl dostat výraznější roli v obraně San Jose. Mluvil jste o tom už s někým z vedení?
Bavil jsem se s manažerem. Tým není tak široký ani v útoku, ani v obraně, takže možností poprat se o icetime tam bude víc. Ve finále to ale potom stejně záleží na tom, jak budu hrát. Jsem na to zvědavý a moc se těším. Je to tým, kde se zase můžu posunout. Jak Tampa, tak Pittsburgh byly na papíře lepší týmy, ale moje role tam byla jasně daná. Tady můžu ještě něco přidat. Uvidíme, jestli jsem to nezapomněl.
V týmu se potkáte s Radimem Šimkem, Tomášem Hertlem a Filipem Zadinou. Znáte se s nimi dobře?
Jo, známe se. Hned v ten moment, kdy jsem byl vytrejdovaný, jsem si volal s Hertlíkem. Volal jsem mu a hned jsem ho pozdravil „čau, spoluhráči“. S Radimem Šimkem jsem odehrál jedno mistrovství a jinak jsme proti sobě nastupovali v extralize. Strašně si cením, že mi hned napsal zprávu, že je rád, že jdu k nim. Všichni kluci, se kterými jsem se bavil, mi chtěli pomoct, protože je to nové město a nový stát.
Věděl už Tomáš Hertl, že budete spoluhráči, když jste mu volal?
Nevěděl. Zrovna pršelo a říkal, že se běží někam schovat s dětmi. Já to řekl jen rodině a hned jsem volal jemu, protože mě napadl jako první. V ten moment, kdy jsem mu volal, to ještě nebylo ani nikde na internetu. Určitě byl překvapený.
Bude to pro vás první angažmá na západě USA. Bude to změna pro život?
Jsem na to zvědavý. Kalifornské týmy mívají rozpisy zápasů hodně jiné, létá se hodně na tripy. Člověk je týden doma, což je super, pak letí na týden někam ven. Je to něco jiného a jsem na to zvědavý. Vlastně se na to i docela těším.
Jakou pro vás trejd znamená komplikaci, co se týče plánování? Budete třeba odlétat dřív, abyste zařídil bydlení a další potřebné věci? Mění se pro vás něco?
Ne, nemění. V Americe fungují služby skvěle. Věci, které tam jsou po sezoně, se sbalí, pošlou, já je rozbalím a bydlím. Řeší to tak asi všichni hráči.
San Jose loni hrálo úvodní zápasy sezony v Praze. Nemrzí, že jste o to o rok přišel?
Já jsem na tohle měl až obrovské štěstí. Loni jsem hrál Winter Classic, rok předtím jsem hrál Stadium Series, hrál jsem i Global Series ve Stockholmu. Na tohle jsem měl štěstí až až. Samozřejmě by to bylo super, ale třeba když to vyjde, tak se příští rok hraje v O2 areně mistrovství.
Přesně tam měla mířit moje další otázka. Je domácí mistrovství velkým lákadlem?
Jasně. Přišel jsem o dvě olympiády, protože od té doby, co jsem v Americe, tak se na dvě olympiády nemohlo. Z toho jsem byl strašně smutný. Zvlášť z té poslední, kdy jsme měli slíbeno, že budeme moct jet, ale na poslední chvíli to zrušili. Světový pohár měl být letos, taky nebude kvůli situaci, co se děje na východě. Všechny tyhle akce mě tedy minuly. Kdyby byla možnost jet na mistrovství sem, byla by to pecka.
Už se ale zase proslýchá, že by hráči z NHL na příští olympiádu možná mohli jet…
To já ani nevím, jestli vůbec budu hrát hokej. Kdybych na to měl výkonnost, tak bych samozřejmě hrozně rád jel. Doufám ale, že mladí kluci jako Jiříček a Svozil budou tak strašně dobří, že už se tam nedostanu.
Co říkáte na budoucnost českého hokeje?
Pořád se mluví o tom, jak je na tom mládež špatně, ale dvacítka byla úspěšná na mistrovství, stříbrná byla i osmnáctka na Hlinka Gretzky Cupu.My Češi jsme mistři na stěžování. Jsme malá země a samozřejmě se to dá dělat lépe. Je ale super, že pořád vůbec nějaké hráče produkujeme. Jsou tam i vysoce draftovaní hráči, což je super, Jiříček tam byl draftovaný dokonce z Plzně. To je úplná pecka, dělají to tam výborně. Doufám jen, že se jim povede vývoj a progres v dovednostech, aby si udrželi stálá místa. Když tam má český hokej zastoupení, je to vždycky super.
Pojďme ale zpátky k vám. V Pittsburghu jste strávil zrovna sezonu, v níž tým poprvé od roku 2006 nepostoupil do play-off. Bylo to ve městě velkým tématem?
Já jsem rychle odjel, takže nevím (smích). Samozřejmě to brali jako neúspěch. Sezona byla jako na houpačce celý rok. Dokázali jsme devětkrát prohrát a pak jsme sedmkrát vyhráli. Ve finále nebyl jediný úsek v sezoně konzistentní. Na to jsme doplatili.
Jaké bylo zahrát si s hráči jako Sidney Crosby, Jevgenij Malkin nebo Kris Letang?
Já jsem byl úplně v šoku ze Sida. O tom, jací jsou všichni hokejisti, nemá cenu se bavit. Ale z té lidské stránky… Když jsem potkal Sida, tak jsem byl strašně mile překvapený. Jak jsem podepsal v Pittsburghu, hned mi psal. Je strašně lidský. Je to totální hvězda, ambasador hokeje, ale když si s ním člověk sedne, tak se o vás opravdu zajímá. To mě strašně překvapilo. To, jaký je hokejista, víme všichni, ale z lidské stránky jsem byl nadšený.
V uplynulé sezoně jste ale naskočil jen do 56 zápasů.Co vás trápilo?
Celou sezonu jsem se potýkal s břichem a třísly. Tělo mi asi po čtyřech letech, kdy jsme jeli skoro bez pauzy, řeklo dost. Laboroval jsem s tím asi třetinu sezony, snažil jsem se to vždycky dát dohromady, ale už to nešlo. Jakmile jsme skončili sezonu, tak jsem věděl, že mě konečně čeká dlouhé léto. S doktory v Pittsburghu jsme se dohodli, že bude dobré udělat operaci, protože čas na rekonvalescenci je velký. Ve finále jsem rád, snad to bylo dobré rozhodnutí.
Jak se cítíte teď? Jste po operaci stoprocentní?
Ještě mě čeká přes měsíc do začátku kempu, takže to směřuju k tomu datu. Pořád tam čas je. Je ale super, že můžu trénovat s kluky na Spartě a dostat se i do kontaktu. Jsem si jistý, že bych na sezonu měl přijet připravený.
V Česku se připravujete se Spartou. Původně jste trénoval ještě ve výstroji Pittsburghu, od pátku už máte novou. Jak vám sedí nové barvy?
Kdybych trénoval s Boleslaví, tak by to vypadalo dobře. Protože ale tady na Spartě mají kluci trochu jiné barvy, tak jsem tam jak pěst na oko. Mně se to docela líbí, nejsou to špatné barvy.
Proč trénujete právě na Spartě, když jste za ni nikdy nehrál?
Do Prahy jsem se přestěhoval po prvním roce v Americe. Hrál jsem v Chomutově, jsem z Písku a ani v jednom městě jsem se neviděl, že bych bydlel. Zkusil jsem Prahu, asi po týdnu jsem si to tady zamiloval, tak jsem si řekl, že tady budu bydlet. Hledal jsem pak možnost, kde budu moct trénovat. První léto jsem to ještě nějak pytlíkoval, občas jsem chodil na led s párkluky. Pak asi před čtyřmi lety, když tu trénoval Uwe Krupp, se poprvé naskytla možnost, že bych mohl trénovat se Spartou. To je pro mě úplně úžasné. Spartě fandím jak ve fotbale, tak v hokeji, takže je to pro mě takové dvojité vítězství. I když jsem za Spartu nehrál, tak můžu být s kluky v šatně, což je super. Pro mě je to skvělé, protože se výborně připravím na sezonu.
Sledoval jste fotbalovou Spartu teď v Kodani?
To je jasné. Bylo to přesně podle plánu.
Jakk jste si užil zisk titulu po letech?
Co můžu, to odchodím. Loni jsem chodil celý začátek, třeba když se doma prohrálo s Libercem. Prožíval jsem to, v Americe se většinou koukám spíš jen na highlighty, ale Spartu sleduju. Letos jsem přijel po sezoně tak brzy, že jsem ještě stihl, když se vyhrálo doma se Slavií. Super, měl jsem radost.
Povede se v nové sezoně obhajoba?
Těžko říct. Křišťálovou kouli nemám, ale byl bych rád. Hrozně se mi líbí, jak se klub prezentuje a že na stadion chodí spousta lidí. Ve finále to je ten důvod, proč se sport hraje. Ať už je to fotbalová, nebo hokejová Sparta, tak se mi líbí, jak dělají PR. Každou sezonu chodí víc lidí, což je jedině dobře.
Jak jste trávil léto kromě rekonvalescence?
Strašně si to tady užívám. Se snoubenkou jsme byli ve Španělsku a v Rakousku, ikskrát jsme se viděl s kamarády z dětství a s rodinou. První měsíc po operaci jsem byl trošku limitovaný, co se týče pohybu, ale všechno jsme si strašně užili. Nebylo to v kvapíku. Poslední dva tři roky jsme tu byli sedm týdnů a zase jsem odlétal pryč. To je úplně šílené, když do toho člověk potřebuje natrénovat na celou sezonu. Teď si to užívám moc.
Zníte hodně nadšeně. Dá se říct, že vám delší volno zase vrátilo energii?
Jo, určitě. Teď jsme neudělali žádný úspěch, ale předtím jsme udělali tři finále a ještě tam byla jedna sezona. To jsou čtyři roky za sebou. Letos to bylo vidět i na Tampě, když vypadla už v prvním kole. Byl to dobrý hokej, ale bylo vidět, že kluci, na kterých to v předchozích letech stálo, už neměli drajv. Všichni jsme profesionálové, každý se připraví nejlépe, jak může, ale když jsou léta takhle krátká, tak to člověka dohoní.
Vzpomínky a prsteny za vítězství ve Stanley Cupu vám ale nikdo nevezme. Kde máte tyhle trofeje uložené?Jsou vystavené, nebo někde v šuplíku?
Jsou v trezoru, v šuplíku bych je neměl.
V Tampě jste se také potkals řadou hvězd, se kterými jste navíc zažil nezapomenutelné okamžiky. Jste stále v kontaktu?
To úplně ne. Naštěstí jsme vyhráli poháry a v Americe se dělá třeba po deseti letech nějaké setkání, takže se ještě párkrát potkáme. Teď všichni pořád hrajeme a hokejový svět je takový, že jste v týmu, bavíte se, ale když vás vytrejdují, tak je těžké kontakty udržovat.
Co vás teď čeká? Kdy odlétáte do San Jose?
První nebo druhý týden v září. Konečně se to trochu srovnalo, takže kemp začíná 20. září. Když přiletím osmého nebo devátého, budu mít času dost. Ještě si to tady užiju, i když budu víc trénovat na ledě a času bude míň.
Takže budete až do odletu trénovat se Spartou?
Dokud mě odsud nevyhodí, tak tu budu bruslit.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
