Organizátoři nemuseli Pospíšila a další známé osobnosti dlouho přemlouvat. Uznávaní sportovci totiž jezdí do Mikulčic moc rádi. Právě přítomnost Zátopkové a dalších bývalých reprezentantů dělá z Velké Moravy jeden z nejprestižnějších závodů společného Moravsko-Slovenského běžeckého poháru. „Do Mikulčic se pokaždé hodně těším, protože tady znám všechny lidi a rád si s nimi popovídám. Navíc se tady vždy setkám s kolegy z jiných olympijských sportů," pronesl Pospíšil.

Ten si návštěvu dvoutisícové obce vždy pochvaluje. „Na běžeckém závodě je perfektní atmosféra. Navíc si dáme dobré víno a s přáteli poklábosíme. Čas běží moc rychle, takže je důležité využít v životě každou chvíli," prohlásil Pospíšil.

Podle něj má pořádání podobných akcí smysl. „Je důležité, aby lidé sportovali. Velká Morava nepropaguje jenom běh a Mikulčice, ale celý Jihomoravský kraj," říká Pospíšil.

Bývalý vynikající obránce je i v sedmdesáti letech aktivní. Milovaný sport ale vyměnil za práci na zahradě. „Na hokej chodím minimálně, protože se při něm dost často rozčiluji. Sport ale sleduji v televizi nebo si o něm přečtu v novinách. Pořád mě to hodně zajímá, protože jsem se tomu věnoval celý život," uvedl Pospíšil, který však v obývacím pokoji všechen čas rozhodně netráví.

„Snažím se být aktivní, a jelikož mám velkou zahradu, dodržuji všechny agrotechnické lhůty. Sázím brambory, chovám králíky, slepice, včely. Určitě se nenudím," usmívá se Pospíšil, který s Kladnem vybojoval čtyři ligové tituly, získal dvě Zlaté hokejky a na své konto si připsal i tři tituly mistrů světa a olympijské stříbro.

Do povědomí veřejnosti se tento dlouholetý reprezentační kapitán zapsal jako hráč schopný perfektně založit protiútok i „ukočírovat" mužstvo plné osobností. V dresu se lvíčkem na prsou nastoupil Pospíšil poprvé v roce 1967. Spolu s Oldřichem Machačem vytvořil obrannou dvojici, jež byla po následujících více než deset let oporou týmu.

Z turnajů mistrovství světa, kterých odehrál dohromady jedenáct, si vedle tří zlatých přivezl i čtyři stříbrné a tři bronzové medaile. Navíc byl dvakrát vyhlášen nejlepším obráncem turnaje (1972 a 1976) a třikrát se jeho jméno objevilo v novinářském all-star týmu.

Pospíšil startoval rovněž na třech olympijských turnajích a v roce 1976 se zúčastnil slavného Kanadského poháru, na němž Československo prohrálo až ve finále s domácí Kanadou. Rok a půl poté se Pospíšil rozhodl odejít z reprezentace.

V domácí lize byl Pospíšil od počátku šedesátých let oporou Kladna. Poldi v té době patřila k ligovým lídrům a i díky Pospíšilovi získala v letech 1975 až 1978 čtyři tituly v řadě a v roce 1977 i Pohár mistrů evropských zemí.

Za Kladno hrál do roku 1978 a celkem odehrál 622 zápasů. Na závěr kariéry si ještě zahrál jednu sezonu za německý Landshut. Poté začal pracovat jako trenér a i v této roli to dotáhl do reprezentace.

V současné době ale z výsledků Středočechů radost nemá. „Výsledky pro mě nejsou překvapením. Kladno mělo problémy celou sezonu. Všechno je to věcí peněz," řekl Pospíšil.

Ten sleduje spíše boje o mistra ligy. Favorita ale bývalý reprezentant nemá. „Tipovat vítěze je vždycky sázka do loterie. Pokaždé záleží na momentální formě a zdravotním stavu klíčových hráčů," tvrdí.

Pospíšil se těší i na letošní světový šampionát, který se koná v Bělorusku. „Nechci nikomu ublížit, ale bylo logické, že po neúspěchu na olympijských hrách došlo na trenérském postu ke změně. Uvidíme, jak to bude dál," dodal.