Radost z první trefy však Goišovi kazil konečný výsledek. Hodonín ve středečním zápase prohrál se Žďárem nad Sázavou 3:4. "Bylo to takové nešťastné utkání," posteskl si nováček v modrooranžovém dresu.

"Udělali jsme několik chyb v rozehrávce, které soupeř dokázal potrestat. Inkasovali jsme zbytečné branky většinou z přečíslení," pokračoval v hodnocení středečního duelu Goiš. "Podle mě jsme byli lepší. Ale mohli jsme se více tlačit do střelby, která chyběla. V závěru navíc dostal Jurásek trest ve hře, takže jsme dohrávali na pár lidí," dodal.

Posila ze Zlína nastoupila ve třetí formaci společně s Romanem Nesrstou a Janem Podešvou. Důrazný útočník rozhodně nezklamal. Dvaadvacetiletý forvard byl na ledě hodně vidět. Jeho síla a důraz na hráče Žďáru platily.

"Jirka neodehrál vůbec špatný zápas. V první třetině se samozřejmě oťukával a nasával atmosféru, ale postupem času se zlepšil. Určitě do týmu zapadne a pomůže nám," řekl kouč SHK Libor Žilka, který zná Goiše z působení ve Zlíně.

Hodonínský trenér však nemusel mladého útočníka dlouho přemlouvat. "Domluvil jsem se s trenérem Přerova Sedlákem, že chci jít do Hodonína. S vedením SHK jsme se domluvili na podmínkách. Jsem rád, že jsem tady. Věřím, že na ledě dostanu více prostoru a budu pravidelně hrát," přeje si Goiš.

Toho kabina Drtičů přijala naprosto v pohodě. "Některé kluky znám například z in-line hokeje, proti jiným jsem v minulosti hrál," řekl Goiš, který zná Hodonín z působení v Přerově. "Vždycky to byly výborné a vyhrocené zápasy. Před dvěma lety jsme tady s Přerovem hráli semifinále play off a vypadli jsme. V Hodoníně ale vždy byla skvělá atmosféra. Hokej je zde číslo jedna," říká Goiš.

Proto odchovance zlínského hokeje solidní návštěva ani bouřlivé prostředí nezasločily. "Fanoušci v Hodoníně chodí na hokej ve velkém počtu. Mrzí mě, že jsem diváky nepotěšili výhrou. Bohužel nejde pořád jenom vyhrávat. Kluci měli sérii, kdy se pouze vyhrávalo. Teď se bohužel prohrálo. Musíme sed naučit porážky přijímat," pronesl Goiš.

Ten bude na Slovácko dojíždět. "Cesta vlakem trvá ze Zlína do Hodonína třicet minut, takže spojení je dobré. Je to chvilka," nevidí problém v cestování mladý hokejista, který na ledě vyznává hru do těla. V dohrávání soubojů si důrazný útočník libuje. "Mám rád hru do těla. Snažím se dohrávat souboje a dobře bruslit. V přesilovce se zase snažím chodit před bránu a dělat pro mančaft i černou práci," říká Goiš.

Že mu to jde, ukázal hodonínským fanouškům v 54. minutě, kdy snížil v závaru před brankou na 3:4. "Martin Hlavačka se protlačil až před gólmana a já jsem pukk dával do prázdné brány. Tohle je moje práce. Hrát tímto stylem a dávat takové góly," uvedl Goiš, který se považuje spíše za střelce než nahrávače. "To se těžko posuzuje, ale raději vystřelím než přihraji, protože takový je momentálně moderní hokej. Vystřelit a jít do dorážky," tvrdí Goiš.

Dvaadvacetiletý útočník nastoupil do utkání se Žďárem nad Sázavou se čtrnáctkou na zádech. Jmenovka dresu ještě scházela. V hokejové výstroji vypadal bývalý hráč Přerova starší. Možná i kvůli strništi, které zdobilo Goišovu tvář. "Už i v kluci v Přerově, kde je celkem dost starších hráčů, mi říkali, že jsem mezi ně zapadl. Třeba Honza Krajíček, který má čtyřicet, si myslel, že jsem stejně starý jako on," smál se sympatický mladík.

Bývalí Drtiči, kteří v současné době hájí barvy Zubrů, vzpomínají na hodonínské angažmá pouze v dobrém. "Honza Krajíček třeba i s Láďou Kočarou mi říkali, že tady byli maximálně spokojení. I já jsem v Hodoníně maximálně spokojený. Zatím si nemám na co stěžovat. Kabina je super a od kustoda až po vybavení a zázemí je to tady parádní," pochvaluje si změnu prostředí Goiš, který zatím neměl na prohlídku města čas. "Moc jsem toho projít nestihl, ale z toho, co jsem viděl, tak se mi město líbí. Jenom jednou jsem byl na obědě. Zatím znám, jenom led a zimní stadion," uzvařel Goiš.