„Najděte si někoho jiného, nechci o tom mluvit,“ odmítl se vyjádřit domácí kapitán Michal Andrýsek. Gólman Vlastimil Oharek se zachoval podobně. Cestou do šatny se vůbec nezastavil a nereagoval ani na opakované žádosti o rozhovor. Poslední z ledu odjížděl bývalý forvard Drtičů Michal Rapant, který ochotně a bez emocí odpověděl na několik otázek.

Bylo to pro vás jedno z nejdůležitějších utkání sezony. Co podle vás rozhodlo o vaší prohře?
Rozhodlo to, na co jsme se celou dobu připravovali – přesilovky. Když nevyužijeme naše šance v jejich oslabení, tak je to špatné. Naopak, oni dali ze šesti našich vyloučení, pokud se nepletu, čtyři branky. Mohli jsme využít toho, že Hodonín je v herní krizi, ale bohužel se nám to nepodařilo.

Na ledě to ale příliš nevypadalo, že je soupeř v herní krizi?
Na každý mančaft sedne deka a ty jejich poslední výsledky nebyly nic moc. Jejich kádr je, ale tak zkušený, že se z toho dostávají. Přišel tam kvalitní trenér a ten si všechny věci, které by je mohly rozladit, určitě pohlídá.

Rozhodující moment zápasu byl asi ve druhé třetině. Vyrovnali jste na 3:3, ale rozhodčí vaši branku kvůli šesti hráčům na ledě odvolal. Hodonín v následné přesilovce odskočil na 4:2 ve svůj prospěch. Viděl jste to podobně?
Já jsem si předně vůbec nevšiml, že jsme na ledě v šesti. Myslel jsem si, že o jednoho hráče víc má soupeř. Hrálo se asi dvacet vteřin a rozhodčí měli zasáhnout do hry daleko dřív.

Když jsme u rozhodčích, tak po druhé třetině se na jejich hlavu od diváků snesla velká kritika. Jak jste viděl výkon arbitrů vy?
Já si myslím, že ty fauly, které odpískali, tak byly. V rozhodčích bych naši prohru nehledal, já nejsem zastáncem toho, abych se vymlouval na rozhodčí.

Hodonín asi nebyl zrovna ideální soupeř na tak důležitý zápas. Bojuje o první šestku a na jeho ledě jste prohráli vysoko 2:8…
Těžko si můžete vybírat. My jsme se třeba v Prostějově přesvědčili, že se dá porazit každý. Vůbec se nepovažujeme za nějaké outsidery. Když přijede někdo silnější, tak nepočítáme dopředu s tím, že prohrajeme. Druhá ligy je nezvykle vyrovnaná a my jsme tady potrápili první Šumperk a dvě třetiny jsme drželi krok i s Hodonínem. Chtěli jsme to vyhrát a počkat si, jak budou vypadat výsledky ostatních mančaftů ve hře o záchranu.

V předposledním domácím zápase prohrál Hodonín doma proti Frýdku – Místku. Ten je v tabulce těsně nad vámi, ale potvrdil vaše slova, že soutěž je neobvykle vyrovnaná a porazit se dá každý…
Hodonín má technické mužstvo a na takové mančafty platí důrazná hra, kterou asi Frýdek u nich předvedl. Na druhou stranu si musíte hlídat, aby z toho důrazu nebylo těch faulů moc. Je strašně těžké najít tu mez mezi faulem a zákrokem, který vám rozhodčí neodpíská. Znovu říkám – škoda těch dnešních přesilovek.

V prodloužení nebo samostatných nájezdech jste šestkrát prohráli. Je to nejvíc ze všech mužstev v soutěži. Nemyslíte, že i tam je příčina vašeho postavení v tabulce?
To já vám neřeknu. Nejsem tady, tak dlouho, abych se pouštěl do takových debat. Mančaft je silný, možná je to ale nováčkovská daň, možná jsou to problémy s gólmany a v některých zápasech nám chybělo i trochu štěstí. Opravdu nevím, čím bych to vysvětlil.

Pravděpodobně vás čeká skupina, která bude hrát boj o udržení. Nebude to ztráta motivace?
To rozhodně ne. Určitě to ještě nebalíme, i kdybychom hráli skupinu o záchranu, tak tam půjdeme do každého zápasu s tím, uhrát co nejlepší výsledek.

STANISLAV DUFKA