„Jeli jsme autem už na semifinále a po cestě nabrali tátu Jirky Kulicha. Bylo to úmorné, ale nedá se popsat, co jsme zažili v zápase proti Finsku. Bylo to krásné utkání se spoustou emocí. Jako bývalý hokejista se dívám na hru s nadhledem, ale tady byla radost veliká. Šlo o neuvěřitelný zápas a tým ukázal obrovský charakter. Taky mi psalo spoustu lidí z Hodonína, že jsme byli často v televizních záběrech,“ podotkl hrdý otec Prčík.

Po duelu o bronz se viděl se synem jen krátce. „Společně s panem Kulichem jsme potkali naše kluky po semifinále se Švédskem na jejich hotelu, ale víte, jak to je. Mladí mají svůj život a o rodičích si myslí svoje. Po zápase o bronz jsme se viděli asi deset minut na stadionu a Matěj nám ukázal medaili. Jinak jsme komunikovali přes mobil. Teď už je v Ostravě, protože mu pokračuje sezona s Vítkovicemi,“ líčil v neděli odpoledne Prčík.

Hodonínští hokejisté (v černém) podlehli 5:8 Kopřivnici.
Hodonín přišel v Kopřivnici o třígólový náskok, podruhé v řadě padl

Senzační bronz oslavil s dalšími rodiči na hotelu. „Byla tam naše parta z Hodonína, do toho paní Hamarová nebo táta Jirky Kulicha. Slavili jsme docela dlouho, ale tak v půl dvanácté skončili, protože ráno nás čekala dlouhá cesta autem domů,“ pravil bývalý dlouholetý hodonínský forvard.

Původně přitom nevěřil, že si jeho syn na šampionátu vůbec zahraje.

Ve Vítkovicích v této sezoně dostává oproti předchozímu roku menší prostor v extraligovém áčku a nastupuje převážně v juniorské extralize.

Na šampionát odletěl až dodatečně čtyři dny před startem šampionátu 22. prosince, když nahradil zraněného Vojtěcha Porta. Do sestavy se pak dostal natrvalo při druhém utkání s Norskem.

Zdroj: Youtube

„Tušil jsem, že v původní nominace nebude, protože většinou na mistrovství jedou hráči, kteří hrají pravidelně extraligu nebo v zámoří. Dva dny před Štědrým dnem mi psal, že letí do Göteborgu, tak jsem měl radost a doufal, že dostane šanci na mistrovství. Měl sice komplikovaný přesun přes Krakov a Mnichov, ale dorazil tam v pořádku,“ lebedil si Prčík.

Jeho syn na šampionátu zaujal především svou důraznou hrou. V šesti duelech navíc nasbíral dva body za dvě asistence.

„V poslední době jsem ho moc v zápasech neviděl, takže když jsem teď na šampionátu sledoval, jak své soupeře v některých zápasech řeže, psal jsem mu, kde se to v něm vzalo. Sám jsem se podivoval. Šampionát mu vyšel velmi dobře. Jde si svou cestou a má svou hlavu,“ přiznal hodonínský patriot.

To se podle něj projevilo třeba nedávno, kdy dal přednost pokračování ve Vítkovicích před cestou, kterou zvolila většina jeho ambiciózních vrstevníků – kanadskou juniorskou soutěží.

Fotbalisté Hodonína odstartovali zimní přípravu.
VIDEO: Hodonínští fotbalisté zahájili přípravu. Vrátili se marodi, opory chyběly

„Jestli zvolil dobře, nebo ne, to se ukáže. Já si myslím, že v naší extralize je až moc zahraničních hráčů. Všichni honí výsledky a mladí moc šancí nedostávají. Říkal jsem mu, že musí být lepší než ostatní a pokusit se hrát stabilně extraligu dospělých. Věřím, že teď po šampionátu dostane v áčku víc prostoru,“ pověděl Prčík.

Jeho syn do čtrnácti let vyrůstal v rodném Hodoníně, načež zamířil do brněnské Komety, kde ale vydržel jenom rok a půl, než před čtyřmi roky zamířil do Vítkovic. „V Brně se něco stalo, ale nechci o tom mluvit,“ podotknul bývalý hokejista, který celou svou kariéru strávil v Hodoníně, kde jí taky na začátku devadesátých let ukončil.

Jeho potomek už ho hokejově přerostl. „Překonal mě o osm levelů. Nebyl jsem žádný zázrak, spíš věčný náhradník,“ smál se Prčík. O jeho synovi hokejoví fanoušci dost možná ještě uslyší.