Jak jste se na návrat do Hodonína připravoval? Bral jste utkání nějak speciálně?

Měl jsem smíšené pocity. Stejnou cestou jsem do Hodonína jezdil sedm let téměř každý den. Samozřejmě jsem se na utkání těšil, ale hrát v Hodoníně jako host, to jsem dlouho nezažil.

Připravoval jste se na utkání více než jindy?

Příprava byla taková, že jsem měl nohu čtrnáct dní v ortéze, takže jsem dělal všechno pro to, abych se dal do pořádku a mohl do zápasu nastoupit. Bohužel nám to nevyšlo, ale i tak jsem rád, že jsem do Hodonína přijel.

Co říkáte na přivítání fanoušků, kteří vyvolávali vaše jméno?

Bylo to zrovna v momentu, kdy jsem ztratil puk, takže jsem nevěděl, jestli to mám brát jako ironii (směje se). Ale ne, samozřejmě, že to moc potěší. Člověk není zvyklý na to, že jej venku vyvolají fanoušci soupeře. Doufám, že jsem v Hodoníně zanechal pozitivní stopu.

Přejděme k samotnému zápasu. Čím to, že vám duel nevyšel?

Hlavní příčinou bylo to, že jsme dali jen jeden gól. Možná jsme měli střeleckou převahu, ale Zollťák (Jakub Zollpriester – pozn. red.) zachytal výborně. Bylo těžké překonat dobře bránícího soupeře, který byl poměrně hluboko zatažený, ale i tak jsme tam měli několik dobrých šancí, které jsme ale nevyužili. Naopak jsme udělali nějaké chyby, které Hodonín potrestal, a pak už jsme to museli vzadu víc otevřít, čehož domácí využili a stálo nás to body.

Posledních pár zápasů jste vynechal. Bylo to kvůli zranění?

Ano, v zápase s Uherským Ostrohem jsem si poranil koleno. Ani jsem popravdě nečekal, že by se to podařilo tak rychle dát do kupy, ale naštěstí jsem zápas v Hodoníně stihl.

V sezoně jste zatím odehrál jen pár zápasů, ale přesto, jak hodnotíte úroveň krajské soutěže?

Je to samozřejmě jiná úroveň než ve druhé lize. Trénuje se jen dvakrát týdně, což je pro mě velká změna, protože jsem byl zvyklý trénovat každý den. Když se trénuje dvakrát do týdne, tak ani není moc velká šance, aby se do toho člověk nějak víc dostal, protože z toho za ty dva dny volna vypadne. Ale tak to prostě je a já už z časových důvodů nemohu trénovat víc, takže se s tím musím nějakým způsobem sžít, i když to je náročné.

Jaké jsou vůbec ambice boskovického klubu?

Určitě se chceme pohybovat v horních patrech tabulky. Nějaké velké postupové ambice asi nejsou, ale určitě se nebráníme nějakému úspěchu.

Zůstáváte v kontaktu s bývalými spoluhráči? Sledujete výsledky Drtičů?

Bohužel mi zatím nevyšlo přijet na zápas do Hodonína, i když i to mám v plánu. Byl jsem se jenom podívat na přípravné utkání na Technice. Ale zápasy určitě sleduji na onlajnech. Jsem i v kontaktu s některými bývalými spoluhráči, takže o dění mám přehled, i když jen na dálku.

Je šance, že se do Hodonína někdy vrátíte, nebo už je tato kapitola vaší kariéry definitivně uzavřena?

Jedna věc je, co bych chtěl. Druhá je pak ta, co je a co není možné. Takže si myslím, že tato kapitola už je za mnou. Kdybych žil a pracoval v Hodoníně, tak by se o tom možná dalo uvažovat, ale bohužel to každodenní dojíždění stojí hrozně moc času a úsilí, a já už jsem musel upřednostnit práci a také osobní život.

V kabině Minervy jsou kromě vás další tři bývalí hráči Hodonína. Bavili jste se spolu někdy o Drtičích?

Abych řekl pravdu, tak o Aldovi (Aleš Surý – pozn. red.) jsem se to dozvěděl až dnes od Perši (Petr Krupica – pozn. red.). Šeba (David Šebek – pozn. red.) je zraněný, takže ten tady ani nebyl. S Dušou (Martin Dufek – pozn. red.) jsme něco před zápasem v kabině vypsali, ale že bychom se s kluky nějak bavili přímo o Hodonínu, to ne.

V Hodoníně jste strávil dlouhých sedm let. Na co nejraději vzpomínáte? Po čem se vám nejvíce stýská?

Určitě musím vyzdvihnout hlavně diváckou kulisu, protože ta vždy byla excelentní. Před plnými tribunami se hraje vždycky lépe, než když se přijede někam, kde není žádná atmosféra. A pak samozřejmě i po spoluhráčích. Byla tady dobrá parta. I když se celkem hodně hráčů prostřídalo, tak to jádro tady bylo celých sedm let v podstatě stejné. A prostě celkově město, jižní Morava je krásná…

A co víno?

K tomu jsem se zatím ještě tak úplně nepropracoval, na to bych asi potřeboval dalších sedm let (směje se). Já jsem spíš na pivo, ale už i to víno si dám, což je úspěch (směje se).

Béčko Drtičů si proti Boskovicím připsalo čtvrtou výhru v řadě

Další cenný skalp si v Krajské lize jižní Moravy a Zlínska připsali hodonínští hokejisté. Po Rosicích, Kroměříži a Velkém Meziříčí zvládlo béčko Drtičů i domácí duel s Boskovicemi, které přehrálo jasně 5:1.

Minervě k bodům nepomohl ani zkušený útočník Martin Špok, který se poprvé od svého konce v Hodoníně představil na Zimním stadionu Václava Nedomanského. Tři stovky diváků ocenily přínos třineckého rodáka pro SHK zaslouženým potleskem a skandováním Špokova jména. „Chtěl bych všem fanouškům moc poděkovat za podporu a také za to, jak několikrát v zápase i po něm poděkovali Martinu Špokovi za jeho působení v Hodoníně," řekl hrající kouč domácí rezervy Zdeněk Jurásek, který ještě minulý rok nastupoval po boku Špoka v jednom týmu. Ve čtvrtek večer se ale oba mazáci postavili proti sobě. Souboj dvou bývalých spoluhráčů nakonec dopadl lépe pro Juráskovu partu. Béčko Drtičů totiž s Boskovicemi protáhlo vítěznou sérii na čtyři utkání a v tabulce se vyšvihlo už na osmé místo. „Věděli jsme, že nás čeká další těžký zápas. Kluci ale splnili to, co jsme chtěli hrát, a to, co by mělo na soupeře platit. Zvládli jsme to dobře. Celý tým podal obětavý výkon. Výborně zachytal gólman Zollpriester," prohlásil Jurásek.

Domácí rozhodli o své výhře v prvních dvou třetinách, kdy svému soupeři nasázeli čtyři branky. Góly Hodonína zaznamenali Venclík, Jurásek a Tomi, dvakrát se mezi střelce zapsal kapitán Ling. Hostující bránu od poloviny utkání strážil legendární Petr Hrachovina. Šestačtyřicetiletý gólman ve 29. minutě nahradil zraněného kolegu Zrzu.

Krajská liga jižní Moravy a Zlínska, 12. kolo –

SHK Hodonín B – TJ Minerva Boskovice 5:1 (1:0, 3:1, 1:0)

Branky a nahrávky: 8. Ling (Cekr, Venclík), 24. Venclík (Cekr, Ling), 39. Jurásek (Venclík, Cekr), 40. Tomi (Jurásek), 47. Ling (Cekr, Sedlák) – 31. Hnilička (Krejčiřík). Rozhodčí: Šudoma – Hubáček, Nikl. Vyloučení: 6:7. Využití: 1:1. Diváci: 301.

Hodonín B: Zollpriester (Luner) – Talán, Weber, Crlík, Sedlák, Fanta, Štěpanovský, Čech – Venclík, Ling, Cekr – Tomi, Jurásek, Koubek – Šála, Výmola, Lindner. Trenéři: Zdeněk Jurásek, Petr Krupica.

Boskovice: Zrza (29. Hrachovina) – A. Surý, Dufek, Václavík, Skácel, Kroupa, Sekanina, Špok, Hnilička, Karný, Bednář, Z. Surý, Krejčiřík, Matouš, Veselý, Pelikán. Trenér: Svatopluk Vařeka.