V Sudoměřicích, v pohraniční obci s téměř třinácti sty obyvateli, byla nálada jiná. „Bodík bychom Slovákům pustit mohli,“ podotkl trenér místních hokejbalistů Jan Kaluža. V tamní hospůdce U Kajmů sledovali atraktivní duel osmifinálové skupiny hokejového šampionátu jak Slováci, tak Moraváci. Lokál byl skvěle zaplněný, mezi několika Slováky byl i bývalý slovenský hokejový reprezentant Martin Hujsa. „Budu fandit tak padesát na padesát. Přece jen tady bývám,“ řekl útočník bratislavského Slovanu. Většinu mají ale v hospodě Moraváci. „Měli bychom to Slovákům pustit. Body víc potřebují než my. Navíc bez domácích by už mistrovství chyběla ta správná atmosféra,“ myslí si jeden ze štamgastů. Druhý má ale názor jiný. „Doufám, že vyhrajeme. Přece jen máme v českém týmu Moraváky,“ zamyslel se. Další dodává: „Tady je to s národností těžké. V každém baráku máme nějakého Slováka nebo Slovenku.“ Složitější to mohl mít s fanděním Ir, který má za manželku Sudoměřičanku. Ale neměl. „Doufám, že Česká republika vyhraje 3:2 v prodloužení. Hokej se mi líbí a budu fandit Čechům,“ dodal anglicky a stylově si na Česko připil zelenou.

Většina hospody si zakřičela gól po brance Židlického. Slováci mlčeli. Důvod k radosti měl až ve druhé třetině, když Nagyem vyrovnali. „Aspoň je to zajímavější,“ prohodil Němec Andy. A po vyrovnávací brance si Češi i Slováci připili vodkou.

Branky Havláta a Eliáše sebraly Slovákům veškeré naděje. „Je mi jich líto. Teď budou muset fandit nám,“ dodal místní kameník. Zásah Surového na osudu utkání už nic nezměnila. „Dnes se ani Slovensku příliš fandit nedalo. Nehráli moc dobře. Česko bylo lepší,“ dodal při pivu Skaličan.