V závěrečné části odchovanec Drtičů sahal po hattricku, na hostujícího Nováka si ale v dalším úniku nepřišel. „I tak to byl můj nejlepší zápas sezony," říká Hložánek.

Poctivý dříč celou kariéru prožil v rodném Hodoníně. Mateřskému klubu je věrný i po přestěhování do sousedních Ratíškovic, kde po skončení sezony trénuje s fotbalisty Baníku. V první A třídě několikrát naskočil i do soutěžního zápasu. „Na ledě mi to ale jde o něco líp," směje se mladý forvard, který v letošních třiadvaceti druholigových zápasech zaznamenal šest gólů a tři asistence.

Proti Technice jste si bilanci vylepšil o dva góly. Můžete je popsat?

Před první brankou jsem ještě v obranném pásmu dostal přihrávku, prošel mezi soupeřovými obránci, kličkou si položil gólmana a skóroval. Druhý gól byl šťastný. Brankář mi při finální kličce vypíchl puk, dojíždějící obránce Techniky si ho však srazil do sítě.

V závěrečné části jste byl blízko hattricku. Co vám chybělo ke třetímu gólu?

Určitě přesnější muška. (úsměv)

Výsledek 5:2 vypadá přesvědčivě, ale výhra se rozhodně nerodila lehce. Souhlasíte?

S kluky jsme věděli, že to nebude jednoduchý zápas, protože Technika si nezaslouží být poslední. Má slušný tým. Nám však vyšla první třetina. Pak už jsme si vedení pohlídali.

Zápas byl hodně vyhrocený, rozkouskovaný spousty faulů a vyloučeními. Z čeho nervozita pramenila?

Je pravda, že utkání bylo dost emotivní. S Technikou je to takto vypjaté vždycky. Možná jsme se zbytečně nechali vylučovat. Nic bych ale nesváděl na rozhodčí. Prostě to, co viděl, pískl.

V závěru utkání jste svůj tým oslabil i vy, když jste protihráče fauloval kolenem. Správný verdikt?

Byl jsem ve špatné pozici. Šel jsem zbytečně proti hráči. Naštěstí jsme to ustáli.

Nebál jste se za stavu 4:2, že o vedení znovu přijdete?

Trochu mě to napadlo, ale klukům jsem věřil, že to zvládnou.

Ve středu jste hráli s vedoucím Vsetínem, v sobotu jste hostili poslední Techniku. Byl mezi soupeři velký výkonnostní rozdíl?

Znát to určitě bylo. Vsetín má kvalitní mančaft, Technika ale není taky špatná. Na Lapači jsme to měli zvládnout lépe. Zápas jsme si v poslední třetině prohráli sami. V derby s Technikou už jsme si náskok pohlídali.

V posledních zápasech dostáváte poměrně dost prostoru. S jakými úkoly na led chodíte?

Jako mladý hráč musím hlavně hrát zezadu a zodpovědně bránit. Bruslit, srážet, bojovat, to jsou moje úkoly. Na ledě nejsme od toho, abychom zápasy rozhodovali. Čeká se od nás poctivá práce.

V juniorce jste patřil k lídrům, mezi muži jste řadovým hráčem. Nechybí vám role tahouna?

Je pravda, že v áčku zatím nedostávám tolik prostoru jako v juniorce, ale jsem rád za každou minutu, kterou na ledě strávím. Dospělý hokej je jiný než mládežnický, snažím se přizpůsobit a šanci využít co nejvíc.

Po polovině základní části držíte čtvrtou pozici. Pomýšlíte se spoluhráči na vyšší příčku, nebo se ohlížíte za sebe?

Máme celkem mladý tým. Před sezonou bychom čtvrté místo brali. Když se ale ohlédnu za první polovinou sezony, tak jsme zbytečně ztratili několik bodů. Klidně jsme mohli být třetí a dotírat na druhou Porubu. Nyní nás spíše zajímá, jak se daří nejbližším pronásledovatelům. Soutěž je vyrovnaná, tabulka natřískaná, takže musíme bodovat pravidelně.