Rodák z Blanska se však zvučných soupeřů nezalekl a podceňovanému Hodonínu pomáhá v boji o postup do první ligy. „Je pravda, že některé góly v předešlých zápasech šly na můj vrub. Ale vím, že jsme hodně silní v útoku a pokud to vzadu zavřu, tak jsme pořád schopní vyhrát,“ říká v rozhovoru talentovaný mladík.

Když jsme se spolu bavili po vítězném finále s Technikou, tak jste na mě působil možná až nečekaně klidným dojmem. A to jste měl před sebou náročné barážové zápasy. Jste opravdu takový flegmatik, nebo nervozitu před okolím pouze maskujete?

Pro okolí se určitě snažím působit klidně. Ve mně osobně ale nervozita určitě je. Ale spíše taková ta zdravá, kterou každý tak trochu potřebuje. Rozhodně to není tak, že by nervozita měla nějak zásadně ohrozit mé výkony. Trocha nervozity k hokeji prostě patří. Člověk musí trochu znejistět, aby šel do zápasu naplno a s maximálním soustředěním.

V minulých zápasech baráže jste dostal hodně nešťastné branky. I proti Berounu byl první gól opět trochu nešťastný. I když jste znovu inkasoval hodně rychle a po první střele, tak jste odchytal výborný zápas…

Je pravda, že některé góly v předešlých zápasech šly na můj vrub. Mrzí mě to, ale co se dá dělat. Když to tam spadne, tak to tam spadne, ale hraje se dál a zápas nekončí. Proti Berounu jsem obdržel branku hodně brzy. Ale vím, že jsme hodně silní v útoku a pokud to vzadu zavřu, tak jsme pořád schopní vyhrát.

Co vám říkali spoluhráči po tom nešťastném gólu Doležala?

Říkali mi, ať si z toho nedělám těžkou hlavu. Že bojujeme dál a že se to pokusíme urvat. Což se nakonec povedlo a jsme za to všichni moc rádi.

Po prvním zápase v Mostě, kdy proti vám stál první soupeř z první ligy a kdy jste až do konce utkání sahali po bodech, jste i v souboji s druhým zástupcem první ligy dokázali držet krok. Navíc jste Beroun porazili. V barážových duelech se zatím ukazuje, že rozdíl mezi špičkou druhé a spodkem první lig, není tak markantní. Souhlasíte?

Asi to tak je. My hrajeme srdíčkem a bojujeme ze všech sil. Ono to je ale možná i o tom, že soupeři z první ligy hrají o záchranu a ta nervozita a nejistota na nich jde vidět. My nemáme v podstatě co ztratit.

Před samotnou baráží jste byli pasováni spíše do role outsidera. Myslíte si, že i to může být pro vás výhoda?

Nechci a ani nemůžu mluvit za kluky z kabiny, ale za sebe mohu říct, že na tom něco bude. Od nás velice nikdo nic nečeká, proto můžeme jenom překvapit.

Z tribuny to na fanoušky působí tak, že jdete do každého zápasu s čistou hlavou a že si z toho vlastně nic moc neděláte…

Je to tak. Kabina šlape. Je tam pohoda a to se promítne i do samotného zápasu.

V poslední třetině se Beroun snažil o zvrat. Měl i přesilovky, ale nakonec jste kapitulovat v době, kdy hrál soupeř v pěti. Jak jste gól na 3:2 viděl?

Abych pravdu řekl, tak vůbec nevím, kudy mi ta střela prošla. Martin Hlavačka mi pak říkal, že to snad nohou tečoval. Bohužel. Padlo to tam, ale kluci dali další dva góly a urvali jsme to.

Zmínit musíme i Zdeňka Juráska. Ten dal druhý hattrick během čtyř dní. Co byste k jeho famóznímu výkonu řekl?

To se těžko komentuje. Ani nevím, jestli to vůbec jde. Je to pan hráč. Klobouk dolů před ním.