Fanoušci hodonínského hokeje momentálně upínají zrak k jedinému muži. Svatopluku Kosíkovi, novému trenéru druholigových Drtičů.

Vítáme vás v Hodoníně. Jak se zrodil váš příchod?

Na konci března jsem skončil u mužstva Povážské Bystrice hrající první slovenskou ligu. Kvůli ekonomickým problémům je budoucnost klubu ohrožená. Rozhodl jsem se hledat jiné možnosti. Jedním z klubů byl i Hodonín. Měl jsem nabídky i ze slovenských celků, ať už to byly Topol'čany, Senica nebo Nové Zámky. Bydlím ve Skalici a Hodonín je velice blízko. I proto jsem oslovil vedení a nakonec jsme se dohodli na mém působení zde.

S jakou vizí přicházíte k týmu?

Byl jsem se podívat na předloňské finále se Šumperkem i utkání se Vsetínem. Hodonínský hokej znám. Byl jsem tu dva roky na vojně, takže vím, že hokej tady má hluboké kořeny. Momentálně stojí na pevných základech, na nichž bych i já chtěl něco vybudovat a pokračovat v práci mého kolegy, který tu byl přede mnou. Znám samozřejmě i diváky, již jsou nároční a hokeji rozumí.Vím, že nás čekají náročné úkoly a že Hodonín bude hrát o mety nejvyšší.

Asi to bude moc dopředu, ale určil jste si cíl, na který byste rád dosáhnul?

Cíl zatím žádný určený nebyl. Co se však týká malé hokejové abecedy, bude to jednoznačně zvyšování hokejového mistrovství jednotlivce, skupin i celého mužstva pro určitý systém hry. Je potřeba, abychom si udrželi vysoký standard a hráli v popředí tabulky. K tomu je potřeba tým dobře připravit, z hlediska fyzičky a technickotaktické stránky. Musíme dobře zformovat kolektiv, který bude v těžkých chvílích táhnout za jeden provaz.

Letní příprava začíná v květnu, plánujete pro hráče něco speciálního?

Co se týká fyzičky, zaměříme se na rozvoj pohybových schopností, rychlost, sílu, vytrvalost… To je důležité. Zabezpečíme ji všestrannou i speciální přípravou.

Někteří trenéři jsou demokrati, jiní připomínají spíše diktátory. Do které kategorie patříte vy?

(zamyslí se) Jsou mantinely, ve kterých se člověk může pohybovat. Hráč musí vědět, co může udělat. Tolerance tam je, ale až přílišná demokracie ve sportu škodí. Musí být všem jasné, který směrem jdeme.

Váš předchůdce Svatopluk Číhal byl mezi fanoušky velmi oblíbený a jak nejen oni říkají, nastavil laťku vysoko. Jste připravený na to, že vás budou srovnávat?

Určitě. Už jsem vzpomínal, že hodonínský divák je náročný a hokeji rozumí. Když budou dobré výsledky, bude spokojený. V opačném případě je trenér první, na koho se posype kritika. To bylo i v mužstvech, v nichž jsem působil dříve.


Svatopluk Kosík

Znáte někoho z aktuálního kádru?

Trénoval jsem Juráska, Čárského a Komárka. Tyto tři znám. Musím si sednout se svým kolegou Arnoštem Šiflem a podebatovat.

Jste rád, že je tu někdo s kým se můžete pozdravit, koho znáte?

Jasně. Nakonec v podstatě znám i Arnošta Šifla.

Máte už nyní v plánu, koho byste chtěl do kádru přivést?

Je ještě předčasné o tom hovořit, protože nejsem obeznámen s kádrem, který tu je. Jedno je jasné, aby jsme hráli o špici, musíme kádr posílit. A mělo by jít o hráče už s patřičnou výkonností, kteří budou tvůrčími typy.

V devadesátých letech jste působil v Chorvatsku. To je pro hokej dost exotická země, ne?

Byl jsem v Medveščaku Záhřeb. Jde o klub, jenž hraje interligu, soutěž spojenou se Slovinskem, Maďarskem a částečně s Rakouskem. Vedl jsem i národní tým Chorvatska. Za úspěch považuju postup do skupiny B. Po rozpadu Sovětského svazu tam účinkovali silná mužstva jako Ukrajina, Lotyšsko nebo Bělorusko. Úspěch byl také v tom, že se nám béčkovou skupinu podařilo udržet.

Pro většinu lidí je hokej v Chorvatsku spíše neznámou sférou. Jaká je tam úroveň?

Jsou tam dobří hráči. Kvalita v reprezentaci je. Co se týká klubů, nejlépe je na tom právě Medveščak. Úroveň hráčů bych přirovnal asi k druhé lize v České republice. Působili tam čeští i kanadští trenéři, takže líheň mladých chlapců už je. Byl tam třeba Stanislav Neveselý. Úroveň jde pomalu nahoru.

V minulosti jste pomáhal Sudoměřicím v hokejbalové extralize. Jak se vám podařilo přesedlat na podobný, ale přesto odlišný sport?

Tamní hokejbal jsem sledoval, za klub hrál i můj syn Tibor a byl tam třeba i Jurásek. Chodil jsem se dívat na utkání play off. Když jim to tam začalo skřípat, oslovili mě, jestli bych jim nepomohl. Tak jsem to zkusil. (úsměv)

Plánujete podobnou výpomoc i v Hodoníně?

Zatím se budu věnovat pouze hokeji. Nejde jen o první mužstvo. Budu sledovat i juniorku, která postoupila do první ligy a dorost.

Kariéra:

ZVL Skalica 1979 – 1989, dor. extraliga, jun. extraliga, I. liga mužů, SNHL
Dukla Senica 1989 – 1994, I. liga mužů
Medveščak Zagreb 1994 – 1998, interliga můžů
Reprezentace Chorvatska 1994 – 1998, muži MS skupiny C, MS skupiny B
HK 36 Skalica 1998 – 2003, jun. extraliga, extraliga mužů
HK Dubnica 2003 – 2004, jun. extraliga
HK Považská Bystrica 2004 – 2007, I. liga mužů
HK Trnava 2007 – 2008, I. liga mužů
HK Považská Bystrica 2008 – 2009, I. liga mužů