Je úterý, šest hodin ráno a od přerovského zimního stadionu vyjíždí autobus s takřka kompletním týmem prvoligových hokejistů. Zubři však nevyráží na soustředění nebo snad k předčasnému přípravnému utkání. Cíl cesty je jasný – Mikulčice na Hodonínsku a pomoc těm, kterým přírodní živel převrátil život vzhůru nohama.

„Chceme tímto motivovat a inspirovat širokou veřejnost, aby přiložila ruku k dílu,“ vysvětlila organizátorka akce Martina Hrušková.

Právě ona přišla s nápadem využít „zubří síly“ tam, kde je to momentálně nejvíce potřeba. Vše posvětil hlavní trenér Vladimír Kočara a Přerované tak v úterý měli pozměněný tréninkový plán. Například skills kouč Vít Černohous, který strávil sedm aktivních hráčských sezon v Hodoníně, byl na místě už delší dobu, sbíral potřebné informace a pomáhal s organizací příjezdu.

Týmovým dopravcem zdarma vypravený autobus navíc nevezl na jih Moravy pouze hokejový tým. Partneři Zubrů vybavili výpravu cílenou materiální pomocí – obvazovým materiálem, dezinfekčními prostředky, profesionálním ručním tesařským nářadím, nealko nápoji z pivovaru i drobnou elektronikou v podobě powerbank, čelovek, nechyběly ani pracovní rukavice, pokrývky hlavy či drobné kancelářské potřeby.

„Touto cestou děkujeme našim partnerům za rychlost a ochotu, s jakou nám vyšli vstříc. Nikdo nám neřekl ne,“ prozradila Martina Hrušková. „Propojili jsme se přímo se známými, kteří v Mikulčicích pomáhali na místě. Zjišťovali jsme, co je potřeba, to se však mění z hodiny na hodinu,“ upozornila.

„V Mikulčicích o nás věděli, byli jsme nahlášeni. Není ale nic jednoduššího, než se tam vydat, poslouchat pokyny krizového štábu a prostě jít pracovat. Fungují také sociální sítě, na facebookových stránkách jednotlivých obcí najde každý konkrétní informace,“ vysvětlila Hrušková s tím, že styčným kanálem je krizový štáb v Hodoníně či Kulturní dům Hodonín.

NĚCO JINÉHO NEŽ V TELEVIZI

Zubři tak v Mikulčicích pomáhali uklízet popadané stromy, manipulovali se střešními krytinami, v domech například vyklízeli podkroví nebo je připravovali na příchod řemeslníků. Větší skupina dobrovolníků pomáhala v areálu stavebnin, které živel srovnal se zemí.

„Od začátku jsme byli rozděleni do skupinek. Já jsem konkrétně čistil rozbořené stavebniny, aby tam mohli navážet nové věci. Taky jsme s klukama pomáhali vynášet tašky na střechu. Teprve z té jsem viděl celý ten pás, kterým tornádo procházelo. Bylo to dvakrát horší než v televizi,“ popsal kustod Zubrů Lukáš Menšík.

„Já jsem také například na traktoru svážel po vesnici pytle s různým nepořádkem, rozváželi jsme vodu nebo vyklízeli barák. Když tu zkázu vidíte naživo, je to úplně něco jiného. Lidé ale byli příjemní a brali to statečně,“ zmínil jeden z nejmladších členů přerovského A-týmu Daniel Indrák.

„Chtěla bych klukům moc poděkovat za to, jak se k tomu ochotně postavili a za práci, kterou odvedli,“ dodala Martina Hrušková.

Přerovský klub navíc hodlá v podpoře po nevídané katastrofě pokračovat. S partnery je nadále v kontaktu a řešit s nimi bude cílenou pomoc pro poškozené.

„Všem obyvatelům postižených obcí, dobrovolníkům, hasičům a dalším přejeme mnoho sil a myslíme na ně,“ uzavřela Martina Hrušková.