A cíl pro letošní sezonu? Podobný – skončit do desátého místa. Spolu s ruským týmem se teď Říha vrátil do Čech. K úspěchu v soutěži má klubu pomoci soustředění v Havlíčkově Brodě, kde se spartakovci utábořili.
„Máme vynikající podmínky na hotelu i na stadionu,“ libuje si zkušený trenér.


Do Ruska jste se vrátil loni v prosinci poté, co jste byl odvolán z postu kouče Pardubic. Jak půlrok ve Spartaku Moskva hodnotíte?

Spokojenost převládá jak na mé straně, tak na straně Spartaku. Proto jsme podepsali smlouvu i na další rok. Po Pardubicích, kde se nám nepovedl začátek sezony, jsem chtěl odpočívat. Ale přijeli za mnou z Moskvy. Klub byl na devatenáctém místě z dvaceti a chtěli, abychom udělali kousek práce. Nikdo jsme nevěřili, že to bude až tak dobré.


Se Spartakem jste nakonec obsadili v superlize jedenáctou příčku, když jste vypadli v osmifinále play-off. Byla to pro vás po nepovedeném angažmá v Pardubicích taková „očistná kúra“?

No, na nervy určitě, ty byly daleko lepší. V Rusku má trenér vůbec jinou pozici. Je to daleko váženější osobnost než u nás.

Už dříve jste v Rusku působil v Chimiku Voskresensk, kde jste měl českého asistenta. Neuvažoval jste před prodlužováním smlouvy ve Spartaku o pomocníkovi z Česka?

S oběma asistenty jsem spokojený, není důvod to měnit.


Ve Spartaku zatím žádného českého hráče nemáte. Nechybí vám v Rusku čeština?

Máme tu tři Slováky. Teď zkoušíme čtvrtého a taky jednoho Čecha, Ondřeje Fialu. Ale já stejně mluvím rusky, aby přivykli. Protože Rusové jsou strašně rádi, když se nemluví jazykem, kterému nerozumí.


V příštím ročníku se bude hrát ruská nejvyšší soutěž v novém formátu jako Kontinentální hokejová liga. Co od ní očekáváte?

Bude to určitě zajímavé. Do Ruska přicházejí noví hráči, vynikající osobnosti, dokonce i nejlepší hráč na světě. Bude se hrát systémem skupin, nebude to doma – venku. Čekají nás třeba týdenní cesty ven, kde budeme hrát čtyři zápasy. Takže v tomhle to bude jak zajímavé, tak náročné, než si hráči zvyknou. Soutěž se posílila, deset mužstev chce získat zlato.

A jaké budou v nové sezoně ambice vašeho Spartaku?

V loňském roce měli cíl do desátého místa, což v polovině sezony trochu přehodnotili. Měli jsme úkol skončit do patnáctého, nakonec jsme byli jedenáctí. A teď se budeme chtít umístit zase do toho desátého místa.

Jak jste podotkl, do Ruska přichází také Jaromír Jágr. Jak se na něj
těšíte?

Já se těším na celou soutěž, protože v Rusku budou plné stadiony. Na Jágra je v Omsku vyprodáno na celý rok už teď. A když přijede jinam, myslím, že bude vyprodáno taky. Ale já ho beru hlavně jako hráče, i když je to světová třída, nebudu na něj koukat s otevřenou pusou. Budu se snažit, aby se tomu mužstvo přizpůsobilo a Omsk porazilo.


Vy jste měl zájem o havlíčkobrodského odchovance Josefa Vašíčka, který po sezoně skončil v New York Islanders. Proč nakonec odešel do konkurenční Jaroslavli?

Pro mě je docela zklamání to, co Josef píše. Protože si myslím, že zájem Spartaku byl velký, ne menší jako zájem Jaroslavli. Já sám jsem mu několikrát volal, slíbili jsme si, že si zavoláme. On nezavolal a teď říká, že jsme o něj neměli zájem, což mě mrzí. Je to škoda, my jsme takového centra potřebovali. Nabízeli jsme mu stejné podmínky jako Jaroslavl.

Nabízeli jsme mu Moskvu, ubytování v Českém domě. Ale on se rozhodl pro něco jiného, to se nedá nic dělat.


Hovořilo se o vašem zájmu o některé pardubické hokejisty. Proč to nevyšlo?

Chtěl jsem Čáslavu a Petra Sýkoru. Ale vedení Pardubic řeklo, že můžou jít všude jinde, ale do Spartaku Moskva ne.


Takže váš loňský odchod z Pardubic ještě není úplně zapomenutý?

Pro mě Pardubice skončily zklamáním. Stát se může všechno a tyhle věci se stávají. Prostě něco se na začátku nepovedlo, měli jsme strašné problémy. Ať už smrt Martina Čecha, šňůra patnácti zápasů venku, Janko Lašák nechytal kvůli zranění. Byly to věci, které začátek ovlivnily.

Byli jsme na místě, kde Pardubice být nemůžou, to chápu. Já sám nabízel, že to předám někomu jinému. Oni nechtěli. A když jsme se začali zvedat, tak mě uvolnili. Což jsem nepochopil. Před celou kabinou mi slibovali, že neexistuje, aby mě odvolali. A pak přišly takové tahanice… To už je podruhé, co se to stalo a kdy jsem neodcházel zrovna nejlépe. Pardubice jsou přitom taková moje srdeční záležitost, byl jsem tam už potřetí. Udělali jsme spoustu úspěchů a je škoda se rozejít tak, jak jsme se rozešli. Ale myslím si, že pokud tam někteří lidé budou, vracet se určitě nebudu.


Sledoval jste Pardubice i po svém odchodu?

To je jasné, sledoval jsem celou českou ligu, i Pardubice, kde žiju. Když jsem přijel domů, šel jsem se podívat. Určitě dveře nezavírám, taky proč? Já jsem s hráči, myslím, žádné problémy neměl. Že jsem s nimi
nekomunikoval, ani jeden hráč neřekl. Pardubice psaly, že hráči neměli kondici, což podle mě není pravda. Takže to byly stejné věci, jako když jsem odcházel poprvé. Prostě nevěděli, co mají říct.