Antonín Honejsek, jeden z nejtalentova¬nějších českých hokejistů ročníku 1991, se v rozhovoru pro Hodonínský deník ohlíží za šampionátem dvacítek a nabízí svůj pohled na odchody mladých hráčů do zámoří.

Odchovanec Prostějova se dokázal prosadit i v mládežnických týmech Zlína, loni odešel do kanadského Moose Jaw, kde v nováčkovské sezoně ve Western Hockey League nasbíral v sedmašedesáti zápasech čtyřicet bodů. Nyní napíná dvacetiletý útočník všechny své síly, aby zaujal slavné kluby z NHL.

Na mistrovství světa dvacítek jste skončili sedmí. Je vůbec možné, aby v příštích letech nějaký ročník toto umístění vylepšil?
Je to možné a já tomu věřím. Už se proti tomu začala dělat i nějaká opatření ve vedení Českého svazu. Přisel pan Lener, který byl několik let ve Švédsku a ví, že Švédové na tom byli před deseti lety úplně stejně jako my. Pak změnili věci kolem tréninku i pohled na hokej a teď patři mezi úplnou špičku. Přesně tímto směrem si myslím to bude chtít vést i pan Lener. Za pár let na tom můžeme byt stejně jako Švédové. Ale je pravda, že to nějaký čas bude trvat.

Proč se podle vás český mládežnický hokej tak propadl? Je to tréninky, přístupem nebo ve špatném myšlení hráčů?
Myslím, že to začalo tím přístupem. Byli jsme nejlepší na světě a mysleli si, že nás nikdo nemůže ohrozit. Ale ostatní šli v tréninku daleko dopředu a my zůstali stát, což se teď projevuje.

Jak jste spokojen se svými výkony na šampionátu?
O to se moc nezajímám. Mě hlavně zajímal týmový úspěch, který však nebyl, takže převažuje velké zklamání. Na druhé straně je to realita. Na týmy jako Kanada, Švédsko nebo Rusko jsme neměli.

Hodně se debatuje o tom, v kolika letech by měli mladí hokejisté odcházet do zámoří. Vy jste odešel do Kanady také velmi brzy. Nelitujete svého rozhodnutí?
Určitě nelituji a každému bych přál, aby si na to udělal vlastní názor. Protože ten rozdíl v podmínkách a trénincích je obrovský. Navíc jestli chcete hrát NHL, tak největší šance, jak být na očích, je hrát v zamoří. Protože těch skautů už do Česka moc nejezdí. Už kvůli tomu, jak na tom momentálně jsme.

Není tedy lepší zůstat ve Zlíně, hrát pravidelně extraligu, a až pak jít zkusit štěstí za oceán?
Jak jsem říkal, já se rozhodl pro odchod do zámoří a nelituji toho. Sice jsem nebyl draftovaný, ale třeba v létě jsem dostal pozvánku od Detroitu Red Wings na předsezonní kemp, kde jsem mohl vidět jak moc je NHL ještě daleko a jak moc ještě musím makat. Což si myslím, že by se mi ze Zlína nepodařilo.

Jak se vůbec žije mladému českému hokejistovi v zámoří?
Ze začátku to určitě nebylo nejlehčí. Neuměl jsem jazyk, překvapili mě daleko tvrdší tréninky, na což jsem nebyl z Česka vůbec zvyklí. V Americe každý maká na sto procent a chce se prosadit. Ale každý se vám snaží pomoct. Kluci z týmu i trenéři byli super a snaží se vám dokázat, že jste součásti týmu a pomáhají vám se rychleji adaptovat.

Jaké postavení máte v týmu?
Trenér ode mě očekává hlavně góly a nahrávky. Hraji v prvních dvou lajnách, chodím na přesilovky, takže jsem celkem spokojený. Teď už jen zbývá udělat týmový úspěch.

Jsou čeští mladíci u kanadských příznivců oblíbení?
Určitě jsou. Kdysi tady hrával Tomáš Fleischman nebo Pavel Kubina. Takže mi je lidé připomenou. Jinak občas se mi stane, že když se mne lidé ptají odkud jsem a já řeknu z Česka, tak mi odpoví „Myslíte Československo?“. Tak už vím že mám na deset minut vystaráno. Hlavně těm starším vysvětluji, co se u nás vlastně stalo.

Pokud vám nevyjde sen o NHL, vrátíte se zpátky do Česka nebo zkusíte jinou evropskou destinaci?
Tak daleko se ještě nedívám. Může se stát cokoli. Nejdůležitější je mít dobrou sezonu, udělat týmový úspěch, protože na to se dívá nejvíc, a po sezoně se uvidí, co dál. Ale ani návrat do Česka nebo setrvání v zámoří nevylučuji.

Pocházíte z Prostějova. Není vám líto, že Jestřábi hrají pouze druhou ligu?
Určitě mi to líto je. Jako malý kluk jsem byl na každém zapase. Moc dlouho jsme hráli první ligu, na zápasy chodilo spousta lidí, každý rok jsme hráli play off. Ale stalo se, co se stalo a teď už jsme tuším třetím rokem ve druhé liz. Radost mi dělá aspoň to, že už se jestřábi začínají škrábat zase nahoru. V Prostějově je teď skvělé vedení a navíc šanci dostávají kluci, se kterými jsem vyrůstal.

A co říkáte na výsledky Zlína? Jste s některým hráčem PSG v kontaktu?
Zlín také sleduji. Vím, že měli pomalejší start, ale teď už jsou zase tam, kde mají být. Myslím, že mohou tento rok ještě hodně dokázat. V kontaktu jsme hlavně s těmi kluky, se kterými jsem hrával v dorostu a juniorce. Je jen dobře, ze jim vedení Zlína dává příležitost. Někteří hráči si vedou opravdu skvěle.

Tento rozhovor vznikl prostřednictvím Tomáše Podolana. Jak jste se s útočníkem Hroznové Lhoty vůbec seznámili?
Poznali jsme se na internátu, kde jsme oba bydleli. Byla tam spousta hokejistů a fotbalistů. Jako sportovci jsme si hned padli do oka. Byli jsme jako jeden tým. Tomáše navíc nešlo přehlédnout, protože on byl takový, že kdykoliv něco řekl, tak se okamžitě všichni smáli.

Máte nějaký zajímavý zážitek ze školních let?
Jak říkám, Tomáš byl bavič. Těch zážitků s ním byla spousta. V hlavě mi utkvělo, jak jsme pravidelně sledovali ve společenské místnosti hokejové a fotbalové zápasy. Hlavně Ligu mistrů. Nezapomenu ani na naše utíkání v nočních hodinách z intru oknem, když nás paní vychovatelka nechtěla někam pustit. V utkání oknem byl Tomáš mistr (smích).

Jaký máte vztah ke Slovácku?
Slovácko mám spojené hlavně s fotbalovým klubem. Mám rád hlavně Petra Švancaru. Celkově český fotbal sleduji hlavně když jsem doma. Teď v Kanadě se snažím číst novinky na internetu. Ale je těžké něco zjistit , když se všude píše jen o Spartě a Slavii. Tyto dva pražské kluby rozhodne nemusím.

Byl jste třeba někdy v Hodoníně?
O hodonínském hokeji vím jen to, že hraje stejně jako Prostějov druhou ligu. Ale jinak do Hodonína jezdím celkem často. Táta tam studoval střední školu a má tam kamarády. Z Hodonína navíc pochází můj agent Emil Šnoblt.

Právě na toho jsem se chtěl zeptat. Jak moc se s bývalým skvělým útočníkem Hodonína a Slavie znáte?
Samozřejmě velmi dobře. Je to můj agent, každý týden si voláme na skypu. Hlavně když jsem ještě hrával ve Zlíně, tak to byl on, kdo mě objevil. S Emilem jsem strávil hodně času, protože má na starost hráče z Moravy a pan Spálenka zase z Čech a Světa.

Antonín Honejsek
Klub: Moose Jaw Warriors (WHL)
Pozice: útočník
Narozen: 19. prosince 1991
Číslo dresu: 27
Výška/váha: 182 cm, 85 kg
Hůl: L
Premiéra v nejvyšší soutěži: dosud nehrál
Dřívější kluby: Prostějov, Zlín, Moose Jaw (WHL)
Reprezentace: v mládežnických výběrech nastupoval od kategorie šestnáctiletých, účastník MS osmnáctiletých 2009 ve Spojených státech, aktuálně člen reprezentační dvacítky