Ve Valašském Meziříčí jste přišli o letošní neporazitelnost. Co bylo hlavní příčinou porážky?

Očekávali jsme těžký zápas s dobrým soupeřem. První třetina měla skvělé tempo. Měli jsme asi více ze hry, ale druhou polovinu první třetiny jsme už nebyli tolik dominantní. To stejné platí o druhé třetině, kde byl Valmez postupně lepším týmem.

Ruský gólman Kukin, který v soutěžním zápase poprvé nastoupil od první minuty, za inkasované branky nemohl. Souhlasíte?

Fedorovi v bráně jsme moc nepomohli. Zachytal velmi dobře a dostal góly ze samostatných úniků nebo z dorážek. Na druhé straně Plch (Lukáš Plšek – pozn. red.) podal výborný výkon, v důležitých momentech Valmez podržel a ukázal, že stále patří mezi top brankáře v naší lize.

V utkání jste vyrobili spoustu chyb, které soupeř ztrestal. Čemu to přisuzujete?

Chyb vyrobíme v každém utkání vždy několik. V minulých zápasech tomu nebylo jinak, jen to soupeři tak efektivně netrestali. V dnešním moderním hokeji často rozhoduje to, kolik udělají hráči pod tlakem soupeře chyb. V útočné třetině se každý tým většinou snaží aktivně napadat a z toho vzniká velmi mnoho příležitostí k chybám. I my v útoku dostaneme mnohokrát soupeře pod tlak aktivním napadáním a vytvoříme si z jejich chyb také zajímavé šance. Musíme dál na tomto důležitém aspektu hry pracovat, aby fungovala co nejlépe souhra obránců a útočníků ve vlastní třetině.

Domácí tým využil dvě přesilové hry, zatímco vám se v početní výhodě nedařilo. Byl i toto jeden z rozhodujících faktorů zápasu?

Ano. Jak jsem již říkal, měli jsme dvě přesilovky ve druhé třetině, kdy jsme mohli dát gól. Vytvořili jsme tlak do brány a měli z toho dvě nebo tři gólové šance, ale neproměnili jsme. Celkově si myslím, že přesilovky byly dobře zahrané a bylo v nich i hodně střel. Valmez zahrál přesilovky podobně dobře jako my, ale v koncovce byl efektivnější, a proto se dostal do trháku, na který jsme již nedokázali zareagovat.

Ve čtyřech letošních zápasech jste obdrželi celkem pětadvacet dvouminutových trestů, sedmnáct z nich jde na vrub útočníků. To určitě není nejlepší bilance…

S vyloučeními také bojujeme, máme jich někdy opravdu moc. Trenér nás na to vždy upozorňuje a nabádá k omezení útočných faulů, ale někdy až z přemíry snahy fauly prostě uděláme. Velký díl viny na tom nesu také já, když jsem během čtyř zápasů udělal tři útočné fauly, a jeden z nich včera dokázal Valmez ztrestat. Takže na pondělí donesu do kabiny nějakou sladkou svačinku do kabiny jako omluvné (úsměv). Musíme být, a hlavně já, více disciplinovanější, abychom v dalších zápasech nenabízeli zbytečné přesilovky soupeřům.

V dresu Bobrů nastoupilo hned několik vašich bývalých spoluhráčů ze Vsetína. Byl čas na nějaké hecování?

Ano na kamarády jsem se docela těšil, takže hecovačky proběhly. V pátek jsem se osobně i viděl a pohecoval s Poděsem (Jan Podešva – pozn. red.) a před zápasem s Martinem Kubošem (Martin Kubo – pozn. red.). Těšil jsem se hodně na Plcha (Lukáš Plšek – pozn. red.) v bráně, protože proti němu jsem nikdy nehrál zápas, asi jen tisíc tréninků (směje se). On mě má za tu dobu úplně přečteného a já věděl, že to proti němu nebude lehké, což ukázal. Psal mi už v týdnu, ať mu hlavně nedám gól, což se mi nakonec povedlo. Míša Nedbálek mě klasicky kamarádským seknutím, pozdravil už na rozbruslení (směje se). V zápase už jsem měl zápasový mód, takže jsem pak už moc nevnímal, kdo je na ledě.

V Hodoníně jste už téměř měsíc. Jak se vám na Slovácku líbí?

No snad mě kluci už vzali do hokejové rodiny. Každý den v kabině schytám pár náloží od pár vybraných kamarádů, tak se snažím v tomto nezůstat pozadu (směje se). Moc se mi tady libí. Nečekal jsem takovou vysokou úroveň tréninků, příprav na zápas, zázemí a podobně. Musím říct, že na druhou ligu je to tady top. Libí se mi i úroveň mladých hráčů. Jsou opravdu dobří a šikovní s velkým potenciálem. Mají na to, aby jednou byli klíčovými hráči v áčku nebo dokonce hráli vyšší ligu. Musí na sobě však dál hodně pracovat. Každý den se těším do kabiny na trénink na kluky na vtípky. Jednou jsem přijel do kabiny zamračený, v neúplně dobré náladě, a hned jsem to schytal. Jediné minus zatím je, že já jako milovník vína a jižní Moravy, jsem zatím od kluků ani po několika urgencích nedostal žádný vzorek (směje se).

Ve středu hostíte na svém ledě Šumperk, který po nepovedené přípravě zatím předvádí velmi dobré výkon. Co od svátečního duelu očekáváte?

Bude to další z těžkých zápasů. Šumperk stále doplňuje kádr, takže svou úroveň také stále zvyšuje. My se musíme dobře připravit a doma potvrdit také naši kvalitu, zvítězit před našimi fanoušky a dál se držet ve špičce tabulky. V Šumperku hraje také pár dobrých kamarádů, takže se těším opět na tento souboj.

V sobotu se vrátíte na Lapač, kde se postavíte Vsetínu. Už máte zápas proti bývalému klubu v hlavě?

To je ještě daleko. Samozřejmě někde vzadu cítím, že to bude jiný zápas, než jaký jsem kdy hrál. Jelikož se mě na to už ptá hodně lidí, tak se těm myšlenkám neubráním. Určitě také nějaké hecovačky proběhnou. S některými kluky si pravidelně píšu, nebo spolu chodíme na kávu, jelikož mám stále kancelář ve Vsetíně, takže ono to ve vzduchu je. Těším se na lidi a na fanoušky, kteří mě podporovali, abych se s nimi měl také možnost zase pozdravit na stadionu, nebo se osobně ještě rozloučit a poděkovat jim za podporu za ta léta. Takže uvidíme, jak to celé bude vypadat. Psychicky se na to budu připravovat již od čtvrtka, abych do zápasu šel s čistou hlavou a neposral se z toho, jak se říká (úsměv). Věřím, že tam podáme dobrý výkon a bude se hrát skvělý hokej.