„Hodonínský hokej totiž nejsou pouze muži. Musíme si umět vychovat vlastní odchovance,“ říká v rozhovoru pro Hodonínský deník předseda SHK – Mládež Petr Srnec.

Kolik lidí se stará o chod hodonínské mládeže?

V čele organizace, která má sedmatřicet členů, stojí pětičlenný výkonný výbor, ve kterém jsou kromě mě ještě Tomáš Janota, Karel Lidák, Jan Prčík,a Jaroslav Crlík. Pětice úzce spolupracujíce s metodikem Otakarem Čajkou, sekretářem Milanem Kubou a účetní oddílu Janou Malíkovou. Další členové klubu jsou z větší části současní nebo bývalí trenéři, vedoucí týmů či ostatní lidé, kteří nám pomáhají zajistit chod klubu. Musím podotknout, že všichni jsou dobrovolníci a svůj volný čas věnují výchově mladých hokejistů.

Jak funguje spolupráce mezi oddílem mužů SHK a mládežnickými celky SHK – Mládež?

Již průběhu uplynulých let jsme velmi úzce spolupracovali s oddílem mužů. Oddělené bylo hlavně účetnictví, financování, funkcionářské a trenérské kompetence. Před touto sezonou jsme se dohodli, že mládež ponese název SHK- Mládež. Budeme sice pod stejným registračním číslem svazu, ale s jednotlivým financováním. Chceme, aby příspěvky mládeže šly opravdu mezi benjamínky. Tímto krokem chceme hlavně předejít vykrádání talentovaných kluků, protože ti by odcházeli bez jakékoli náhrady do jiných oddílů. A nám jde hlavně o to, aby naši odchovanci hráli za Hodonín.

Kolik je vlastně v Hodoníně mládežnických týmů?

Pod mládež patří celkem devět věkových kategorií od přípravky až po starší dorost.

Nejstarší kluci hrají krajskou soutěž ve spojení se Zlínským krajem, mladší dorost bojuje o udržení v extralize. Týmy pátých až osmých tříd hrají žákovskou ligu. Nejmladší kluci rovněž svádí lité boje v žákovské lize, ve které jsou spojeny oddíly z jihomoravského kraje a Vysočiny. Žáci druhých tříd se účastní nesoutěžních turnajů v minihokeji.

S počtem hráčů v Hodoníne problém není?

Jelikož týmy družstva hrají po jednotlivých třídách, tak bohužel bojujeme s počty hráčů. Je to celorepublikový problém , který mají i ve větších městech.

Jak hodonínská mládež na sezonu dobře finančně zajištěná?

Na pokrytí veškerých nákladů potřebujeme něco málo přes dva miliony korun. Nejvíce peněz vydáme za dopravu, nájem ledu, rozhodčí a vybavení. Naopak nejvyšší příjmy máme z reklam, různých dotací, grantů a darů. Třetinu rozpočtu tvoří příspěvky od rodičů. Tímto bych chtěl sponzorům poděkovat za to, že i v této nelehké době nám pomáhají zabezpečit řádné fungování klubu.

Hodonínský hokej úzce spolupracuje i se základní školou Mírové náměstí. Chodí všichni mladí hokejisté na tuto školu?

Na této základní škole jsou na druhém stupni zřízené sportovní třídy se zaměřením na lední hokej s rozšířenou výukou tělocviku. Protože se v nich soustředí kluci, kteří hrají hokej, můžeme využívat hodiny ledu v rámci školního vyučování i dopoledne. Tím dosáhneme počet tréninků, který bychom během odpoledne nestihli. Rodičům navíc odpadá část starostí, protože většinou je o jejich ratolesti postaráno až do 16. hodiny. Oddíl navíc dostává na sportovní třídy ze svazu ledního hokeje nemalé dotace. Škola nám taktéž v rámci možností vychází vstříc s rozvrhem sportovních tříd. Samozřejmě žák, kterému to ve škole jde a přechází na gymnázium je braný jako žák sportovní třídy. Moc dobře víme, jak je v dnešní době důležité vzdělání.

Slyšel jsem, že organizujete i školičku bruslení.

Před šesti lety jsme začali s náborovou akcí, na které učíme chlapce i děvčata předškolního věku základům techniky bruslení. Každou středu sváží speciální autobus děti ze všech hodonínských mateřských škol na zimní stadion, kde se jim věnují zkušení trenéři a trenérky. Bohužel, zájem chlapců o zdokonalování v bruslení na trénincích naší přípravky není takový, jaký jsme očekávali. V této akci pokračujeme spíše na základě zájmu ze strany rodičů, kteří tuto možnost velmi vítají. Děti totiž dělají zásluhou odborného vedení obrovské pokroky.

Pomáhají vám s tréninkem i druholigový hráči? V některých oddílech je to zcela běžné.

Všichni naši trenéři pracují dobrovolně, proto hledáme různé možnosti jak využívat pomoci i druholigových hokejistů. Určitě bychom je do tréninkového procesu rádi zapojili jako asistenty nebo ukázkové vzory. Kluci určitě přivítají, když jim na tréninku ukáže skluz Michal Holeš nebo nahrávku Zdeněk Jurásek. Před nimi se snaží o to víc. Další borci nám pomáhají při zajišťování školičky bruslení.

Mohou hodonínské mládežnické celky konkurovat tradičním extraligovým týmům?

Je to velmi těžké. V některých kategoriích se nám to daří lépe, někde hůře. Materiálové, organizační a finanční možnosti týmů, jejichž mužské celky hrají extraligu jsou nesrovnatelné. Důležitou roli hrají i odchody nejtalentovanějších kluků, kteří už v raném věku přecházejí do jiných oddílů, a to i přesto, že hrají stejnou soutěž. Celkem máme třicet našich hráčů v jiných oddílech. Bohužel ani v mládežnických kategoriích nejde hrát každá soutěž s vlastními odchovanci.

Určitě jste dosáhli řady úspěchů a vychovali spoustu dobrých hokejistů. Na které z nich rád vzpomínáte?

Euforie, která nám pomohla v začátcích, je pryč. S tím souvisí také úspěchy. Nejlépe pro nás dopadla sezona 2007–08, na jejímž konci pátá, sedmá a osmá třída hrála finálový turnaj O Mistra České republiky. Kvalifikovat se na tento turnaj bylo velkým úspěchem. Mezi další úspěchy bychom mohli počítat vítězství na různých domácích, ale i zahraničních turnajích. Nynější sedmá třída vede žákovskou ligu. Mezi nejznámější odchovance patří reprezentant do dvaceti let Jakub Sajdll a šestnáctiletý reprezentant Tomáš Skočík. Dobře si vede v Kometě Brno Jan Lamač. Tohle je ale jen špička pyramidy. Věřím, že se časem všichni vrátí a válet za Hodonín.