„Mrzí mě, že nikdo z vedení se k problému nepostavil čelem, takže vůbec nevím, proč jsem vlastně skončil. Mohli jsme si vše otevřeně říct,“ říká v rozhovoru pro Hodonínský deník devětadvacetiletý útočník. Podle něj za vším stojí hádka s Romanem Nesrstou. „Konflikt nakonec vyústil v můj konec,“ uvědomuje si s týdenním odstupem dlouholetá opora Drtičů.

Kabinu Drtičů jste musel opustit po dlouhých osmi letech. Jak moc vás nečekaný konec překvapil?
Překvapilo mě to hodně. Nikdo z oficiálního vedení ani z vedení, které tomu teď zřejmě šéfuje, mi nebyl schopný říct, kde je problém. V pondělí mě poslali za trenérem Žilkou, který mi oznámil, že se nevejdu do sestavy pro play off. Dál to nebudu komentovat.

Verzí, kvůli kterým jste skončil v Hodoníně, kolovalo mezi fanoušky SHK víc. Údajně jste měl konflikt s Romanem Nesrstou nebo jste měl prodat domácí zápas se Žďárem. Oficiální verze tedy byla jaká?
Dva dny před verdiktem jsem byl pozván paní Gajošovu a panem Šimečkem na pohovor. Ti mně nebyli schopní nic konkrétního vytknout či říct. Sám jsem se jich na tyto věci ptal, protože se mi to také doneslo a těžce se mě to dotklo. Ve své hokejové kariéře jsem nikdy ani nepomyslel na to, že bych prodal zápas. Hokej jsem vždy hrál srdcem a vůbec bych se nemohl podívat lidem, kteří nám fandí, do očí.

Některým lidem mohlo vadit, že jste po utkání se Žďárem volal bývalému kouči Drtičů Svatoplukovi Číhalovi…
Trenér Číhal mi volal zhruba čtrnáct dní před tím, než jsme s nimi hráli. To jsem se od něj teprve dozvěděl, že tam bude trénovat. Nevím, proč bych mu neměl zvedat telefon? Já jsem s ním nikdy problém neměl. Přece nemůžu za to, že se s ním vedení nerozešlo v dobrém. Je to přeci normální, že jsme v kontaktu i s bývalými spoluhráči nebo trenéry. A pokud si někdo myslí, že mě pan Číhal přemlouval, abychom s nimi prohráli, tak ho vůbec nezná. Ten by se k tomu rozhodně nesnížil!

A co se vedení SHK tedy nelíbilo?
To mně doteď nikdo nebyl schopen říct. Teď nikdo neví, kdo má v klubu jaké pravomoce. Snad kromě Romana Nesrsty (úsměv).

Jaký máte vůbec vztah k útočníkovi Romanu Nesrstovi?
Žádný. On přišel do kabiny a kvůli němu muselo pár kluků odejít z fungujícího a dobře naladěného týmu. V jednom zápase došlo v kabině mezi námi k ústnímu konfliktu, kdy jsme hráli špatně, něco jsem mu řekl o tom, jestli mu záleží na výsledku nebo na osobních bodech, čímž mě dorazil odpovědí a vulgárně mě počastoval. Stalo se to před všemi spoluhráči, tudíž se do hádky zapojil i gólman Peksa. Bohužel mi teďka dochází, že ta hádka měla podstatný vliv na mé působení v klubu. Konflikt nakonec vyústil v můj odchod a v to, že Peksič (Peksa – pozn. red.) už toho moc neodchytal. Nestydím se za to, co jsem mu řekl , zopakoval bych to znovu a stojím si za tím i teď. Běžně je nepsaným pravidlem, že by starší hráči měli mít před mladšími respekt.

Spoustě hodonínským fanouškům vadilo, že Roman Nesrsta nastupoval s vámi a Zdeňkem Juráskem v prvním útoku. Byl velký rozdíl, když s vámi hrál Rehuš, Kocák nebo právě Nesrsta?
Tito hráči nejdou srovnávat. Petr Kocák odehrál spoustu zápasů ve slovenské extralize, Braňo Rehuš má všechno před sebou. To je hráč, který může okamžitě hrát první českou ligu. Proto absolutně nechápu, proč nám v útoku vyměnili kvalitního hráče, se kterým nám to šlapalo a dávali jsme spoustu branek, za Nesrstu. Párkrát jsem se s Juráskem trenéra ptali proč to rozhodil, ale ten nám odpověděl že to tak být musí (úsměv).

Vás může mrzet i to, že s vámi vedení hodonínského klubu rozvázalo smlouvu těsně před play off. Tedy v době, kdy nemůžete nikam přestoupit.
Na to mi nikdo z vedení taky nedokázal odpovědět. Tlaky na mou osobu jsem cítil delší dobu. Mohli mi to klidně říct před koncem ledna a já mohl v klidu jít hrát jinam. Je smutné, jak to dopadlo.

Právě, po tolika letech v jednom klubu by člověk čekal od svých nadřízených trochu jiný přístup…
Sezona byla skvěle rozběhnutá. Co si budeme nalhávat, skupina Střed je opravdu slabá. Bylo nakročeno na vítězství v základní části a možná i k výhře v play off. Ve finále bychom možná narazili na Techniku. Pro diváky by to byly pěkné zápasy. Pokud by se nám podařila soutěž vyhrát, myslím, že bychom důstojně odehráli i baráž.

Kde se podle vás peníze na posily a zahraniční hráče vzali?
Mrzí mě, že současné vedení není schopné říct na rovinu, že se řídí radami sponzora, který jim do toho mluví a rozhoduje za ně. Svolali tiskovku, na které seděli a snášeli kritiku za rozhodnutí na někoho jiného a ten neměl vůbec potřebu se toho účastnit. Všechna zodpovědnost leží na Gajošové a na Šimečkovi, takže i všechny možné následky. Líto mi je i těch hráčů, kteří v Hodoníně odvedli spoustu dobrého a teď musí sedět na tribuně jen proto, že si někdo neumí spočítat cizince v šatně.

Myslíte si, že šéfka Drtičů Jana Gajošová nemá hlavní slovo?
Podle mého názoru ne. Nechápu ani různé tiskové konference a setkání s fanoušky. Zúčastnil jsem se něčeho podobného poprvé a zjistil jsem, že za všechno může trenér. To mi docela stačilo.

Na setkání s fanoušky však šéfka klubu Jana Gajošová tvrdila, že jste pořád hráčem Hodonína a že věří, že si za Drtiče ještě někdy zahrajete. Jak moc je reálné, že vás fanoušci uvidí v oranžovomodrém dresu?
Se mnou nikdo o budoucnosti nemluvil. Nechápu, proč jsme se před mým vyhazovem nesešli s panem Nesrstou starším, panem Leškou, trenérem Žilkou, pani Gajošovou a s panem Šimečkem. Mohli jsme si vše otevřeně říct a smést to ze stolu. Nikdo se k problému nepostavil čelem, takže vůbec nevím, na čem teď jsem. Nikdy bych nechtěl být v SHK jen pro zásluhy že tu jsem roky, ale zrovna letos jsem se cítil po herní stránce velmi dobře. Po sezoně asi nějaké nabídky dostanu, takže jsem v očekávání co mě v létě čeká.

A varianta, že byste v létě nastoupil do přípravy s Drtiči je nereálná?
Vždyť ani nikdo neví, co tu v létě bude.

Vedení Hodonína navíc nevyloučilo variantu, že by se na Slovácku hrála v příští sezoně EBEL liga. Na mezinárodní soutěž byste si troufl?
Nevěřím tomu, že by se v Hodoníně hrála na rok EBEL liga. A pokud se pletu, tak stejně musí být v Hodoníně zcela jiný tým. Nikdo nemůže srovnávat hráče, kteří se prosazují ve druhé lize skupině Střed s hráči, co hrají rakouskou soutěž. Kolik lidí, kteří tvrdí že chodí posily na příští rok, se byli na EBEL podívat? Já osobně na tu soutěž nemám, mohl by si ji zahrát třeba Kuba Sajdl, který udělal v posledních měsících velký pokrok a možná Braňo Rehuš.

Lidé z vedení klubu navíc tvrdí, že rozhodnutí o změnách v kádru nechávaly na trenéru Žilkovi. Jak hodnotíte nástupce kouče Číhala?
Tak hlavně si musí ujasnit kdo za to bude oficiálně zodpovědný, protože trenér nám hráčům říkal něco jiného.

Nakonec vám ta volnost možná pomohla, pod Žilkou jste nasbírali více bodů než pod Číhalem.
V Hodoníně byl a je kvalitní tým, který většinu soupeřů ve skupině převyšuje. Takže si nemyslím, že kdyby tu zůstal Číhal, tak těch bodů bude míéně. Ty těžké zápasy dojdou až v play off. Až ve vyřazovacích bojích se dá v těžkých chvílích hodnotit práce trenéra. Když tým bude pod tlakem postupu, tak se utkání, nebo série vždy nemusí dobře vyvíjet.

Mnoho fanoušků překvapila slova trenéra Žilky, že si do kabiny chodí uvařit pouze kávu. Jaká je vlastně pravda?
Vím, že to řekl na minulé tiskové konferenci (úsměv). Já k tomu mohu říct pouze to, že přípravy pana Číhala a kouče Žilky jsou zcela odlišné.

Sice pocházíte ze Znojma, ale na Hodonínsku máte syna, přítelkyni, kamarády, zázemí. Dokázal byste se sbalit a jít hrát první ligu třeba na sever Čech?
Nejsem nejmladší, v létě mi bude třicet let. Žádné velké oči nemám. Nabídka by musela být dost lukrativní, abych sbalil rodinu, nechal práci a šel hrát vyšší soutěž. Kvůli druhé lize se ale určitě stěhovat nebudu. Buď budu hrát blízko bydliště, nebo s hokejem skončím úplně.

Fanoušci Drtičů vás ale mohou na jaře vidět U Červených domků. Prý jste kývl na nabídku Gladiátorů, kteří budou na jaře bojovat v okresní hokejbalové lize o první titul. Je to pravda?
Hned po tom, co jsem skončil u Drtičů se mi ozvali kluci z Gladiators a Rigumu. Nakonec jsem dal přednost Gladiátorům, kteří mě oslovili první. Navíc u nich se prý tolik netrénuje jako v Rigumu, naposledy prý v roce 2006 (smích). Takže mohu trávit i více času se svým synem. Já navíc nechci zabírat místo klukům, kteří chodí pravidelně na tréninky a hrají to několik let pro zábavu.

V týmu navíc potkáte spoluhráče s SHK…
No právě, je to taková bližší cesta.

Gladiátoři navíc čekají na první titul, takže na jaře bude o co hrát…
Já nevím ani co Gladiátoři hrají za soutěž (smích).

Na hokej ale nezanevřete. Nebo se pletu?
Určitě ne. Na play off budu chodit a klukům fandit. Přeji hodonínským fanouškům, aby alespoň pro ně se podařilo vyhrát skupinu střed a postoupit do baráže, neboť si to zaslouží. Touto cestou si jim dovoluji poděkovat za podporu během dlouhých let.

Peš se vnitřně nesmířil se změnami v klubu

Jsem v klubu od začátku působení Petra Peše v Hodoníně. Nebyl to Hodoňák, někteří těmto hráčům říkají naplaveniny. Nicméně Petr v Hodoníně zdomácněl, lidé ho mají rádi, my ho máme rádi také. Pro nás je ale v tuto chvíli důležitý konečný výsledek. Situace dospěla do takového stádia, kdy Petr být v týmu nemohl. Podle nás se vnitřně nesmířil se změnami v klubu. Proto s ním byla ukončena smlouva. Nás to obrovsky mrzí. Pro nás je jediný cíl dobrý výsledek. A nebudeme se přitom ohlížet na jednotlivé hráče.
Bohužel k situaci došlo v době, kdy skončil přestupní termín. Vyřazení z kádru nebylo z výkonnostních důvodů. My jsme s Petrem počítali a spoléhali na něj. Věřili jsme, že se Zdeňkem Juráskem mužstvo povedou do play off a baráže. Některých hráčů je nám líto, lidsky to umím pochopit, protože jsme sám hokej hrával.
Spolumajitel SHK Hodonín Lubor Šimeček