Má třiadvacet let, měří sto sedmdesát centimetrů a na dresu nosí číslo dvanáct… Nic?

Tak ještě jednu indícii: je jednou z největších ofenzivních posil Drtičů, která se v přípravě blýskla čtyřmi góly do sítě Břeclavi. Slovenský forvard L'ubomír Vaškovič poslal fanouškům jasnou vizitku, koho že to budou v blížícím se ročníku druhé ligy sledovat. „Někdy zkrátka vystřelíte i se zavřenýma očima a spadne to tam,“ zůstává přesto při zemi.

Čtyři góly do břeclavské branky ale přece nejsou náhoda.
Nemyslím si o sobě, že bych byl nějaký střelec. Někdy to padá, jindy zase ne. Stává se, že hrajete dobře a gól nedáte ani z nejvyloženější šance. Pak v bráně skončí zase všechno.

Jde o vaše střelecké maximum?
V mužích jde o maximum. Myslím, že čtyři góly se mi ještě nepodařili dát. Ale v dorostencích nebo žácích tuším, že jsem dal i víc.

A co se týká bodů v jednom utkání?
Nejvíc jsem měl asi pět.

Z pohledu jiných sportů by se dalo říct, že máte nový osobní rekord.
V mužích ano. Tam se mi to podařilo poprvé.

Který zásah vás potěšil nejvíce?
Největší radost jsem měl z toho prvního, protože v předchozích třech zápasech jsem nedal ani jeden gól. Už jsem byl trochu nervózní.

Kromě trenérů a vedení jste jistě udělal radost i spoluhráčům. Jaké byly jejich reakce na střídačce?
Po třetím gólů mi říkali, že dlužím basu piv a po čtvrtém, že bude asi druhá. Musíme najít nějaký vhodný termín. Chtěli jsme v úterý, ale ve středu je zápas.

V útoku nastupujete s Juráskem a Pešem. Rozumíte si na ledě?
V Břeclavi to byla paráda, ale i v těch předchozích duelech to bylo dobré. Uvidíme, jestli nás trenér nechá pohromadě. Znáte to, jednou se daří, jednou se nedaří.

Když jsme spolu mluvili naposledy, tvrdil jste, že vám dělá problémy bránění. Už jste ale nastoupil i na bránícím levém křídle, že?
Jen v Topolčanech, protože Petr Peš tam nehrál. Teď už jsem se přesunul zase na pravé. Na to, jestli budu v sezoně vpravo nebo vlevo je ale ještě dost času.

V dresu Hodonína už máte odehraných několik přátelských zápasů. V čem vidíte přednosti letos nově poskládaného mužstva?
Síla by měla být v útoku, ale některé zápasy tomu nenasvědčovaly. Myslím, že ještě musíme zapracovat jak na hře dozadu, tak i na útoku.

Z vašeho osobního pohledu: jste spokojený s tím, co jste v přípravě dosud předvedl?
Ani ne. Čekám od sebe víc.

To by se mělo nejspíš projevit v ostrém utkání, které je přece jen něco jiného, než přáteláky.
Doufám v to a pevně tomu věřím.

Trenér Kosík byl dlouho na Slovensku a tamní hráče má zmapované. Cítíte důvěru z jeho strany?
Ano. Proto jsem přijal tohle angažmá.