Je konec. Hodonínští hokejisté nezvládli rozhodující zápas se Vsetínem a se sezonou loučí ve čtvrtfinále. Co stojí za vyřazením Drtičů již v prvním kole? Měl třetí tým po základní části na víc? Hodonínský deník Rovnost se pokusil spolu s koučem Drtičů Svatoplukem Číhalem shrnout důvody, které zabránily hokejistům Hodonína postoupit mezi čtyři nejlepší týmy druhé ligy.

Základní část. Po výborném vstupu do sezony hokejisté namlsali věrné příznivce dobrými výkony i pohlednou hrou. V závěru roku však na tým padla deka. Osm zápasů bez tříbodového vítězství toho byla důkazem. Kouč Číhal o krizi nemluvil, přesto i na něm bylo vidět, jak ho nepříjemná série trápí. Závěr základní a nadstavbové části však Hodonínští zvládli. Osm zápasů bez ztráty bodu je vyneslo na třetí místo. „Myslím si, že základní část jsme zvládli dobře. Bohužel závěr značí, že sezona moc úspěšná není,“ poznamenal Číhal.

Individuální chyby. „Doplatili jsme na chyby jednotlivců. Bohužel ty nikdo neovlivní,“ smutnil po posledním zápase hodonínský kouč. Měl pravdu. Hráči Hodonína se v rozhodujících fázích zápasu nedokázali vyvarovat zbytečných a často velmi hloupých chyb, které srážely tým dolů.

Neproměňování šancí. Největší hodonínská bolístka v základní části. Žádný ze soupeřů nedokázal Drtiče trvale přehrávat. Hodonínští si navíc dokázali téměř v každém zápase vytvořit velké množství šancí i střeleckých příležitostí. „Doplácíme na neproměňování šancí,“ povzdechl si několikrát v sezoně kouč Číhal.

Nedostatek osobností. „Někteří kluci play off nezvládli podle mých představ,“ konstatoval Číhal. Hodonín táhl především útočník Jurásek, který s velkým náskokem vyhrál klubové bodování. Dařilo se i obránci Protivnému, který svým důrazem a přesnou střelou platil na útočníky soupeře. Kdo dál? Snad Kýhos s Čárským. Snažili se i Hoza s Michalem Rapantem. A co ostatní? Od Obdržálka a Zábranského se rozhodně čekalo víc, také Pešova formace zůstala za očekáváním. Nedařilo se ani obráncům. Své si odehráli Komárek se Šťastným. Naopak Březina neprožil zrovna nejpovedenější sezonu.

Tíha tlaku. Faktor, na který se možná zapomíná. Hokejisté i funkcionáři klubu se museli vyrovnávat s velkým očekáváním fanoušků. Hráči Hodonína byli dvakrát blízko druhému vítězství, které by jim zaručilo postup. Někteří hráči podlehli atmosféře a zřejmě neunesli tlak, který na ně mohl být vyvýjen.

Závěry zápasů. Hodonín ve všech vyřazovacích zápasech vedl. Ve Vsetíně ztratil utkání v poslední třetině, stejně jako v domácím zápase. „Série se lámala už ve Vsetíně, kde jsme vedli 3:1. Dvě třetiny to bylo celkem dobré a ve třetí třetině přišel kolaps. My se ale nemáme na co vymlouvat, v posledním zápase jsme to měli doma udělat,“ sdělil hodonínský kouč. Drtiči i v rozhodujícím zápase vedli o dvě branky. Bohužel závěr Hodonínští opět nezvládli. Těžko říct, čemu tento nešvar přičítat. Nekoncentrova­nost? Nervozita? Možná, ale rozhodně ne náhoda.

Štěstí. Jak poznamenal vsetínský lodivod Viktor Hlobil po posledním zápase: "Ve sportu, koneckonců i v životě hraje důležitou roli štěstí. A my jsme ho tentokráte měli více než Hodonín." S jeho slovy souhlasil i domácí stratég. „Měli toho štěstí trošku více.“ Maličkosti tentokrát přisoudily úspěch hodonínskému soupeři. Ale jen na štěstí se vymlouvat nelze.

Rozjetý soupeř. Loni to byla Opava, letos Vsetín. „Potvrdila se vyrovnanost druhé ligy. My jsme bohužel stejně jako loni dostali tým, který byl v laufu. Musím uznat, že jsme neprohráli s žádným slabým mužstvem, Vsetín má silný tým,“ uvedl Číhal. Je pravda, že na sebe narazily dva kvalitní celky s řadou osobností. Navíc Vsetínu se konec základní části povedl náramně. I když ve vyřazovacích bojích si už těžko můžete vybírat.

Budoucnost. Zatím je příš brzy na to, aby se řešila příští sezona. „Kritiky se nebojím. Věřil jsem, že tým, který splnil základní cíl a postoupil do play off, má na to, aby uspěl i ve vyřazovacích bojích. Bohužel se to nestalo. Letos mi v Hodoníně končí smlouva a je jasné, že se bude řešit i moje jméno,“ uzavřel Číhal.