Bylo to přesně 12. prosince 2008, kdy Hnilička pomohl Liberci uhrát vítězství 4:3 nad Mladou Boleslaví. Od té doby žije v ústraní.

Olympijský vítěz se však pomalu připravuje na návrat tam, kde s hokejem začínal – na Kladně. S Jágr Teamem absolvoval soustředění v Prostějově, hodonínským příznivcům se představil v pondělním exhibičním duelu.

Během úvodních dvaceti minut inkasoval čtyři branky. Bývalého reprezentačního gólmana postupně překonali Hollý, Peš, Jurásek a Hoza. „Bylo to v pohodě. Zápas splnil to, co se od něj očekávalo,“ řekl šestatřicetiletý brankář, který se ještě necítil stoprocentně fit.

„Bylo to po delší době poprvé. Cítil jsem se zvláštně. Na tréninku to bylo o něco lepší, ale při podobných zápasech se moc nebrání.Snad jsem to klukům moc nekazil,“ sdělil trojnásobný světový šampion a olympijský vítěz z Nagana

Opatrná slova jsou nasnadě. Únavový syndrom je zapeklitá nemoc. Abnormální únava přichází i po mírné aktivitě. A mohou jí následovat další symptomy – poruchy spánku a chování, deprese, zvýšená citlivost na světlo a hluk.

Léčení je zdlouhavé. To ví i Hnilička. „Hodně jsem odpočíval. Brali i léky, ale nechtěl bych se o tom moc bavit,“ nerad se vrací k minulým dnům.

Hlavou se mu honily i černé myšlenky o definitivním konci kariéry. „Teď si je nepřipouštím. Půl roku se snažím o uzdravení, nechci proto myslet na konec s hokejem,“ vypráví bojovně.

Nyní se cítí mnohem lépe. I díky spolupráci s vyhlášenou odbornicí Šauerovou. „Změnil jsem se ve všem. V celkovém pohledu na svět, ale hlavně i přímo na ledě. Což je nejdůležitější. Pracujeme na tom, abych byl v co nejlepší formě, až se vrátím,“ pravil Hnilička.

Od nedobrovolného konce v extraligovém Liberci se o návrat do branky už jednou pokoušel. Na přelomu ledna a února v dresu prvoligových Benátek nad Jizerou. Do zápasu však nenastoupil.

Teď se hovoří o Kladnu. „Abych se přiznal, tohle zatím neřeším. Jsem šťastný, že můžu trénovat, navíc pět minut od baráku. Na víc zatím nemyslím,“ dodal Hnilička.