„Výstava vznikla z potřeby prezentovat archeologii veřejnosti. Muzea mají ve svých depozitářích řadu nálezů, které pocházejí z více než stoleté sbírkové činnosti,“ vysvětlil její autor, archeolog Masarykova muzea, František Kostrouch.

Kdo by čekal, že tu najde čerstvě vykopané předměty, třeba z hodonínského Masarykova náměstí, ten by byl zklamaný. Většina exponátů však pochází z Hodonínska, Kyjovska a Ždánicka.

„Nejstarší předměty mají asi 800 tisíc let. Ty nejmladší jsou z doby laténské, tedy období, kdy u nás žili Keltové,“ řekl Kostrouch. Nejedná se přitom jen o pěstní klíny, pravěké hroty šípů nebo sekery. Část exponátů sloužila například v zemědělství. Jsou to třeba pravěké mlaty, zrnotěrky nebo originál keltského žernovu. V něm nechybí pšenice, jejíž mletí si tak příchozí mohou vyzkoušet. Že to šlo opravdu ztuha, si uvědomila i malá návštěvnice výstavy Pavla Škrabalová.

„Myslím, že se mi nepodařilo nic pomlet. Ani nevím, jak na to,“ svěřila se. Výstava o archeologii potrvá v Masarykově muzeu do 25.listopadu.