„Kdo by to počítal,“ pousměje se nad celkovým součtem betlémů autorka výstavy Miroslava Vlková. A není se jí proč divit. Jen celý velký sál kulturního domu zaplnily největší, tedy kostelní betlémy. Stovky dalších vyrobených ze dřeva, keramiky, šustí, těsta, drátů, papíru a jiných rozličných materiálů, jsou rozmístěné na balkonech, v malém sále, ve foyer i po všech chodbách.

„Betlémy jsou vyrobené snad úplně ze všeho. Prim hraje dřevo, hodně jsou vyřezávané, ale jsou tady i betlémy vyšívané z rybích šupin, umístěné v lískovém oříšku či betlém ze Sicílie vyrobený z lávy,“ vyjmenovává Vlková.

Ježíšek v hnízdě

Ta upozorňuje i na další zajímavosti výstavy. Mezi nimi například na ruský betlém, který sběratelka vyrobila z figurek, jež si pravoslavní Rusi věšeli na stromeček, či ptačí betlém, ve kterém leží v hnízdě, tedy v jesličkách, Ježíšek v podobě kukaččího ptáčete.

Tradičně v Hodoníně vystavují i slovenští betlémáři. Tentokrát přijeli z Bratislavy a okolí Žiliny a přivezli především figurální vyřezávané betlémy, ale okouzlí i ty krajkové, drátěné či betlém ze samorostu v hodnotě tři sta tisíc korun. Sběratelé zapůjčili i betlémy ze zahraničí, a tak je k vidění betlém pro miminka z hrkávek z Hong Kongu, další jsou z Peru či ze Srbska.

V minimální míře, ale přesto, jsou na výstavě i betlémy od betlémářů z Hodonínska. „U nás na jižní Moravě moc výrobců betlémů není, betlémářství je spíš typické pro horské oblasti, kde byla brzy zima. Zatímco u nás lidé sbírali ještě víno, tam už byli zapadaní sněhem a vyráběli betlémy,“ vypráví Vlková.

Důkazem, že i na Hodonínsku se ale už začínají lidé věnovat výrobě betlémů, je například betlém od mladého řezbáře Martina Ospalka z Veselí nad Moravou nebo od Františka Vsetínského z Vacenovic.

Dva dny stavěli před hlavním sálem dvacet metrů čtverečních velký betlém čtyři betlémáři z Třešti – města betlémů. Jejich betlém vznikl na konci předminulého století a dnes patří římskokatolické farnosti v Třešti.

Tamní betlémy jsou typické tím, že se k jejich výrobě používají čerstvý mech, pařezy či kůra, a betlém pak představuje typickou přírodu Vysočiny. „Takto betlémy nikdo jiný nedělá. A kdo ano, tak to odkoukal od Třešti, protože krajina se takto u nás dělá už přes dvě stě let,“ upozorňuje třešťský betlémář Karel Brožek.

Havířské jesličky

Hned vedle třešťského postavili čtyři betlémy betlemáři z Příbrami. „Byly doby, kdy řezal skoro každý havíř. Přivydělával si tak k bídnému platu a vznikaly tyto krásném betlémy,“ poukazuje betlémář Jan Chvalník. Jedny z vystavených jesliček, jak se betlémům na Příbramsku říká, vyrobil Josef Týrl, dědeček animátorky Hermíny Týrlové, kolem roku 1890. Příbramské betlémy jsou dřevěné a typické pro ně bylo, že je horníci zdobili vytěženými krystaly a posypávali galenitem a pyritem. „Kameny jsou dnes už vzácnost, zkupují je sběratelé,“ podotýká Chvalník.

Na přípravě výstavy betlémů, kterou v Hodoníně pořádají jednou za dva roky, pracovali v kulturním domě celý rok. „Protože už mě majitelé a sběratelé betlémů znají, jsou vstřícní. A také už i výstava se proslavila, vědí, že má dobrou pověst,“ dodala autorka výstavy. Ta potrvá až do pátého prosince.

Brožek: Betlémářství není koníček, ale velký kůň

Betlémářství není pro betlémáře z Třešti koníček. „Je to kůň, který z nás dělá voly,“ směje se Karel Brožek, zasloužilý člen Spolku přátel betlémů v Třešti. Ti postavili na výstavě betlémů v Hodoníně dvacet metrů čtverečních velký betlém, který původně patřil třešťské rodině Brázdů a nyní ho mohou o Vánocích obdivovat lidé v Třešti v kostele svaté Kateřiny.

Z třešťských betlémářů je Brožek nejstarší a dobře ví, co říká. On sám vyrábí betlémy od dětství a zasvětil do toho i manželku. „Je to nejlepší způsob, jak mít od ženské pokoj,“ tvrdí samozřejmě z legrace. O betlémech a jejich výrobě v Třešti, opravdovém městě betlémů, ve kterém vlastní betlém snad každá rodina, vypráví rád.

„Začalo to tak, že naše babičky ucpávaly škvíry v oknech namísto polštáři suchým mechem. A protože Třešť byla průmyslová a jezdili sem obchodníci z Rakous, přivezli i pár figurek z betlémů. Tak se v Třešti ujalo, že si s nimi rodiny začaly zdobit mech v oknech,“ vypráví. Původně se začaly vyrábět betlémy papírové, od roku 1860 je nahradily vyřezávané z lipového dřeva. A typické pro trešťský betlém je, že se k jeho výrobě používá čerstvý mech, pařezy, kůra a další přírodní materiály z Vysočiny a staví se tak, aby napodoboval ráz tamní krajiny.

„Na mech chodím už od září, aby byl každý jiný. To je na tom to hezké, že pak vypadá betlém každý rok jinak,“ popisuje zkušený betlemář a dodává: „Když k nám přijedete od Štěpána do druhého února, je u nás betlémářství sezona. Můžete se projít po Třešti od baráku k baráku a přímo u rodin si prohlédnout jejich betlémy. Dalších má plný sál náš spolek a jsou k vidění také v místním muzeu,“ láká Brožek do Třešti na akci, která připomíná otvírání sklepů jihomoravských vinařů.