Kliknutím zvětšíteJak hodnotíte první měsíc ve funkci?
Pozitivně, protože jsem přišel na to, že je zde spousta lidí, kteří mají mnoho nápadů a energie, chtějí něco dělat. Takže jsem velmi rád, že je atmosféra i po personální stránce pozitivnější, než jsem myslel. Lidské a odborné zázemí, které tady je, mě opravdu překvapilo a jsem z toho velmi nadšený. Jsou to lidé, kteří mají rádi Špilberk i vilu Tugendhat a chtějí je dál rozvíjet.
Kdo je Zbyněk Šolc
· V příštím roce oslaví čtyřicátiny, žije a působí v Brně.
· Vystudoval mezinárodní vztahy a sociologii na Masarykově univerzitě a masovou komunikaci na Univerzitě J. A. Komenského.
· Působil například ve školství, mezinárodní spolupráci nebo vzdělávání v evropském měřítku.
· Ve volném čase se zajímá o architekturu a všechno, co se týká stavebnictví.
Proč jste se rozhodl ucházet o post ředitele Muzea města Brna?
Motivací bylo, že jsem po působení na zámku ve Valticích věděl, že i s památkovým objektem jde pracovat tak, aby to byla živá památka. Objekt, kam turisté přijdou a lidé jim nabídnou mnohem víc, než jen zámek. Stejnou vizi jsem měl i s Muzeem města Brna. Oživit ho jak po společenské, tak kulturní stránce a po stránce instituce, která Brnu přináší muzejnictví. Jak z odborného, tak ze společenského pohledu. Chtěl jsem, aby si Brňané našli cestu zpátky na hrad a ideálně i do vily Tugendhat, když se nám ji podaří více otevřít.
Zmiňoval jste, že byste se chtěli víc posunout směrem k vědě. Jak by měl posun vypadat?
Odborné zázemí máme, chtěl bych proto, aby se kolegové víc ponořili do vědecké činnosti, rozšířili publikační činnost, aby výzkum probíhal i z našeho depozitáře. Chceme publikovat články a v odborném světě muzejním, archeologickém i v moderním umění pozvednout odbornou a výzkumnou stránku naší instituce. Ve vile se nám to daří, je široce zapojená do všech světových projektů, patří mezi ikony světové architektury. Díky paní architektce Černé se tam vědeckou činnost daří dělat a hrad, respektive muzeum na Špilberku má v tomto ohledu ještě velký potenciál, abychom se dostali do středoevropské úrovně.
Čeho chcete v nové funkci dosáhnout?
Popsal bych to jako dvaapadesát živých víkendů na hradě, to znamená aby Špilberk kromě oficiálních funkcí, které má, čili muzeum, odborná činnost, schraňování nálezů, inventáře a kulturního majetku, restaurování a bádání, dostal do role také funkci turistickou, kulturní a společenskou. Aby se o všech těchto aspektech v Brně mluvilo a hrad byl živým objektem města, nikoliv, jak se někdy říká, starými kasematy a ničím víc. Cílem je, aby lidé přišli na to, že na hradě je ročně spousta kulturních akcí. Velkým cílem je otevřít klasickou prohlídkovou trasu, protože po tom se turisté hojně ptají. Když už kopec vyjdou, tak aby dostali to, co chtějí. Chceme oživit hrad horem dolem, aby byl skutečně piedestalem brněnské kultury a návštěvníka jak místního, tak zahraničního.
Ředitelem jste od začátku srpna, hned první dny vás čekala Brněnská muzejní noc. Bylo těžké naskočit do rychle rozjetého vlaku?
Kolegové mi asi pátého srpna připravili tiskovou zprávu, že se Muzeum města Brna omlouvá, ale z důvodu ohňostroje na hradě se muzejní noci nezúčastníme. Protože mě negativní zprávy nebaví, zeptal jsem se, zda máme k dispozici víc objektů. Samozřejmě jsem věděl, že máme vilu a ostatní, takže to byla motivace kolegy trochu pošťouchnout, že když zavřeme hrad, tak nám přeci stále zůstává vila Tugendhat a aktivně se nám povedlo zorganizovat večerní prohlídky. Propojili jsme se s Muzeem Brněnska, vilou Löw-Beer a zorganizovali večerní prohlídky, které nakonec měly charitativní účel, takže výnos ze vstupného putoval na pomoc obcím zasaženým tornádem. Mám velkou radost, že i když jsem byl ve funkci teprve čtvrtý den, kolegové pochopili příležitost a pomohli mi.
Jaký úspěch mělo večerní otevření vily?
Úspěch byl obrovský, dvě večerní prohlídky po šestnácti lidech, což je kapacita prohlídky, se vyprodaly za osmačtyřicet hodin i za cenu osm set korun. Lidé byli nadšení a dostali dokonce malý bonus, že se ve stejný den v Brně uskutečnila první dronová show, která šla ze zahrady vily vidět taky. Kromě ohňostroje nad Špilberkem viděli ještě drony nad Kraví horou. V zahradě se návštěvníci zdržovali celé odpoledne, kdy byla otevřená, podívat se přišlo zhruba dvě stě padesát lidí.
Plánujete podobnou událost i příští rok?
Je to jeden z cílů. Najít cestu, jak za zachování památkové ochrany vilu více zpřístupnit. Buď těmito mimořádnými akcemi, nebo večerními prohlídkami, aby lidé mohli prosvícenou onyxovou stěnu vidět na vlastní oči. V případě státních svátků otvírat zahradu tak, jako se například otvírají instituce v Praze. Zkusit třeba otevřít právě v nějaké přiměřené míře hrad, vilu a třeba i Arnoldovu vilu. Zdarma veřejnosti usnadnit cesty a zlomit nepříjemný patos, že se do vily Tugendhat nedá dostat. Umožnit lidem alespoň nějakou návštěvu, když už ne vily, tak alespoň zahrady, ideálně při nějakých příležitostech s kulturním programem a když to nepůjde zdarma, tak za minimální sumu, ať jsou peníze na obnovu zahrady.
Připravujete do budoucna spolupráci s vilou Löw-Beer?
Je to cílem projektu obnovy Arnoldovy vily, která má velikou zahradu od Černopolní ulice až po Drobného. Je to vlastně kus vnitrobloku a mým cílem je všechny tři zahrady propojit tak, aby z toho byl organický celek i z důvodu zázemí. Löw-Beer má zázemí v celnici, jsou tam toalety, kavárna. Chtěl bych proto pozemky spojit a vyřešit ochranu všech tří zahrad. Jestli bude jedno vstupné do všech zahrad najednou nebo bude úplně zdarma záleží zejména na konceptu a dohodě institucí, ale rozhodně by to měl být jeden funkční celek.
Loni v lednu zavřelo svoje brány muzeum historických hraček. Plánujete jej dočasně přesunout jinam?
Muzeum hraček už se do Měnínské brány pravděpodobně nevrátí. Brána potřebuje kompletní rekonstrukci, protože se tam poslední opravy uskutečnily někdy v sedmdesátých letech. Když se do domu padesát let nedají významné prostředky, začne chátrat. Je potřeba provést kompletní rekonstrukci elektřiny, výtahů, rozvodů, všeho, co je v domě a ve věži potřeba. Naštěstí je v pořádku staticky, takže oprava nebude tak náročná. Díky tomu se vybudují nové galerijní prostory v trochu modernější podobě. Myslím, že vzhledem k tomu, že je Měnínská brána poslední stojící objekt brněnského opevnění, by právě to mělo být tématem nového muzea. Šestnácté a osmnácté století s tím, co se Brnu stalo, když se opevnění zbouralo. Město mělo najednou možnost rozvíjet se i za hranice původních hradeb. Mělo by se jednat o expozici brněnských opevnění, jak se rozvíjela v hradbách a později bez hradeb. Na velkém ochozu by měl být zároveň prostor pro roční výstavy, které budou souviset s tématem. Aby nenastal scénář, kdy tam bude dvacet let jedna expozice, ale aby každý rok přinesl něco nového, třeba výstavu, která se k opevnění, vojenství, hradbám bude vztahovat.
Kdy se v opravené Měnínské bráně podívají na novou výstavu první návštěvníci?
V tuto chvíli prošel magistrátem investiční záměr, začne se tedy připravovat projektová dokumentace, což je plus mínus rok včetně stavebního povolení. V optimistickém scénáři by brána mohla být kompletně opravená třeba koncem roku 2024 nebo v roce 2025. Společně s městem budeme hledat cestu, jak z evropských fondů na obnovu památek a zvýšení turistického ruchu získat prostředky tak, aby je nenesl rozpočet města, ale aby se na obnovu podařilo najít externí peníze.
Kam se přesune muzeum hraček?
Exponáty nejsou v majetku muzea, jedná se o soukromou iniciativu. Rozsah exponátů je velmi velký. Ve vlastním depozitáři je mít nemůžeme, protože nedokážeme spravovat majetek, který není náš. V současné době nemáme prostory, kam bychom historické hračky mohli umístit, majitelka expozice ale vhodné prostory hledá po vlastní ose.
Jaká zkušenost pro vás byla za první měsíc ve funkci nejnáročnější?
Množství informací, které člověk musí nasát. Od detailní struktury rozpočtu až po tu organizační. Srpen byl prázdninovým měsícem, a tak byl nejtěžší asi čas, protože jsem měl záměr potkat všechny zaměstnance, projít všechna pracoviště a části hradu i vily. Přece jen sto třicet lidí je dost. Setkat se se všemi a projít objekty je náročné, to bylo nejkomplikovanější.
Co byste naopak označil za dosavadně nejlepší zážitek ve funkci?
Hned na začátku setkání s lidmi, kteří jsou pozitivní a chtějí něco dělat. Zatím nápady nového ředitele tolerují a dokonce je uskutečňují.
V současné době jste stále místostarostou Králova Pole. Jak to vypadá s vaším působením ve vedení městské části?
Politicky je to tak, že jsem byl uvolněný místostarosta, teď už jsem neuvolněný. Rezignoval jsem na krajskou komisi kultury, příští týden budu rezignovat na předsedu klubu zastupitelů v Králově Poli, takže postupně z politických funkcí v městské části odcházím. S kolegyní Pazderovou, která je místostarostkou, si předáváme agendu, investice do škol, majetkové záležitosti. Je to postupný odchod z Králova Pole tak, aby i městská část dokončila své projekty. V příštím volebním období už nebudu kandidovat. Není vhodné být ředitelem městské instituce a zároveň politikem. Uvědomuji si to, právě proto je odchod naplánovaný tak, aby se funkce vzájemně nebily.
Na co se mohou návštěvníci Muzea města Brna v následujících měsících těšit?
V sobotu a neděli si Brňané vychutnají akci Špilberk žije, jedná se o velký dětský den na hradě s příběhem brněnských pověstí. Na podzim plánujeme odborné výstavy a pro oživení hradu také dvě nové. Jednou z nich je adventní výstava hraček z našich depozitářů. Chceme, aby byl hrad živější i pro mladší generace. Rádi bychom uspořádali ucelený adventní program, který by začal právě výstavou 24. listopadu. Zapojit chceme i děti ze základních uměleckých škol.
Připravujete v případě nepříznivé situace kolem pandemie koronaviru alternativní program?
Kolegům z edukačního oddělení se v předchozích vlnách povedlo vytvořit interaktivní web, na kterém jsou naše vzdělávací programy dostupné online. Na internet jsme se tedy přesunuli, připravili jsme rovněž drobné virtuální prohlídky. Covid změnil muzejnictví i přístup k turistům, proto hodláme virtuální realitu používat dál.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
