Jednu z nejkrásnějších výstav, jaké byly kdy v Hodoníně k vidění, uvádí v těchto dnech Galerie výtvarného umění. Vzdává jí hold spolku, který v první půli minulého století významně ovlivňoval umělecké dění v regionu a jenž se svým způsobem zapsal též do historie českého a slovenského umění: Sdružení výtvarných umělců moravských.

Malířská a sochařská díla, umístěná ve všech sálech galerie, připomínají nejen sté výročí spolku, ale i výstavu, která předcházela jeho ustavení v roce 1907 ve Valašském Meziříčí. Za vzácný exponát lze považovat i samu budovu galerie, již spolek coby Dům umění nechal podle návrhu architekta Antonína Blažka postavit a slavnostně otevřel v roce 1913.

„Spolek sehrál skutečně významnou roli pro povznesení kultury na Moravě, ale jeho význam daleko přesahoval hranice regionu. Cenné na jeho činnosti bylo i to, že se neomezoval jen na výstavní činnost, ale dal si do vínku prezentaci lidové kultury a sepětí vyššího umění se zdrojem umění lidového. O tom všem naše výstava nyní vypovídá,“ řekla kurátorka galerijní sbírky Ilona Tunklová. Důraz pořadatelé ovšem kladou především na obrazy, v menší míře pak představují díla sochařská.

„Spolkem prošlo na sto padesát umělců. My jsme se nyní snažili vybrat díla nejvýznamnějších, tedy těch členů SVUM, již patřili k zakladatelskému jádru, často vystavovali a aktivně se účastnili spolkové činnosti,“ uvedla Tunklová.

Mezi osmatřiceti autory, z nichž dva mezi členy SVUM nepatří a další tři v něm působili jen krátce, dominuje zřejmě iniciátor založení spolku a jeho první předseda Joža Uprka s tak proslulými obrazy, jako jsou Jízda králů, Pouť u svatého Antoníčka, Úvodnice z Velké či Odpočinek. Návštěvníci si ale rádi připomenou například i obraz Antoše Frolky Smutná zpráva anebo díla světově proslulého Alfonse Muchy.

Kolekci kvalitní krajinomalby reprezentuje Alois Kalvoda, Roman Havelka a Stanislav Lolek, z figurální tvorby jsou ozdobou výstavy jak malířská tak sochařská díla Jakuba Obrovského. Ze sochařů je vedle něj na výstavě zastoupen především Franta Úprka, Julius Pelikán a jedním dílem se připomíná i Jan Štursa.

„Výstava, jíž jsme věnovali mnoho času i péče, se těší mimořádnému zájmu. Přicházejí k nám lidé nejen z hodonínského regionu, ale přijíždějí i celé zájezdy ze širokého okolí,“ říká s uspokojením kurátorka.

Dojem ze skvostné výstavy dotváří reprezentativní katalog, do něhož přispěli významní výtvarní teoretikové. Mezi nimi je i bývalý ředitel hodonínské galerie, kunsthistorik Jaroslav Pelikán, nebo Božena Juričková ze Záhorské galerie v Senici. Právě tam po svém skončení 25. listopadu bude mít výstava reprízu.